Výstava je k vidění v Galerii Úřadu městské části Praha 5 ve Štefánikově ulici až do pátku 3. května každý všední den od 12 do 18 hodin. Vstup je zdarma.
Prokopské údolí patří k nejkrásnějším místům na území Prahy a je častým cílem mnoha návštěvníků. Je proto nutné o něj náležitě pečovat a přispívat k jeho dalšímu rozvoji. Prokopské údolí leží v městské části Praha 5, která pořádá výstavu nabízející inspiraci a ideje směřující k prohloubení kouzla lokality a k celkovému zlepšení zdejšího prostředí.
„Naším společným cílem je zachování krás tohoto romantického místa a snaha o jeho další rozvoj. Tak, aby bylo vlídné ke svým návštěvníkům, aby se v něm dobře orientovali a věděli, jak se v přírodním parku citlivě chovat. Proto jsme podpořili vznik architektonických návrhů, ve kterých studenti originálně ztvárnili možné způsoby, jak Prokopské údolí dále rozvíjet. Pro budoucnost údolí se tyto projekty mohou stát cennou inspirací,“ popisuje záměr vzniku výstavy starosta městské části Prahy 5 Miroslav Zelený.
Práce studentů vznikaly v průběhu dvou semestrů v ateliéru Molab Fakulty architektury ČVUT pod vedením Henriho Achtena a Jiřího Pavlíčka a za spolupráce firmy JRD, která projekt iniciovala. „Celkem 29 zahraničních studentů našeho ateliéru, kteří byli v Česku na stáži, bylo postaveno před obtížné zadání. To spočívalo v nutnosti plně respektovat přírodní krásy údolí, ale zároveň nabídnout návštěvníkům jeho širší využití a umožnit jim, aby objevovali i skrytá zákoutí,“ vysvětluje Jiří Pavlíček.
Výsledkem jsou originální návrhy, které formou „akupunkturních“ a takřka neviditelných zásahů do stávající podoby rozvíjejí kouzlo Prokopského údolí. Studenti navrhovali své projekty pro maminky s dětmi, sportovce, starší spoluobčany nebo třeba i zamilované páry.
„V návrzích nechybělo několik dětských hřišť, vyhlídkových plošin nebo míst k odpočinku a meditaci. Na výstavu byly z celkem devětadvaceti studentských návrhů vybrány ty nejzajímavější. Mezi práce, které je možné si prohlédnout, patří například „Dům na útesu“ od Carlose Nevese, „Lesní hry“ od Ugo Nataloni či „Iluminace“ od Kelsie Kremerové. Vzhledem k tomu, že se kreativitě meze nekladly, objevil se mezi návrhy mimo jiné i projekt nejmenší restaurace na světě, venkovní galerie, koncertního pódia či knihovny,“ doplňuje Pavlíček. Společným jmenovatelem všech projektů je však umístění mimo hlavní komunikaci, na které se nyní kumuluje většina návštěvníků údolí.
Výstavu doplňují i dvě praktičtěji zaměřené práce renomovaných architektonických ateliérů upozorňující na dosud opomíjené aspekty rozvoje lokality - služby pro návštěvníky, řešení parkování či informačního a navigačního systému.
