Městské zahrádkové kolonie, předchůdkyně těch dnešních, jsou součástí evropských a amerických měst od druhé poloviny 19. století. Na přelomu 19. a 20. století se zahrádkové osady objevily i v Čechách. Zahrádkářství v českých zemích má svá specifika vyplývající jak z historického vývoje ve 20. století, tak i ze zvláštní postsocialistické situace, v níž se česká společnost nachází. Od svého počátku do současnosti zahrádky představují možnost odpočinout si od ruchu velkoměsta a příležitost vypěstovat si vlastníma rukama ovoce a zeleninu.
Zahrádkaření je široce rozšířený koníček, který není omezen na jednu společenskou vrstvu nebo profesi, zahrádkaření se věnují mladí i staří, muži i ženy, jednotlivci i celé rodiny. O jejich zájmu vypovídá řada časopisů, televizních a rozhlasových pořadů, webových stránek i zájmových sdružení.
Evropská liga zahrádkářů, která sdružuje zahrádkáře ze 14 zemí Evropy, zastupuje přes 3 milióny zahrádkářů. K nim je třeba ještě připočíst zahrádkáře Českého zahrádkářského svazu, největší české zájmové organizace, který ale není členem Evropské ligy a sdružuje téměř 170 tisíc členů ze zahrádkových osad i z přídomních zahrádek a specializovaných klubů v 2 770 místních organizacích. Mnozí naši zahrádkáři a zahrádkové osady však nejsou členy svazu, a proto je počet zahrádkářů v Čechách ještě vyšší.
Údaje o počtu osad, které v Praze existují, se liší. Podle studie vypracované pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy v roce 2012 je v hlavním městě necelých tři sta osad zaujímajících plochu 730 hektarů.
Většina těchto osad je „živá“. Menší polovina z nich je součástí Českého zahrádkářského svazu. Některé zdroje uvádějí až téměř dvojnásobné množství osad s počtem přesahujícím čtyři stovky těch fungujících. Nejmenší pražské osady nedosahují ani 4 000 m2 Ve Skalách zaujímá necelých 2 500 m2 hektarů. , např. asi nejmenší osada Holyně – . Naopak největší je osada v Lipencích s rozlohou přes 48.
Výstava odkrývá kořeny zahrádkaření v Evropě a historii i současnost pražských osad. Ukazuje, v čem se jednotlivé osady liší a co je naopak pro všechny společné. Čtyřem vybraným pražským osadám (Libeň, Skalka, Jenerálka a Vinoř) se pak věnuje detailněji. Představeny jsou také čtyři osobnosti (M. Schreber, E. Howard, I. V. Mičurin, E. Štorch), které zahrádkaření nějakým způsobem ovlivnily. Pro ilustraci je výstava doplněna informacemi a fotografiemi ze sedmi zahraničních zahrádkových osad (Velká Británie, Finsko, Švédsko, Polsko, Německo, Rakousko a Dánsko).
Cílem výstavy není propagovat předem připravený názor na zahrádkové osady, proto je výstava sestavena z množství fotografií, map a plánů, aby si každý návštěvník mohl o zahrádkaření a zahrádkářích vytvořit svou vlastní představu.
Doprovodný program k výstavě:
St 19. 6. v 17.00 komentovaná prohlídka (Petr Gibas)
St 18. 9. v 17.00 přednáška Zahrádkaření v městském veřejném prostoru 21. století (Arnošt Novák)
St 2. 10. v 17.00 projekce fotografií ze zahrádkových osad (Petr Gibas)
Místo konání výstavy: Sál architektů, 4. patro Staroměstské radnice, Staroměstské nám. 1, Praha 1
Termín: 6. 6. – 6. 10. 2013
Otevírací doba: po 11.00–18.00, út–ne 9.00–18.00
Vstup zdarma, rezervace nutná e-mailem na info@salarchitektu.cz.
