Ve Znojmě proběhne 8. ročník konference Platformy městských architektů

"Pokud jde o duch místa a jeho zachování, je především nutné jej dešifrovat, najít v čem spočívá, nemusí to být na překážku soudobému přístupu. Narušil Plečnik na Pražském hradě duch místa nebo jej rozvinul? Zkrátka, vyžaduje to zkušenost, pozornost a také neokázalost i trpělivost. Duch místa je komplexnost velmi různorodých skutečností, které nejsou jen hmotné povahy," představuje letošní téma konference ing. arch. Jan Sedlák.

Konference Platformy městských architektů je od samého počátku vzniku koncipována jako interdisciplinární otevřené fórum, určené nejen pro městské architekty, politiky a úředníky, ale i pro širší veřejnost se zájmem o témata spojená s městem, veřejným prostorem, kvalitou vystavěného prostředí a života v sídlech.

Program a anotace jednotlivých vystoupení

ÚVODNÍ SLOVO KONFERENCE

Jan Grois, MBA., starosta města

ZPRÁVY Z PLATFORMY MĚSTSKÝCH ARCHITEKTŮ

Ing. arch. Jaroslav Wertig

Městský architekt - post, který nedefinuje žádná legislativa, neexistuje žádná metodika, na jeho výkon nepřipravuje žádná škola. Nevznikl žádným nařízením, ale z potřeb běžného života. Rozhodli jsme se podpořit odvážlivce, kteří posty městských architektů ve svých obcích a městech zřizují a pak hlavně ty obětavce, kteří je vykonávají. Nabízíme jim možnost vzájemně se propojit a sdílet velmi specifické know-how. Jako základní nástroj výměny informací jsme připravili elektronickou komunikační platformu, kterou v rámci konference spustíme a představíme jejím uživatelům. Věříme, že tím přispějeme ke kultivaci prostředí, ve kterém městští architekti působí. Součástí bude krátké shrnutí aktivit PMA v uplynulém roce a nastínění plánovaných aktivit.

KOMUNIKATIVNÍ ARCHITEKTURA(ad Důležitost všeobecné vzdělanosti architektů)

doc. Ing. arch. Pavla Melková, Ph.D.

Architektura je komplexní prostředí, tvorba architektury je komplexní disciplína a jako taková vyžaduje komplexní vzdělání jejích tvůrců. To ale nejsou jenom architekti, nýbrž všichni, kdo její kvalitu aktivně ovlivňují, tedy především klienti, veřejná správa, politici, odborná veřejnost i samotní uživatelé. Pokud bychom měli hledat základní příčiny nepříliš uspokojivého stavu současné architektury, jednou z hlavních by pravděpodobně bylo právě nedostatečné naplňování její role v komplexním charakteru kvality prostředí a života lidí i společnosti. Zjednodušeně by se dalo říci, že dnešní architektura (výsledný objekt, stejně jako jeho zadání klientem) často sleduje více formu než obsah a především více sebe sama, svoje autonomní kvality či instrumentalitu procesu vzniku, než vztahy, které vytváří se svým okolím a dopady, které v něm svou existencí způsobuje. Jednou ze základních vlastností architektury, která vytváří vztahy ke svému okolí a uživatelům, je komunikativnost. Podmínkou kvalitní komunikace je srozumitelný jazyk architektury, a aby bylo co komunikovat, tak především existence bohatého obsahu.

Z KULPÍNA CEZ BUDAPEŠŤ AŽ DO BRATISLAVY Michal Milan Harminc (1869 – 1964)prof. Ing. arch. Jana Pohaničová, PhD.

Mestský architekt, architekt centra i regiónu či architekt dvoch storočí – mnohé prívlastky zdobia dielo Michala Milana Harminca, nestora slovenskej architektúry. Patrí k výnimočným osobnostiam európskej architektonickej scény. Tvoril vo veľkých mestách i v mestečkách regiónov. Jeho architektonické dielo napriek neprehliadnuteľnej kvalite a produkcii predstavuje na medzinárodnej scéne zatiaľ málo prezentovanú tému. Viac ako 300 realizovaných stavieb na teritóriu strednej a východnej Európy od Nového Sadu cez Budapešť, Tatry až po Bratislavu predstavuje nielen defilé štýlov od historizmov, k moderne a funkcionalizmu, ale aj zaujímavú cestu k formovaniu tvorivého kréda pragmatického eklektika. Jeho mohutné dielo je dnes súčasťou európskeho architektonického dedičstva.

LUUCY, 3D PLATFORMAPRO PLÁNOVÁNÍ A KOMUNIKACI

Martin Nevosad, Václav Prokopius

Plánovaní budoucího vývoje našeho okolí se stalo velmi komplexním procesem, který obsahuje velké množství zúčastněných stran, vstupních dat a plánů. Ve Švýcarsku rozhoduje o všech důležitých otázkách rozvoje veřejnost v referendech. Informovanost a integrace obyvatel od samého počátku záměru je důležitá pro celkový úspěch projektu. Na základě požadavků územního plánovaní ve Švýcarsku vyvíjíme luucy - 3D platformu pro zobrazení a publikaci nejrůznějších dat v prostoru, sloužící architektům, územním plánovačům, orgánům veřejné moci i veřejnosti. Díky využití moderních webových technologií poskytujeme neustále, rychle a jednoduše dostupný nástroj pro všechny. To umožňuje vysvětlit záměr, a tím podpořit pozitivní průběh plánovaní díky usnadnění komunikace mezi jednotlivými skupinami.

KOSTELY A SAKRÁLNÍ BROWNFIELD

Ing. arch. Marek Štěpán

Téma vychází ze zkušeností z vlastní tvorby Atelieru Štěpán a ze zkoumání Laboratoře sakrálního prostoru. V současné době se znatelně rozšiřují sakrální brownfilds. Termín brownfield je převzat z terminologie, kterou používá průmysl, kde znamená nemovitost, která je nedostatečně využívaná, je zanedbaná a případně i kontaminovaná; nelze ji vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Duchovní brownfield se pak v obdobném významu týká hmotných bodů duchovní struktury. V ideálním případě mohou být body duchovní struktury a jejího hmotného odrazu totožné. Často ale kostely bývají na místech, kde jsou nevyužívány a na místech potřebných v působnosti aktivních křesťanských společenství nejsou. Proto je nutné zvažovat využitím těchto staveb a nacházet starým nový život a potřebným nový prostor. Budou prezentovány analytická data, prognózy a příklady kostelů z vlastní tvorby.

NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON

Mgr. František Korbel, Ph.D.

Reforma veřejného stavebního práva si klade za cíl zásadně zjednodušit a změnit právní prostředí pro územní plánování, povolování staveb a ochranu veřejných zájmů při výstavbě. Počínaje institucionální reformou posilující obce v oblasti územního plánování a sjednocující stavební úřady všech druhů do jednotné soustavy státní stavební správy pod Nejvyšším stavebním úřadem po vzoru ČÚZK, přes zrušení stavebního řízení a všech zvláštních typů řízení ve prospěch jediného povolovacího procesu, integraci dotčených orgánů až po rozsáhlé změny hmotného práva a úplnou digitalizaci stavební agendy. Cílem je omezení tupého formalizmu, obrovského množství vzájemně nekoordinovaných procedur a jejich samostatných opravných prostředků a dosažení stavu motivujícího hledat společné řešení mezi kolidujícími veřejnými zájmy v rámci systému jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko (jeden přezkum).

KOUZLO JAPONSKÝCH ZAHRAD

Zdeněk Thoma

Japonské zahrady nejsou pouhým napodobením přírody, ale jejím živým obrazem prostoupeným tvůrčí vizí. Mají všechny znaky uměleckého díla. Cesta k dokonalosti výrazu, které japonské zahrady dosáhly, byla dlouhá a nesnadná. Je dílem generací vzdělaných tvůrců a prostých zahradníků od nejstarších dob, kdy zahrady oplývající prostorem sloužily zábavám šlechty, přes tvorbu středověku, kdy se dostaly do jedinečné sféry filozofického učení zen, a kdy vznikly jejich vrcholné žánry – zahrady suché a čajové, až po rozvoj zahrad parkových a rezidenčních, který stále pokračuje. V průběhu těchto staletí se Japoncům podařilo vytvořit osobitý kód krásna. Je pro něj charakteristické zejména prostota, umění náznaku i útlum barev a citů. Zahrnuje však i zálibu ve věcech poznamenaných asymetrií, patinou času a nostalgií smutku – věčné příchuti lidského života. To vše se zřetelně odráží v koncepci tvorby zahrad, jejímž konečným cílem je – jak řekl v 16. století estét Sóami – prostřednictvím nejprostších věcí postihnout tajemství přírody a jejího vzniku. To znamená, že ovládneme-li umění jak zacházet s kameny, vodou a rostlinami, můžeme i v malém zahradním jezírku spatřit záblesk nekonečnosti mořské hladiny a z balvanu porostlého mechem na nás dýchne majestát hor.

MĚSTO JAKO DOMOV

PhDr. Allan Gintel, CSc

První "domov" pro každého z nás byla mateřská děloha, potom matka a její bezprostřední okolí: pokoj nebo byt. A čím jsme starší, tím více k domovu patří i okolí bytu, a tak se dostaneme krok za krokem k městu jako k domovu. Domov je tedy síť vztahů, vazeb k nejbližším a posléze i vzdálenějším lidem, místům, ulicím, domům a náměstím. Tato vztahová síť má zjevně citový charakter. Proto ztráta domova je vždy citelná a mnohdy traumatická. Ztráta domu a města představuje totální vykořenění. Prostředí domova patří k nám. Je to naše rodina, náš byt a naše město. Důležitou dynamickou vlastností domova je, že se z něho vzdalujeme a do něho se vracíme. Aby se město stalo domovem a nejenom místem dočasného přebývání, je třeba se s ním identifikovat. Každý z nás má k tomu ještě významná místa spojená s láskami, prací a jinými významnými událostmi a ději. Město, na druhou stranu, člověka odcizuje jeho přirozenému prostředí: přírodě, krajině i vodě. Touha po naplnění těchto archaických potřeb táhne lidi ne do města, ale z města ven.

VEŘEJNÝ PROSTOR V HISTORICKÉM JÁDRU ZNOJMA

Ing. arch. Iveta Ludvíková, městská architektka

Za posledních deset let byla převážná část veřejného prostranství v historickém centru Znojma obnovena. Revitalizace se dotkla nejen prostoru náměstí a ulic, ale také Středního a Dolního parku podél východní části hradeb. Ve svém příspěvku představí účastníkům konference ty nejzdařilejší realizace, a to nejen virtuálně prostřednictvím slajdů, ale na závěr konference přímo v terénu v rámci komentované prohlídky města.