V Galerii Jaroslava Fragnera visí návštěvníkům nad hlavami mraky práce ateliéru A69
V roce 1994 spustila jedna z největších telekomunikačních společností na světě první online úložiště pojmenované jako CLOUD. Ve stejném roce si tři spolužáci z fakulty architektury ČVUT založili vlastní ateliér A69. Začali odvíjet nekonečné kilometry skicovacího papíru s mračnem nápadů, konceptů, schémat, stavebních výkresů, náčrtů detailů, skic. Desítky realizací se už 25 let vynořují z mraku, který voní pastelkami, tužkou a giocondami, šustí v průvanu a zmuchlaný křupe pod nohama jako přemrzlý sníh.
A69 architekti , 1. 10. 2019
Zážitek z architektury
Prezentace architektury je jedním z témat, které „A69ku“ dlouhodobě zajímá. Když se v roce 2006 studio rozhodlo oslavit 12. výročí své existence výstavou s názvem Remixy (GJF Praha, Cheb, Designfactory Bratislava, AEDES Berlín), stal se hlavním tématem expozice právě „zážitek z architektury“. Výstava umožnila návštěvníkům proniknout dovnitř modelů vybraných staveb. Geograficky i typologicky různorodé koncepty staveb byly transponovány do fyzických modelů pověšených pod stropem galerie a umožňovaly návštěvníkům prožít architekturu všemi smysly.
Zážitek z tvorby
Zatímco Remixy nabízely zážitek z architektury, výstava CLOUD 69 zprostředkovává jiný vjem – zážitek z tvorby.
Ateliér A69 – architekti letos oslavil 25. výročí od založení. Jednak je to příležitost k malé inventuře, a hlavně je to důvod zamyšlení se. Je jasné, že ačkoliv realizace i návrhy ateliéru neztrácejí kontakt s děním na současné scéně, metody práce se začínají proti soudobým trendům vymezovat. Ani jeden ze zakladatelů ateliéru neovládá žádný z programů pro navrhování a dokumentování architektury. Všechny myšlenky vznikají na papíře, ve fyzickém modelu. Počítače slouží jen k jejich zdokumentování a ověření.
Samotná tvorba je pořád ještě hledáním, variováním, které je stále ještě rychlejší a svobodnější mimo exaktní svět jedniček a nul.
„Pokud jsme si tedy opět po třinácti letech položili otázku; jak prezentovat výstavní formou architekturu, rozhodli jsme se ji tentokrát prezentovat ve fázi jejího zrodu. Ponořili jsme se do archivu a rozvinuly tisíce starých skic, výkresů variant, detailů, technických řešení. Jednak nás ohromilo to množství ale hlavně všudypřítomná hravost, poetika, chuť hledání, omylů a nacházení. Stykovací papír, tzv. šmírák, nám šustil pod rukama, voněl tužkou, pastely. Uvědomili jsme si, že tohle ještě komputery neumí. A taky, že tento způsob práce se začíná vytrácet. Rozhodli jsme se tedy prezentovat právě tento způsob práce. důsledně se přitom vyhýbáme klamům a mamům virtuality a nových médií. Prezentujeme fyzické, rukama prošlé dílo,“ říkají o výstavním konceptu A69 – architekti.
Více k tématu
Nejde jen o jeho vizuální podobu, ale o okolnosti, které k němu patří. Skici jsou prezentovány na pruzích autentického „šmíráku“ který šustí v průvanu, voní tu čerstvě ořezané pastelky. V pozadí se ozývá zvuk tužky skicující na papír: „Zhmotnili jsme ty mraky práce tisícem a třemi sty pruhy skicovacího papíru se stovkami kreseb do podoby mraku. A trochu jízlivě jsme je nazvali CLOUD.“
A69 – architekti ale svým dílům a myšlenkám prezentovaných v rámci výstavy přesto přidávají další, ale nikoli fyzický, rozměr: vůni. Ve spolupráci s Kristýnou Šantrochovou vyvinuli speciální řadu parfémů inspirovaných osobnostmi architektů i dílem samotným. Řada bude představena autorkou v rámci vernisáže a posléze taky v prodeji v rámci výstavy.
Doprovodný program
Důležitou součástí výstavy je doprovodný program. Kromě komentovaných Procházek v oblaku nabízí i Napínavej večer – workshop zapomenutých výtvarných technik s Prokopem Tomáškem, diskusi o „psaní architektury“ s Petrem Volfem a Jaroslavem Wertigem, či vaření s členy ateliéru A69 backstage pod názvem Architektura prochází žaludkem.
18. 9. v 18 h Procházka v oblaku – komentovaná prohlídka pro studenty architektury v AJ s Jaroslavem Wertigem
22. 9. v 18 h Hlava, srdce, základ – architektura parfému Kateřiny Šantrochové
26. 9. v 18 h Procházka v oblaku – komentovaná prohlídka s A69 s Borisem Redčenkovem, Prokopem Tomáškem a Jaroslavem Wertigem
9. 10. v 18 h Napínavej večer – zapomenuté výtvarné techniky s Prokopem Tomáškem
17. 10. 11–13 h Architektura prochází žaludkem – A69 backstage vaří oběd
19–10. v 18 h Psát architekturu – hovory Petra Volfa a Jaroslava Wertiga
24. 10. v 18 h Procházka v oblaku – komentovaná prohlídka pro studenty architektury s Borisem Redčenkovem
Pop up store
Zatímco v hlavním galerijním prostoru dominuje „oblak“ skic, instalace v předsálí jde myšlenkově ještě před jejich vznik: představuje typické zázemí, kavárnu, ateliér, knihkupectví či design shop. Pokud v někom výstava vzbudí si taky zakreslit, tady dostane vše co k tomu potřebuje.
Kniha
Při příležitosti výstavy vychází i kniha skic s názvem Ruční práce. Tři stovky skic vybraných architekty ve spolupráci s novinářem Petrem Volfem a grafikem Tomášem Machkem (Side 2) vycházejí v architektonické edici vydavatelství Kant. Knížka – skicák tvoří samostatný příběh – of-cloud, přívalový déšť, který „napršel“ z mraku 69. Kniha je unikátním svědectvím pětadvacetileté tvorby A69 – architekti, ilustrující jejich architektonické, koncepční i výtvarné myšlení.
„Dne 5. dubna 1994 byla na majetkoprávní odbor Městského úřadu Františkovy Lázně odeslána žádost o pronájem nebytových prostor v zadním traktu Anglické ulice č. 133 (130 m2). Její zdůvodnění znělo: „Rádi bychom otevřeli ve Františkových Lázních architektonickou kancelář. Chceme se stát týmem mladých architektů, který by navázal na tradici časů, kdy město kráčelo tempem doby s vědomím pokory k historické tradici a přírodě. Časů, kdy každý byl nadchnut myšlenkou vztyčit nové město z bažin. Předem děkujeme za kladné vyřízení. S pozdravem Boris Adler Redčenkov a Prokop Glauber Tomášek.“ Žádosti bylo vyhověno. Architekti Boris Redčenkov a Prokop Tomášek, kterým ještě nebylo ani pětadvacet, se mohli nastěhovat do své první opravdové kanceláře v přístavku činžovního domu uprostřed Anglické ulice. V roce 1997 se k Borisovi a Prokopovi přidává Jaroslav Wertig, který se také, podobně jako Boris Redčenkov, vracel domů,“ tak popisuje příběh ateliéru, jehož název nijak originálně odkazuje k ročníku narození, jenž je – vedle „lokálního pozadí“ dalším pojítkem tří kamarádů z Fakulty architektury ČVUT, novinář Petr Volf v knize A69: Ruční práce.
