Příběh paneláku v Plzeňském kraji

Kdy: 21. září 2016 – 1. ledna 2017Kde: Presslova 14, u galerie DEPO2015, Plzeň

Vernisáž:  20. září od 16:00 / FB událost

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková (Zadražilová) z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.

Exteriérová výstava návštěvníky seznamuje s jedním experimentálním domem, čtyřmi panelovými sídlišti přímo v krajském městě a dvěma rozsahem nevelkými celky v Klatovech. Experimentální dům PL 60 architekta Karla Janů v Tomanově ulici v Plzni je zajímavým dokladem vývoje prefabrikovaného stavitelství. Tento unikát ovšem zároveň představuje slepou uličku, protože z hlediska užívání a provozu neodpovídal životnímu stylu a návykům tehdejších obyvatel.

Sídliště Slovany bylo projektováno v 50. letech a jeho realizace se protáhla do začátku další dekády. Tvoří ho pět různorodých částí, v nichž se uplatnily tradiční zděné domy i první paneláky. Najdeme zde všechny tehdejší typové řady a v okrsku Slovany I nechybí ani soubor postavený v duchu socialistického realismu podle vzoru sovětské historizující architektury. Pro sídliště Doubravka je typický kontrast mezi nízkými rodinnými domy a daleko objemnějšími paneláky – většina z nich vyrostla v průběhu 60. a na začátku 70. let v prolukách mezi starou zástavbou. Část těchto „dotykových“ území byla asanována.

Na sídlišti Bory prověřili architekti Miloslav Hrubec a Václav Skalník při projektování čtrnáctipodlažních věžových domů novou konstrukční soustavu PS 69, která se pak používala při výstavbě plzeňských sídlišť až do roku 1990. Borské sídliště z 60. let patří z hlediska architektury i urbanismu mezi nejkvalitnější obytné soubory tohoto typu u nás, a to především díky tomu, že měli architekti možnost realizovat jej podle svých představ. Naproti tomu Lochotín, nejmladší ze sledovaných sídlišť, se stavěl v 70. letech, kdy byl politický tlak na počet nově postavených bytů nejsilnější. Architekti měli svázané ruce, a kvantita tak převážila nad kvalitou. Dvě malá panelová sídliště v Klatovech – sídliště U Pošty ze 70. a sídliště Nad Rybníčky z 80. let – byla postavena na místě asanovaných historických předměstí.

Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.

Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).

Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.

Další informace:www.panelaci.czwww.upm.czwww.facebook.com/panelaci

Identifikační kód projektu v rámci programu Ministerstva kultury ČR Výzkum a vývoj národní kulturní identity (NAKI) je DF13P01OVV018.