Přednáška FOA ve Světozoru
V pátek 21. října, představili v sále kina Světozor svou tvorbu zakladatelé architektonické kanceláře FOA - Farshid Moussavi a Alejandro Zaera Polo. Přednáška byla součástí výstavy FOA: BREEDING ARCHITECTURE | RODOKMEN ARCHITEKTURY která probíhala v létě v Galerii Jaroslava Fragnera (GJF).
Klára Pučerová , 26. 10. 2005
Kromě Galerie Jaroslava Fragnera se na přednášce organizačně podílel i British Council. Zakladatelé tohoto ateliéru nepřijeli do naší metropole poprvé. V roce 2002 zde v rámci výstavy Space Ivaders uvedli svůj velmi úspěšný projekt terminálu v Yokohamě, kterým se také v tomtéž roce prezentovala Velká Británie na Bienále v Benátkách.Kancelář FOA – Foreign Office Architects založila v roce 1992 v Londýně Farshid Moussavi (Graduate School of Design, Harvard University, USA; The Bartlett School of Architecture, Londýn, VB; Dundee University, VB) a Alejandro Zaera Polo (vystudoval Graduate School of Design, Harvard University, USA; E.T.S. of Architecture, Madrid, ES). Jedná se o kancelář mezinárodního charakteru. Její zaměření na výzkum současné urbánní situace a nejrůznějších stavebních technologií ho předurčuje k projektům v rozličných prostředích a zemích. Ateliér FOA vyhrál v poslední době několik světových architektonických soutěží a své projekty realizuje v Anglii, Španělsku, Koreji… Studio se zpravidla nezabývá samotnou budovou, ale zaobírá se rovněž krajinným řešením.
Filozofie ateliéru je založena na teorii, že existují dvě cesty architekta. První vytváří vizionářskou architekturu pro budoucnost, druhá, pro kterou se rozhodli FOA, je architektura pro současnost, sloužící našim potřebám a pohodlí. Stavět pro další generace by nemělo smysl, neboť ty s ní naloží podle svého, stejně tak jako to děláme my dnes. Jen člověk musí zapomenout na ty hodiny a hodiny, které nad projektem strávil v kanceláři. Každému projektu předchází mnoho studií a analýz, které nereflektují pouze architektonické aspekty. Zabývají se totiž stejně tak i filozofií, sociologií nebo přírodními vědami. Například při promýšlení olympijské vesničky a okolní zástavby v oblasti v Londýna v místě, které bylo dříve periferií, ale v důsledku rozrůstání města se dostává blíž k centru a stává se tím pádem sledovanější, byly pro FOA velmi důležité analýzy místní populace. Plán se zpracovával v době, kdy nebylo jisté, zda se Londýn stane hostitelem příštích OH. Bylo tedy nutné vymyslet projekt, který bude funkční v obou případech. Ateliér nechtěl postavit ghetto pro bohaté bankéře, ale snažil se vytvořit zajímavé prostředí i pro obyvatele okolních vesnic, kteří by se do údolí přistěhovali. Kanceláři se daří vytvářet novou architekturu, stejně tak ale citlivě přistupují k místním poměrům a situaci či tradici, takže jejich tvorba nepůsobí cizorodě, přestože je hned na první pohled zřejmá její kvalita a výlučnost.Kromě projektů typu Yokohama prezentoval ateliér FOA své projekty nákupních center a kancelářských domů. Obchodní budovu nechápou tito architekti jako solitér opanující prostředí v historické části města (př. Istanbul), ale jako podnět pro další výstavbu a změny v místní zástavbě. Musí tedy fungovat nejen nyní, ale i za pár let. Měla by respektovat prostředí a charakter místa, což pro ateliér znamená práci se zelení, různými materiály a strukturami reflektujícími například na jihu Španělska těžební tradici nebo pěstování vinné révy. V souvislosti s kancelářskými budovami byly zmíněny i výškové stavby v Londýně, ale také soutěž na „náhradu za Dvojčata“ v NY. FOA byli jedním ze sedmi oslovených architektonických studií. Jejich projekt nepostrádá odvahu a eleganci tvaru, stejně tak i nápadité řeší otázky stability nebo přirozeného osvětlení. Do poněkud teoretičtější sféry pak spadá jejich soutěžní projekt na podobu virtuálního domu. Na projektech divadla či policejní stanice - nazývané místními obyvateli „Pentagon“ - ateliér demonstruje, jak může právě odkaz na místní tradici ovlivnit tvar objektu, strukturu apod. Pro obchodní dům v Bristolu měla kancelář vytvořit pouze exteriér. Také pro pro obchod John Lewis vytvořili architekti fasádu šitou přímo na míru: početná místní indická komunita a tkalcovská minulost si přímo říkala o „krajkový“ vzhled. Podobné řešení si pak žádala také Škola umění a designu. Různé rozměry a tvary oken reagují na potřebu světla v jednotlivých ateliérech. Vzhled budovy vás nenechá na pochybách, že se jedná o něčím vyjímečnou stavbu. A rozhodně by se měl připomenout dnes již rozmontovaný španělský pavilon na EXPU v Aichi.V diskuzi po přednášce se pak narazilo na téma vyučování. Architekti FOA ateliéru vnímají tuto činnost jako přínosnou i pro ně samotné, neboť jsou tak nuceni své argumenty lépe promýšlet, formulovat je a diskutovat o nich. F. Mussavi se v roce 2002 stala profesorkou na Akademii výtvarných umění ve Vídni, letos pak na Harvard University. A.Z. Polo byl před třemi lety jmenován děkanem prestižního Berlageho Institutu v Rotterdamu. Plný sál (nejen) studentů dokázal, že jejich architektura opravdu umí oslovit.