Pražská magistrála žije...jinak?!

Všichni víme, jak vypadá předprostor Národního muzea, nebo Hlavního nádraží... Pro některé pražany je magistrála jen bolestivým trnem v oku - bariérou, jizvou socialismu, která hyzdí a znečišťuje město. Jiní brázdí její asfaltovou plochu dennodenně, s rutinou sobě vlastní.

Lze se shodnout, že pražská magistrála je dnes, mj. v době schvalování konceptu územního plánu, téma velmi aktuální. Dotýká se každého z nás, tudíž stejně jako další současné otázky života ve městě (typu cyklostezky, zeleň pro Prahu atp.) svádí k populismu. V západoevropském kontextu urbanismu velkoměst srovnatelných s Prahou, je dnes již všem jasné, že současný stav je nevyhovující a transformace je žádoucí. Zatím ale magistrála dál zůstává beze změn, plní se auty a čas plyne... Nabídnutá řešení, včetně studie zahloubení části magistrály v oblasti Národního muzea a vytvoření tunelu, se ale stávají terčem kritiky jak odborníků, tak zástupců laické veřejnosti.

Jsou ti, kdo si vyskakují a protestují, jen hrstkou naivních nazelenalých aktivistů na bicyklech? Nebo jsou tito vážně mluvčími širší veřejnosti a lidem opravdu dochází trpělivost - začínají chápat, že města mohou vypadat jinak a chtějí změnu? Je tunel v centru města opravdu krátkozrakým řešením?

To je jen pár otazníků, které vyvstávají nad hlavami leckterých z nás..

Minulý týden došlo v Praze ke dvěma akcím, které s problematikou magistrály, dopravy a kvality života v Praze přímo souvisí. První má na svědomí CCEA - Centre for Central European Architecture ve spolupráci magistrátem hl. města Prahy. CCEA je již od roku 2001 nezávislou platformou na bázi výzkumu a architektonické osvěty, usilující o formulování identity prostoru, ve kterém žijeme. Ve čtvrtek 22. září - tedy přesně na Evropský den bez aut, se v hlavním sále pražského magistrátu na Mariánském náměstí uskutečnil workshop Pražská magistrála – veřejný prostor 21. století. Workshop je součástí rozsáhlejšího mezinárodního projektu CCEA Converging Territories - Sbližování regionů, jehož posláním je přispět k hledání inovativních řešení problémů současných měst. Dvoubloková konference dopoledne představila magistrálu jako urbanistický a dopravní fenomén.Následně proběhla debata za účasti politiků - zástupců dotčených městských částí a Útvaru rozvoje hl. m. Prahy a architektů, kteří se magistrálou ve svých návrzích měli možnost důkladně zabývat - Josefa Pleskota a Eriko Watanabe z atelieru Elastik & MAT studio, debatoval také architekt - urbanista Jan Sedlák.

V druhé půli nabídnutý prostor využili pozvaní zahraniční hosté a přispěli do mlýna svoji troškou pozitivních příkladů transformace infrastruktury z ciziny a také osvěžujícím "nečeským" nadhledem. Kromě Eriko Watanabe vystoupil za Cycling Embassy of Denmark Troels Andersen a o "fyzickém územním plánování v Amsterdamu" pohovořil Toine van Goethem. Svoji podnětnou ideu přerodu magistrály ve fungující součást města předvedl také architekt Ivan Lejčar. Workshopem provázel Igor Kovačevič, architekt a zakládající člen CCEA. V publiku byli a aktivně se zúčastnili diskuze mj. také zástupci občanského sdružení Občané postižení Severojižní magistrálou.

Na čem se snad všichni účastníci konference v závěru shodli je fakt, že transformace a humanizace exponované městské osy je záhodná. Trasa je díky své poloze nejen dopravní linií - nejen dopravním problémem, ale také velkorysým, nyní nefungujícím prostorem v jádru města s velkým společenským potenciálem. Dopravu lze eliminovat, ne však docela - je generátorem života ve městě. Možným řešením může být přerozdělení automobilové dopravy ve prospěch alternativních možností - MHD apod. Zda je dobré a vůbec reálné řešit celou spojku globálně jako jeden celek - jeden problém, nebo se věnovat různým částem, různým způsobem postupně je otázka. Jasné je, že celková koncepce je nutná, nesmí se však brát jako dogma a posuzovat pouze z jednoho úhlu pohledu. V tak velkém měřítku je nutné posuzovat detaily z pohledu všech zainteresovaných stran a ne pouze jako dopravní schéma.

Slunečné sobotní odpoledne 24. září patřilo svátku Pražanů - Zažít město jinak 2011. Letošní ročník je již šestým pokračováním pouličních sousedských slavnost - projektu během něhož se uzavírají ve prospěch cyklistů, chodců, kočárků některé pražské ulice a na těchto místech pak probíhá program ve formě stánků s občerstvením, hudebních, divadelních a dalších performancí a hrátek přímo na silnici. Iniciátorem jednodenního festivalu je Auto*Mat - nezávislá občanská iniciativa za bezpečnou, zdravou a živou Prahu, jejímž posláním je zejména podporovat a rozvíjet cyklistickou, veřejnou a pěší dopravu v Praze. Veřejný prostor bez aut se plnil lidmi na Vinohradech, na Smíchově, na Letné, Žižkově a jinde. Konkrétní program si vytvořili přímo lokální spolky a zájmová hnutí, Auto* Mat pouze pomohl s produkcí a propagací. Součástí dne byla již, dá se říct, tradiční Velká podzimní cyklojízda. Posláním tzv. Cricital Mass, jak se nazývají obdobné akce v cizině, je kromě příjemné kratochvíle, také upozornit na zájem veřejnosti o cyklistickou dopravu, na její existenci a na chybějící infrastrukturu. Letošní zářijové se zúčastnilo se úctyhodné množství cyklistů všeho věku a druhu a osmi- až desetitisícový, v některých úsecích až tři kilometry dlouhý peloton tentokrát směřoval z Vinohrad na Letenskou pláň. Kromě jiných byla pro účely cyklojízdy vyhrazena a uzavřena polovina magistrály v úseku od národního muzea až k Hlávkovu mostu a tak opravdu zažili Pražané své město zcela jinak. Je vidět, že kolo si rychlé našlo své místo a příznivce i v kopcovité Praze. Jestli hojná účast obyvatel Prahy na cyklojízdách a iniciativa Auto*Matu přispěje k bezpečnějšímu a pohodlnějšímu pohybu po Praze, uvidíme...