Události /

Plocha zrozená k dekoruJaponské umění laku 16.-19. století

Tento výstavní projekt poprvé v České republice zpřístupňuje díla japonského umění laku z našich státních i soukromých sbírek. Expozice představuje specifické umělecké odvětví, které řadíme k charakteristickým projevům japonského uměleckého vyjádření. Autoři projektu se pokusili zmapovat všechny české a moravské veřejné sbírky, ze kterých vybrali přes 200 nejzajímavějších lakových exponátů. Tato díla jsou většinou české veřejnosti prezentována poprvé, neboť většina z nich se nachází v depozitářích našich kulturních institucí. Sbírka orientálního umění tímto projektem navazuje na podobně laděnou výstavu "Mistrovská díla japonského porcelánu", která před pěti lety podobným způsobem veřejnosti zpřístupnila jiná významná umělecká díla ze všech významných českých sbírek.

David Ešner , 10. 10. 2002

Technika laku patřila již od starověku k nejzákladnějším uměleckým projevům Asie a také v Japonsku se její užívání rozšířilo již v 1. tisíciletí. Zpočátku vznikala pouze jednoduchá umělecká díla, která byla postupem doby stále rafinovaněji zdobena rozličnými technikami, z nichž se v Japonsku nejčastěji uplatilo makie, neboli sypané obrázky anebo raden, což představuje vykládání perletí. Při makie umělec využíval k dekoraci zlatého prášku, který sypal na předem připravený vzor provedený bezbarvým lakem na tmavých podkladových vrstvách, a tím zvýrazňoval honosnost celého uměleckého díla. V Japonsku se již od 9. století věnovalo lakovému řemeslu mnoho významných umělců. Zpočátku šlo především o anonymní mistry, kteří svá díla prováděli především pro potřeby buddhistických klášterů, bohatých aristokratů rozmařilého kjótského císařského dvora či později představitelů bohatých vojenských šlechtických rodů. Od 16. století se důležitými zákazníky lakových dílen stávali také Evropané, zpočátku především Portugalci, později od 40. let 17. století výhradně Holanďané, kteří s Japonskem udržovali kontakty i v době naprosté izolace země mezi lety 1639-1854. Lakové výrobky byly totiž první ukázkou japonského umění, se kterou se evropská nobilita seznámila. Evropané si u lakových mistrů dávali na objednávku zhotovovat rozličné evropské nádobí a domácí doplňky, od čajových či kávových servisů, přes skříňky a šperkovničky až po velké kusy honosného, bohatě zdobeného nábytku opatřené bohatou zlatou výzdobou. Lakové výrobky, které rozhodně nepatřily k levnějším řemeslným produktům, se nacházely v reprezentačních prostorách evropské nobility v jejich palácích a šlechtických sídlech.Paralelně se specializovanou výrobou pro evropský trh se v Japonsku nadále udržovala tradice zboží pro domácí odběratele. Kromě šlechtických kruhů a buddhistického kléru však bývaly stále více vyráběny i pro městské obyvatelstvo bohatnoucích a rozvíjejících se městských aglomerací. Právě produkce pro japonské trhy nás zaujme rozmanitými tvary nádob, jejichž užívání bývalo velmi striktně určeno. Setkáme se tak například s krabičkami na osobní potřeby, schránkami na dopisy, pouzdry na kosmetické přípravky apod., jejichž tvary byly přesně dány a výrobci po celá staletí dodržovány. Rovněž dekorace byla poplatná dlouhodobé tradici. Autoři se rádi věnovali zpodobování různých detailů přírody, květinám nebo celým krajinným sceneriím. Jindy hledali inspiraci v notoricky známých a oblíbených literárních dílech, jako byl například románový příběh o princi Gendžim. Scénky z těchto literárních předloh byly zpodobovány takovým způsobem, aby uživatelé na první pohled poznali, z jakých pasáží autor námět pro své dílo čerpal. V první části expozice se návštěvník seznámí s přibližně 80 uměleckými díly určenými pro evropskou klientelu, reprezentovanými různými kabinety, truhlami, šperkovničkami a speciálními ukázkami tradičního evropského nádobí. Většina těchto děl sloužila pouze k ozdobě šlechtických sídel, nikoliv ke každodennímu užití.Ve druhé části najdeme naopak rozličné ukázky domácí japonské produkce zahrnující nádoby na svačinu, krabice na osobní potřeby, pouzdra na psací náčiní či schránky na vonné látky nebo toaletní soupravy. Většina těchto lakových výrobků patřila k základnímu vybavení japonských šlechtických i měšťanských rodin. Celá řada vystavených uměleckých děl byla doposud návštěvníkům skryta v depozitářích našich muzejních institucí, a proto bude moci veřejnost obdivovat umění japonského laku u nás v takovém rozsahu poprvé.Text je tiskovou zprávou Národní galerie.Doprovodné programy:> Pořady lektorského oddělení přímo v expozici výstavy> Japonský týden na stanici Český rozhlas - Vltava> Celostátní výstava Bonsají na zámku Zbraslav> Akce Česko-japonské společnosti Podrobnosti k programům i k výstavě naleznete na velmi povedených stránkách výstavy Plocha zrozená k dekoru. Plocha zrozená k dekoruJaponské umění laku 16. - 19. století20. září 2002 - 13. ledna 2003Národní galerie v PrazePalác Kinských, 1. patroStaroměstské nám. 12Praha 1 - Staré Město27. únor - 11. květen 2003Moravská galerie v BrněUměleckoprůmyslové muzeumHusova 14, BrnoAutor a kurátor výstavy: Filip SuchomelProdukce: Daniela PompeováArchitektonické řešení: Jan KupkaGrafická úprava katalogu: Martin PivrnecSbírka orientálního umění Národní galerie v Praze ve spolupráci s Náprstkovým muzeem. Sponzoři a mediální partneři: Lidové noviny, Český rozhlas 3 - Vltava, Classic FM, dgú

Klíčová slova:

EARCH 1.0

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři