Paneláky v Jihlavě

Kdy: 6. dubna – 19. června 2016Kde: Masarykovo náměstí (u obchodního domu Prior), Jihlava

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková (Zadražilová) z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává. V kraji Vysočina žije v panelových domech 16 % obyvatel, paneláky nicméně tvoří pouze 2,7 % obydlených domů v kraji.

Exteriérová výstava návštěvníky seznamuje se třemi panelovými sídlišti přímo v krajském městě a jedním ve Žďáru nad Sázavou. Jihlavské Sídliště I z 50. let tvoří typizované zděné domy a jeho urbanismus vychází zčásti z funkcionalismu a zčásti ze socialistického realismu, který dal vzniknout kvalitnímu městskému prostředí s jasně vymezenými prostory a přívětivým „lidským“ měřítkem. Výstavba zděných bytových domů a typových rodinných domků na Sídlišti II v Jihlavě byla na konci 50. let pozastavena jako neefektivní a začaly se zde testovat nové technologické postupy – experimentovalo se například s litým betonem. V roce 1961 bylo dokončení sídliště svěřeno architektu Zdeňku Grycovi, který upřednostnil panelovou technologii, změnil rozvržení i počet bytových domů a prosadil probarvování panelů v nedaleké panelárně. Součástí sídliště je také atypický objekt nákupního centra. Projekt největšího jihlavského sídliště Březinovy Sady pro zhruba třináct tisíc lidí vznikal od druhé poloviny 60. let a jeho realizace probíhala během dalších dvou dekád. Autor Zdeněk Gryc usiloval o ideál bydlení v zeleni, narazil však na řadu realizačních obtíží, zapříčiněných mimo jiné stále se stupňujícím tlakem na ekonomičnost výstavby. Přesto se mu podařilo vytvořit celek přirovnávaný svými kvalitami k brněnské Lesné.

Výstavba žďárského sídliště Stalingrad, později Žďáru nad Sázavou III, vyplynula z potřeby poskytnout domov zaměstnancům podniku Žďárské strojírny a slévárny. Projekt sídliště se proměňoval v závislosti na požadovaném počtu bytů, jeho urbanismus vychází ze zásad socialistického realismu 50. let a tvoří ho uzavřené vnitrobloky. Stalingrad charakterizuje pestrá skladba rodinných domků a zděných bytových domů.

Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se věnuje otázkám urbanismu, stavebním technologiím, dispozicím bytů i umělecké výzdobě sídlišť. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.

Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).

Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.

Další informace:www.panelaci.czwww.upm.czwww.facebook.com/panelaci

Nabídka programů pro školy:www.panelaci.cz/stranka/pro-skoly

Autoři textů: Jana Kořínková, Jan Kristek, Lucie PospíšilováPořadatel výstavy: Uměleckoprůmyslové museum v PrazeSpolupořadatel výstavy: Artalk.cz

Identifikační kód projektu v rámci programu Ministerstva kultury ČR Výzkum a vývoj národní kulturní identity (NAKI) je DF13P01OVV018.