Na výstavě představujeme 70 příkladů z více než dvacetileté práce naší kanceláře. Kresby snad dokáží vyjádřit koncepty. Doufáme, že obrazy – někdy rendery, fotky modelů nebo fotografie dokončených budov – dokáží přenést „atmosféru“.
Foto: eArch Made in Tokyo je jedna z našich nejoblíbenějších knížek o architektuře. V našem žebříčku je zařazena vysoko mezi Třeštícím New Yorkem a Neufertem, navrhováním staveb. Tento průvodce od Tsukamoto cs. můžeme považovat za spojení obou knih. Kombinuje suchou analýzu Neuferta a paranoidní kritiku Třeštícího New Yorku.
Made in Tokyo představuje 70 příkladů toho, co je považováno za nestoudnou architekturu: příklady drsných směsí vytvořených městem Tokio. Je to analytická studie, která odkrývá oslnivou složitost vzniklou v hustém urbánním kotli.
Tyto tokijské objevy zahrnují hybridy typologií, jako je obchodní dům spojený s dálnicí, dům s horskou dráhou na střeše, most s tenisovými kurty, dopravní hřiště s autoškolou na střeše supermarketu nebo tunel pod hřbitovem…
Každý projekt je v knížce prezentován na dvou stranách. Na jedné straně je jednoduchá čárová izometrie, malá mapa a krátké vysvětlivky, na druhé straně fotografie skutečného stavu.
Černobílé snímky jsou svědectvím surreálné kombinace: tato městská prostředí už existují! Fotografie někdy vypadají „normálně“, neutrálně nebo nevýrazně, ale po bližším zkoumání objevíte opravdovou sofistikovanost. Schémata pomáhají pochopit, v čem je vtip, odhalují realitu jako rentgenové paprsky.
Klinicky čisté a zároveň téměř naivní kresby zjednodušují spletitost skutečnosti do čitelných obrazců. Čárová kresba, od které bychom mohli očekávat záludné zjednodušení, naopak zvyšuje bohatost a hloubku…
Foto: eArch Během učení jsme zjistili, že tento způsob zobrazení je také možné použít jako prostředek k navrhování. Kresby jsou oproštěny od přebytečných informací, veškerý nános je hozen přes palubu, obnažena je podstata. Izometrie napomáhá zvýraznit ústřední myšlenku, střed soustředění; dosahuje přesnosti.
Příklady obsažené v Made in Tokyo vznikly z bezprecedentní hustoty, z tokijské „fobie z prázdna“; chytře se přizpůsobují nedostatku místa, podmínkám, které se téměř nikde jinde nevyskytují. V naší kanceláři jsme se zabývali projekty s podobnými funkčními přesahy, ale pravděpodobně jinak motivovanými, mimo „přirozený habitat“. Remix a Mash-up!
Návrh Dana Merty na výstavu v Praze nás povzbudil k nalezení způsobu prezentace naší práce. Může Made in Tokyo sloužit jako vzor pro analýzu našich vlastních projektů? Může naše verze Programové alchymie mít podobný cíl?
Na výstavě představujeme 70 příkladů z více než dvacetileté práce naší kanceláře. Kresby snad dokážou vyjádřit koncepty. Doufáme, že obrazy – někdy rendery, fotky modelů nebo fotografie dokončených budov – dokážou přenést „atmosféru“.
Ve snaze vyhnout se hierarchii – vytvořit náhodnost a zároveň doplňkový filtr – jsme uspořádali projekty podle barevného schématu. Uspořádali jsme je podle odstínu průměrné barvy každého obrazu. V obrazárně vytvářejí barevné spektrum od červené po purpurovou: horizontální duha… Mash-up! Mash-up (nebo taky mesh, mash up a mashup) je píseň nebo skladba vytvořená spojením dvou nebo více starších nahrávek. V případě, že taková díla kreativně přeměňují původní obsah, pokud tedy kopírujete fair, můžete získat ochranu autorského zákona „fair use“. Mashup převzatý internetem je webová stránka nebo aplikace, která používá a kombinuje data, prezentaci nebo funkce ze dvou nebo více zdrojů a vytváří nové služby.
Naše architektura může být chápána jako druh používání vzorů, překombinování existujících fragmentů, lepení kousků a trošek dohromady do souvislého celku. Remix reality: architekt jako „dýdžej”. Přenastavováním naší každodenní reality se snažíme nastolit smysluplnější kombinace toho, co „už existuje”. Tyto „emotivní vazby“ vyvstávají, když objevíme (nebo vytvoříme) pouta s kontextem. Tím může být buď fyzická realita, která obklopuje projekt, sada pravidel a regulací, nebo „kultura”, jež vytváří pozadí projektu.
Například dům zvaný Blok K v nové čtvrti Funen daný urbanistický plán a program významně posouvá a naplňuje specifickým způsobem. 3Váza je bizarní, ale přesto stále plně funkční výsledek experimentu spojit dohromady 3 archetypální vázy do jednoho objektu, do něhož padne jakákoliv kytice. 3Váza se stala 3D symbolem pokračujícího výzkumu, jak zpracovat Existující do předtím nepředstavitelných skutečností.
Programovat program
Foto: eArch Programovat program představuje projekty, které odpovídají víc, než je žádáno. Protože jsou architekti všeobecně připravováni k zodpovídání otázek, které vznášejí jiní, vypadá to, jako by neměli představivost (a odvahu) rozjet vlastní vývoj. Architekti „defoltně” nevyvíjejí aktivitu. Ačkoliv je hodnotné pomáhat ztvárnit sny vašich klientů, nechybí tady něco? Jak můžeme přinést vlastní program? Můžeme být více pro-aktivní?
Mnoho NL projektů má přidanou hodnotu díky navíc vložené funkci. Například BasketBar je signifikantní díky hřišti, které původně nebylo částí náplně. Hřiště aktivizuje přilehlé náměstí a dává charakter restauraci pod ním. Podobným způsobem budova se sportovním vybavením v Dordrechtu – která je právě ve výstavbě – přidává novou funkci v podobě atraktoru a signifikantu; lezecká stěna je zásadní rozšíření původních požadavků.
Parkování!
Parkování! je neustálé zkoumání toho, jak jsme schopni začlenit automobil do architektury a urbanismu. Od založení našeho studia při jízdě po dálnici A4 se stále zabýváme otázkou, proč se pozice automobilu ve městě – 100 let po jeho vynalezení – stále zcela nevyřešila. Naše projekty představují celou řadu příkladů: od studiového loga, lehce vylepšené nálepky na nárazník, Parkovacího domu Carstadt – pokusu o reevidaci parkovacích garáží, Road Rings – kolekci stříbrných klenotů, která oslavuje elegantní inženýrství dálničních nadjezdů, po Circuit City – teoretický návrh, jenž kombinuje závodní dráhu určenou pro ilegální „street race“ s centrem města. A parkování! vysvětluje, proč si myslíme, že parkování je super.
V některých oblastech se architektura stala doslova nemožná. Složitost dosáhla mezního bodu. Narůstající síť regulací, zužujících se rozpočtů, zvyšujících se cen, obav o životní prostředí atd.
Architektura už neexistuje. Profese se rozpadá. Už není možné někam jen tak přijít, aniž by člověk nebyl obklopen armádou konzultantů, specialistů, právníků. Tím, jak vzrůstá komplikovanost organizace společnosti, proces zpracování dat trvá věky. Tyto změny nejsou zadarmo, taková konstruovanost se nemůže napořád udržet.
Díkybohu za Photoshop. Umožňuje nám utéci z této složité sítě a pracovat s méně parametry, abychom tak mohli sdělit naše představy přímo. Gravitace? Možná někdy jindy. V polovině devadesátých let jsme na výstavě billboardů v Amsterdamu představili symbolický Amsterdamský kanál jako plavecký bazén. Myšlenka byla poukázat na vzrůstající disneyfikaci; historické centrum jako tematický park. Obraz byl zamýšlen jako varovné znamení. Za čas se tato realita stala snad ještě více opravdová: Nová skvělá Oranžová země jako letovisko v Kemeru v Turecku s rysy holandských domků podél kanálu, který je ve skutečnosti bazénem (používané hlavně růžovými ruskými těly).
Logo!
Po období nadměrného a zdánlivě neomezeného rozpínání by měli architekti znovu promyslet způsob, jakým vytváří architekturu. Místo dosahování a posouvání hranic toho, co je možné ve významu geometrie, tvaru forem, by měli zkusit prozkoumat, co je opravdu podstatné a nutné.
Místo usilování o „ikonické“ NL Architects usilují o představu toho, co je symbolické. Jako protiklad k v současnosti prázdnému pojmu ikona – který je stále více bez významu pro jeho jedinou ambici vyčnívat – symbol nebo logo mohou být pochopeny jako pokus podprahového vnímání obsahu…“
