Město nad městem - vize Karla Pragera
Dům nad domem, město nad městem, nový stavební druh Deset let po smrti jednoho z nejvýznamnějších architektů Československa poprvé představujeme zájem tohoto architekta o makrostruktury. Budova bývalého Federálního shromáždění – „dům nad domem“ – se stala impulsem pro architektovu vizi „města nad městem“, které se věnoval od sedmdesátých let.
Centre for Central European Architecture , 3. 2. 2011
Deset let po smrti jednoho z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších architektů Československa představuje CCEA ve spolupráci s Národním muzeem veřejnosti jeho projekt budovy Federálního shromáždění a současně také jeho zájem o makrostruktury.
Za počáteční impuls k vytvoření velkolepé prostorové koncepce přestavby města je považována Pragerova realizace budovy Národního, respektive Federálního, shromáždění. Projekt z roku 1966 reflektoval soutěžní požadavek na možnost transformace budovy pro kulturní účely.
V 90. letech začala budova Federálního shromáždění sloužit jako sídlo rádia Svobodná Evropa, které zde působilo do roku 2009, kdy objekt převzalo Národní muzeum. Téměř po čtyřiceti letech se tak budova otevřela veřejnosti, aby došlo k naplnění její původní kulturní funkce. Jako symbol své doby – často nenáviděná a zároveň nepoznaná – byla v roce 2000 prohlášena za kulturní památku. Její technická vyspělost je vzhledem k dobovým a politickým okolnostem pozoruhodná. Konstrukční i architektonickou kvalitou je budova výrazná v celosvětovém měřítku. Po historických událostech v roce 1968 byla v průběhu výstavby změněna její výtvarná koncepce. Některé z modelů původní exteriérové výzdoby, např. soch od M. Chlupáče, R. Uhra, O. Zoubka nebo originál mobilní plastiky L. Novotného, je možné spatřit na výstavě.
Karel Prager vybudoval Federální shromáždění jako „dům nad domem“. Tento princip následně rozšířil na „město nad městem“, kdy za pomoci mostních konstrukcí navrhoval růst města do třetí dimenze oproti jeho rozšiřování do okolní krajiny. Flexibilní část v konstrukci představovaly vyměnitelné buňky – např. byty, administrativa, kultura nebo sport, které prostorově reagovaly na přání a potřeby obyvatele. V období 70. let, kdy byla panelová výstavba sídlišť již v plném proudu, je jakákoliv variabilita podle přání zákazníka jen těžko představitelná. Jedná se však o studii k experimentální bytové zástavbě, kterou stát podporoval z důvodu řešení sociálních a urbanistických problémů. Pragerova vize „města nad městem“ je projektem, který sice nebyl realizován, ale přesto ještě dnes vzbuzuje pozornost svou velkolepostí a velkorysostí. Bezpochyby patří k významným světovým projektům makrostruktur, které představují výraznou tendenci architektury 60. a 70. let 20. století.
Doprovodný program k výstavě:
- Křest katalogu k výstavě - Kurátorské výklady k výstavě - Komentované prohlídky po budově bývalého Federálního shromáždění - Přednášky odborníků - Prohlídky po jiných realizovaných stavbách Karla Pragera - Filmové projekce
