Guštar
Výstava v Centru současného umění DOX poprvé představí široké veřejnosti díla hudebního skladatele, programátora, audiovizuálního umělce a konstruktéra Milana Guštara, který ve svých hudebních kompozicích a zvukových, obrazových a intermediálních instalacích využívá matematické principy. Většinu z vystavených děl, která dlouho existovala jako připravené algoritmy nebo procesy ve formě poznámek a náčrtů, autor z(re)konstruoval pro první samostatnou a zároveň přehledovou výstavu v centru DOX.
Centrum současného umění DOX , 19. 7. 2013
Guštarovo jméno se od 80. let opakovaně objevuje v kontextech nezávislého filmu, divadla, alternativní hudební scény a později i scény audiovizuálního umění. Jeho práce na jedné straně obsahuje prvky přísné logické úvahy a jistou stopu matematické suchosti, na druhé straně však prozrazuje zaujetí pro říši smyslového, magického a excentrického.
Autor se pohybuje na pomezí vědy, techniky a umění a propojuje tyto oblasti prostřednictvím číselných vztahů: „Jednotícím prvkem jsou čísla a matematika, což je svébytný, nezávislý svět struktur a vztahů,“ vysvětluje Guštar. „V matematice bývá měřítkem kvality estetika. Když existuje více postupů, je lepší ten, který je hezčí. Což propojuje matematiku, která se zdá být jinak exaktní a strohá, s uměním.”
Výstava představuje Guštarovo zkoumání podloží logických, fyzických a metafyzických principů, které je vyjádřeno za pomoci zvuků a často také obrazových představ. Vystavená díla jsou primárně myšlenkové konstrukty, jakési osobní patenty, jejichž fyzická forma není jejich hlavní podstatou. Odhalí-li autor základní princip, považuje dílo za hotové a jeho zhmotnění je pouze ověřením očekávaného. Z toho důvodu ve výstavě nejsou Guštarovy četné elektromechanické a elektronické instrumenty, které autor považuje za pouhý předpoklad samotné tvůrčí práce a prostředek k ní.
„Struktury, které se dají vyjádřit hudbou nebo zvukem, mají mnohdy i zajímavou obrazovou reprezentaci. Takže přes grafické zaznamenávání hudby jsem se dostal i k věcem vizuálním,“ říká Milan Guštar.
Příkladem je dílo Abacus, vyjádřené notovým zápisem, zvukovou stopou i převedením skladby na obraz, v němž je každý interval reprezentován odlišnou barvou. V Prvotním zvuku I se zase autor zabývá vztahem mezi vlněním zvukovým a světelným.
Dílo Summa Summarum jako jedno z mála nedoprovází hudba. Autor v něm hledá paralely mezi abstraktními strukturami a objekty z reálného světa. Jde o soubor fotografií, not, vlastních vědeckých prací nebo vizualizovaných principů, které autor vytvořil či posbíral v průběhu své tvorby. Celkem 96 obrazů tvoří mozaiku, již spojují číselné vztahy či volné asociace a dohromady tvoří skrytý řád.
„Mám rád, když se ve věcech začnou objevovat souvislosti, o kterých jsem předtím nevěděl a které tam byly ukryté – pak mám pocit, že jsem na správné cestě,” dodává autor.
Milan Guštar (*1963) se zabývá interdisciplinárním výzkumem na pomezí vědy, techniky a umění, matematickými principy v hudbě, teorií tónových soustav, elektroakustikou a organologií. Matematické principy, mikrotonalitu, nebo algoritmické postupy využívá ve svých hudebních kompozicích a zvukových, obrazových a intermediálních instalacích. Od roku 2010 vyučuje na pražské FAMU a HAMU, kde pracuje ve Výzkumném centru hudební akustiky.
Výstava je pro veřejnost otevřena v Centru současného umění DOX ve dnech 18. 7. – 14. 10. 2013.
K výstavě vychází katalog.
Doprovodný program:
16. 9. | 19h Mrtvý les a jiný Bulšit (CZ, 1990, 74 min) Projekce ze série experimentálních filmů Mrtvý les a jiný Bulšit vzniklých v prostředí českého undergroundu mezi lety 1983 až 1992, ke kterým Milan Guštar složil a nahrál hudbu.
29. 9. | 14h Komentovaná prohlídka výstavy s umělcem Milanem Guštarem
