Měděná schránka uprostřed Kodaně

Sídlo firmy má až nostalgickou dispozici. Vysoce zabezpečená budova má v přízemí obchodní plochy, nad nimi se nacházejí sklady a kanceláře a v nejvyšším patře se střešní terasou a nejlepším výhledem bydlí majitel.

Koexistence s historií

Respektovat typologii a požadavky moderní budovy se zavěšeným pláštěm není při rekonstrukci nikterak jednoduché. Zvláště, pokud se má dodržet dobrý kontext s okolními budovami. Měřítko, charakter městského bloku a fasády sousedních domů z 18. století se pro architekty z BBP Architekter staly opravdovou výzvou.

Původní plášť byl odstraněn a nový posunut o dva a půl metru směrem do ulice, aby byla zachována uliční čára. Betonovou konstrukci pokryl nový povrch ze skla a perforované slitiny mědi. Stavba se tak zabalila od jednoho konce přes druhý, přechod mezi stěnou a střechou je nerozpoznatelný. Jediné, co objekt vymezuje jsou dvě zaoblené boční stěny. Měděnou pokrývku kopírují, ale jejich fasáda má zcela jiný charakter. Je bez logiky a kulatá okna tvoří nahodilý vzorek.

Lesk a přepych

Skleněný plášť budovu chrání před deštěm a větrem a pokrývá jak střechu, tak fasádu. Před sluncem a teplem brání budovu zavěšený plášť ze zlaté slitiny mědi. Jeho plochy lze snadno stahovat a vytahovat, slouží jako venkovní žaluzie. V zataženém stavu je budova naprosto homogenní a její vnitřní uspořádání je odhaleno až v noci, kdy se měděné destičky rozjasní a odhalí interiér.

Pohyblivá fasáda

Každé ráno se polovina pláště otevře a z masivní jednolité plochy se stane průčelí domu s jasně definovanými podlažími a s řadou oken v podobném rastru, jako je tomu u přilehlých domů. K večeru je vše zase uzavřené a stavba tak připomíná spíše trezor.

Vzor perforace závěsů je společným dílem textilní návrhářky Lene Toni Kjeld a architekta Ebbe Wæhrensema. Inspirovali se živým trnovým plotem. V posledním patře se závěs se zvedá nad okna a kopíruje tak římsu sousední budovy.

• autor: Tomáš Kodet *
• publikováno: * 18. 9. 2017