Před sto lety navrhl Josef Gočár banku v Hybernské ulici. Dnes je v ní restaurace Červený Jelen
Mohlo zde být akvárium nebo garáže. Nakonec ale v bývalé anglobance vznikla restaurace, ve které na sebe upoutává pozornost červený pivní tank s parohy. Proč? To ve videu objasňuje architekt Stanislav Fiala, podle jehož návrhu se historický prostor, původně navržený Josefem Gočárem, proměnil.
Byli jste už v Paláci Špork na Novém Městě? Pokud ne, zařaďte si ho na seznam staveb, které v hlavním městě stojí za návštěvu. Objekt, konkrétně srostlice tří barokních paláců, má dnešní podobu od roku 2018, kdy byla dokončena jeho rozsáhlá rekonstrukce a dostavba podle návrhu Stanislava Fialy. Dnes jde hlavně o administrativní stavbu s kancelářemi, v parteru ale fungují služby – je zde cukrárna a restaurace Červený Jelen.
Více k tématu
Místo banky restaurace
Restaurace a pivnice Červený Jelen funguje v prostorách bývalé banky. Ty přesně před sto lety navrhl architekt Josef Gočár. Za klasicizující slupkou paláce se segmentovým štítem vyrostla podle jeho konceptu přístavba s kancelářemi, její přízemí zabrala monumentální bankovní hala, nad kterou se klenula klenba z luxfer. Ta na místě už není, zničily ji totiž zimní mrazy.
Stanislav Fila mluví o prostorách Červeného Jelena jako o betonové kopce. Restaurace totiž funguje mimo bankovní haly taky v místě bývalého dvoupodlažního sejfu. Probourat se jeho metr širokými betonovými stěnami nebylo jen tak. „Použili jsme na to diamantové lano,“ říká ve videu, které dokumentuje vznik interiérů restaurace od začátku do konce. K nahlédnutí je v něm také několik dobových fotografií, v některých částech bylo na podobu dobových interiérů navázáno, jinde je Červený Jelen zcela soudobý, vybavený autorsky řešeným nábytkem na míru.
Rekonstrukce celého Paláce Špork probíhala pod taktovkou stavební firmy HINTON, která byla generálním dodavatelem. Na stavební zásahy přímo v restauraci Červený Jelen vzpomíná vedoucí projektu Rostislav Cichoň takto: „Způsob probourání sejfu bylo téma. Stanislav Fiala chtěl, aby výsledek vypadal, jako by se do něj někdo násilně vloupal. Diamantové lano se pro řezání betonu používá běžně, řez je ale čistý, ručně se proto ještě zdrsňoval sbíječkami. Touto kombinací jsme dosáhli vzhledu v souladu s konceptem architekta.“
Stopy historické paměti
Dominantou interiéru je konstrukce z pivních tanků, kterou podpírají na místě nalezené koleje s viditelnými stopami po střelbě, jsou zde nositeli historické paměti. Do objektu anglo-československé banky se za druhé světové války nastěhovalo gestapo, od roku 1948 zde zase sídlil Sekretariát KSČ. Rostislav Cichoň zmiňuje, že zde při stavebních pracích objevili paměťovou schránku z doby druhé světové války. „Byly v ní německé noviny, nějaké fotografie a tak dále, bylo to velmi zajímavé. Inspirovali jsme se a jednu takovou časovou schránku tam vložili i po nás. Třeba se jednou bude Palác Špork upravovat znovu a někdo ji najde,“ dodává Rostislav Cichoň.
Při cestě na toalety projdete kolem masivních trezorových dveří, k těm se z doby rekonstrukce také pojí anekdotický příběh. „Jedny dveře do trezoru byly zavřené a samozřejmě bez číselného kódu potřebného k jejich otevření. Trvalo to asi týden než se mi podařilo najít člověka, který by je byl schopen otevřít. Jednalo se o starého pána ve věku asi osmdesáti let, který mi sdělil, že za to ani nechce žádné peníze, neboť je pro něj čest se nabourat do bankovního trezoru. Měl tenkrát k sobě asistenta, možná 55letého, kterému říkal co a jak má udělat. Sám seděl v takové rybářské stoličce s otvory na pití, zhruba po třech hodinách se trezorová vrata podařilo otevřít. Pánové nám pak dokonce vyrobili náhradní klíče k tomuto prvorepublikovému skvostu,“ vzpomíná Rostislav Cichoň.
O celkových úpravách Paláce Špork
Palác Špork se v roce 2018 stal Stavbou roku, Stanislav Fiala pak rok na to Architektem roku. Projekt rekonstrukce objektů byl vypracován už v roce 2011, v průběhu sedmi následujících let byl kompletně zrekonstruován, přibyla také nová přístavba, která postupně rostlý objekt výškově a kompozičně scelila. Vidět je třeba z uličky svatého Huberta, v níž se vznáší socha Červeného jelena od Michala Gabriela. O vzniku restaurace si více poslechněte přímo od autora v našem videu.
Příspěvek vznikl v rámci dlouhodobé spolupráce EARCH.CZ se stavební firmou HINTON.
- autor: EARCH.CZ *
- publikováno: * 20. 10. 2023
