Stanislav Fiala představuje svoji jeskyni z betonu, kamene a dřeva v jihočeské vesničce
V malebné krajině jižních Čech najdeme netradiční dům – ukrývá se totiž částečně pod zemí, aby lépe splynul s okolní přírodou a nabízí působivý mix moderních a tradičních prvků. V novém díle pořadu Architektura v betonu, který přináší EARCH.TV za podpory společnosti Českomoravský beton, představuje architekt Stanislav Fiala svou oceňovanou realizaci Golf klubu Čertovo břemeno. Pozn.: Článek byl doplněn 8. října 2020 o nové fotografie Radka Úlehly.
POD ZEM
Zvlněná krajina na hranici jihočeského a středočeského kraje; pole, louky, řídké lesy, nespočet rybníků, několik osamocených vesniček. Území přezdívané Česká Sibiř. Právě v této oblasti najdeme vizuálně nenápadný, ale z pohledu současné české architektury významný objekt Golf klub Čertovo břemeno, který Stanislav Fiala navrhl pro rodinu svého společníka architektonické kanceláře FIALA + NEMEC Petra Němce.
Stanislav Fiala vytvořil v Jistebnici na Táborsku ještě jako člen ateliéru D3A malý klub v podobě „malé jeskyňky z betonu a kamene“, kterou navíc zasunul do terénní vlny, tak aby příliš nerušila okolní krajinu. Zázemí pro golfisty ovšem po několika letech přestalo kapacitně dostačovat, a tak majitelé opět povolali Fialu, aby navrhl novou a velkorysejší budovu, která hráčům poskytne veškerý komfort i při golfových turnajích.
Více k tématu
Malá klubovna se během svého provozu osvědčila, a tak se architekt Fiala rozhodl zopakovat princip „zakopání“ stavby do pozemku – ovšem ve větším měřítku. Nová budova měla pojmout velkou klubovnu s restaurací až pro 100 lidí, konferenční salonek s kapacitou 30-60 lidí, bar, šatny, kuchyň, sklady a 2 apartmány k pronájmu. „Cítil jsem povinnost schovat tento objem do krajiny tak, aby ji jen pokorně a přirozeně doplňoval, aby si s ní povídal,“ vysvětluje svůj záměr Fiala.
Jádro budovy tvoří pevná železobetonová konstrukce, o kterou se opírá veřejná část ze dřeva. Na beton, dřevo a kámen v budově narazíte doslova na každém kroku – s jejich pomocí chtěl totiž Fiala opět navázat na okolní přírodu, jejich zpracováním pak odkazuje na stavební tradice. To se nejvíce projevuje v zastřešení klubovny s ohništěm, kterou tvoří povalový strop z masivních smrkových kmenů nebo v případě sloupů podpírajících přední stranu terasy, které představují dubové kmeny, tzv. rozsochy použité jednoduše tak, jak narostly. Architekt si tyto duby společně se statikem Vítem Mlázovským dokonce osobně vybíral přímo v lese.
KÁMEN STARÝ A NOVÝ
Golfový klub získal svůj název podle nedalekého skalního útvaru. Velké kusy skal a balvanů jsou ale rozsypány po celém kraji. Proto došlo už při budování hřiště k vyvalení mnoha velikých kamenů, které nemohly uniknout architektově pozornosti. Své uplatnění našly v konstrukci opěrných zdí, ale slouží i jako naváděcí prvky a dominantní ozdoby celého areálu.
Stejně na odiv jako dřevo a kámen vystavil Stanislav Fiala také beton. Fiala totiž o betonu uvažuje jako o přírodním materiálu, „novodobém umělém kameni“, který umožňuje libovolné tvarování. „Stavíme jeskyňku zakopanou v zemi a beton zcela mimochodem přijde pod ruku, jako odolný materiál současného stavebnictví. Pro mě je důležité, že nejde o nějakou vymodlenou věc, ale o běžně dostupný materiál, který nabízí různé možnosti ztvárnění.“
Fiala s betonem pracoval záměrně „hrubě“ – nechal do něj například obtisknout odřezky z kmenů, které na pile pořídili za cenu palivového dříví. „Když jsme to zadávali, tak betonáři měli strach, co je vlastně ten požadovaný výsledek. Báli se, že budeme chtít nějaké super betony a já právě většinou super betony nechci, já chci betony, které klidně mají spoustu chyb,“ říká Fiala s tím, že jeho cílem nikdy nejsou přesné, vycizelované výrobky.
K PŘÍRODĚ
Protože se prakticky celý objekt nachází pod zemí, získává sluneční světlo kromě proskleného jižního průčelí primárně pomocí kónických světlíků, které zvenku kryjí otevírací polykarbonátové čočky – díky tomu mohou zároveň zajišťovat provětrávání interiéru. Podlahu celé vnitřní části sjednocují tmavé břidlicové desky.
Fiala se snažil dům navrhnout tak, aby co nejméně zatěžoval své prostředí – to se promítlo jak do energetického řešení, tak i do nakládání s materiálem při výstavbě. Zužitkovalo se maximum – chodníky dláždí dubové špalíky z rozřezaných větví konstrukčních dubů, stěny baru a recepce tvoří smrkové odřezky, masivní odštěpky z ručně tesaných dubových fošen pak posloužil jako zásypový materiál.
„Tvorba domu byla návratem k přírodě,“ shrnuje Stanislav Fiala. Golf Klub Čertovo břemeno také po svém dokončení posbíral několik cen včetně nominace na Cenu Evropské unie Mies van der Rohe Award. Ukazuje to, že dobré domy nemusí přímo křičet, aby si získaly zaslouženou pozornost.
Tento článek vznikl za podpory společnosti Českomoravský beton v rámci popularizace tématu "Beton v architektuře".
Českomoravský beton, a. s., je holdingovou společností, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České republiky a Slovenska. Skupina, jejíž vznik spadá do počátku 90. let minulého století, v současné době provozuje 85 nově postavených nebo zrekonstruovaných betonáren, které mají zavedený systém managementu kvality, systém managementu hospodaření s energií a splňují nejpřísnější ekologická kritéria. Celá skupina – holdingová společnost a její dceřiné společnosti, historicky označované ve svém názvu TBG – vystupuje na trhu ČR pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton.
- autor: EARCH.CZ *
- publikováno: * 21. 1. 2019
