Stanislav Fiala dokončil výrazný bytový dům v pražských Holešovicích
Začátkem roku byl na exponovaném místě dolních Holešovic v Praze, na ulici Komunardů, dokončen bytový dům s dvoupodlažním parterem z dílny architekta Stanislava Fialy. Stavba byla pojmenována XXXV a vyrostla na nárožní parcele, která se před lety uvolnila demolicí dvou budov zasažených povodní.
PO POVODNÍCH
Ničivé povodně z roku 2002 poznamenaly dnešní podobu řady pražských čtvrtí, Holešovice nevyjímaje. V jejich důsledku muselo dojít k demolici také dvou bytových domů na rohu ulice Přístavní a rušné holešovické tepny Komunardů. A právě na jejich místě letos architekt Stanislav Fiala se svým týmem dokončil polyfunkční dům pojmenovaný jednoduše podle své adresy XXXV.
Osmipodlažní dům s třemi podzemními patry garáží pracuje jak s historií Holešovic, tak s její současnou podobou. Z původně průmyslové čtvrti se totiž během bezmála dvaceti let stala vyhledávaná lokalita. Holešovice jsou dnes synonymem trendy životního stylu ve městě, a to především díky množství zeleně, bezpočtu kaváren, restaurací, divadel, známé tržnici i současnému umění a designu. Investor SEBRE, pro kterého Fiala v poslední letech realizoval také administrativní budovu DRN na Národní třídě nebo rekonstrukci rozsáhlého Šporkovského paláce v Hybernské ulici, reagoval v tomto případě na stoupající poptávku po vysokém standardu bydlení v pulzující městské čtvrti.
Architektonický koncept
Stanislav Fiala, držitel ocenění Architekt roku 2019, navrhl pro převážně bytový dům nezvyklý dvoupodlažní parter. Celkem 41 půdorysně atypicky řešených bytů svým majitelům nabízí ozeleněné balkony a terasy. Rostliny se budou postupem času popínat také po fasádě a pilířích a zjemní tak celkově industriální výraz budovy – s industriálním odkazem Holešovic totiž Fiala cíleně pracoval v interiéru i exteriéru a to zejména formou přiznaných surovějších stavebních materiálů.
Stavební materiály Fiala nezakrývá, v exteriérech i interiérech nechává vyznít pohledový beton, pro nějž zároveň využil různé druhy bednění a vtiskl mu tak zajímavé reliéfy. V suterénu, společných prostorách i parteru najdeme také odhalené technické rozvody. Cihlové neomítané příčky v suterénu jsou pouze přetřené vesele zelenou barvou prostupující celým interiérem společných prostor v podobě patrových čísel a vstupních dveří do bytů Schodišťovou halu lemují roxorová madla a jemná nerezová síť procházející vertikálně všemi patry, která tvoří „pavučinu bezpečí“. Logickým doplňkem domu jsou také vlastní roxorové kliky (Stanislav Fiala navrhl vlastní řadu těchto klik, které obohatily sortiment českého výrobce M&T). Topná tělesa průmyslového charakteru jsou opět odkazem na ráz holešovické zástavby, přičemž jsou tyto industriálně designové prvky doplněny trvanlivými solidními materiály, ať už se jedná třeba o kvalitní dřevěné podlahy či kamenné obklady v koupelnách.
Na fasádě výrazně vystupuje zrezlý cortenový obklad ostrých geometrických tvarů. Podlaží jsou na fasádě výrazně vykreslená pozinkovanými pásy, z nichž vyrůstá organický les roxorových prutů zábradlí, lemujícího balkony a terasy.
Významnou část parteru obsadila prodejna designového nábytku, která využívá nápadné mohutné schodiště, napojující energii přízemí na nadhled prvního patra. Schodiště vytváří jen tak mimochodem i použitelnou výstavní plochu a skrz skleněnou fasádu pokračuje ven do zahrady vnitrobloku, kde se odehrává další velmi použitelný výstavní a relaxační prostor, osvěžovaný všudypřítomnou zelení.
Odkaz a současnost Holešovic
Výrazný zlom pro rozvoj Holešovic nastal v období po sametové revoluci s následnou vlnou restitucí. Průmyslové objekty se začaly navracet rodinám původních majitelů, které ukradený majetek získaly vesměs v žalostném stavu. Tím v podstatě začala de-industrializace Holešovic a mnohé stavby prošly za tu dobu konverzemi, neboť jejich původní funkce v nové době pozbývala smyslu. K ještě živějšímu a většímu rozvoji Holešovic však došlo paradoxně až po roce 2002, kdy Prahu zasáhla ničivá tisíciletá voda.
Továrny se přeměnily na kanceláře a byty, v mnohých objektech sídlí architektonická a designérská studia, vzniká zde řada klubů, restaurací a prodejen nejrůznějšího druhu. V Holešovicích najdeme také mezinárodně uznávané Centrum umění DOX, divadlo La Fabrika, místní tržnici i špičkový nový cirkus La Putyka. Rekonstrukcí starší budovy pak nedaleko domu XXXV v minulém roce vzniklo také nové sídlo radnice Prahy 7.
Holešovice se příkladně vyrovnaly se svým historickým odkazem a jsou dnes jednou z nejvyhledávanějších pražských čtvrtí, což dosvědčují také nedávné žebříčky světových médií – minulý rok magazín Time Out označil Holešovice jako dvacátou nejvíce „šik“ čtvrtí na světě, přičemž o pořadí rozhodlo 40 000 hlasujících a britský deník The Guardian zase Holešovice zařadil na sedmé místo v TOP TEN nejvíce „cool“ čtvrtí světa.
- autor: Jiří Kout *
- publikováno: * 16. 8. 2021