Blbej nápad nejde dostat z hlavy. Jak Bořek Šípek na konci života přemýšlel o práci i inspiraci
Je to právě osm let, co zemřel designér Bořek Šípek – stalo se to 13. února 2016. Krátce před tím měl výstavu v Tančícím domě. Na ní vznikl i tento rozhovor pro Earch.tv – jeden z posledních.
V roce 2015 oslavil Bořek Šípek pětašedesáté narozeniny. V tom roce mu v Tančícím domě uspořádali retrospektivní výstavu Out of Limits. Byl v té době světově známý svou tvorbou ze skla, nábytkem, pouštěl se i do tvorby interiérů a budov. Měl za sebou úspěšnou kariéru v Německu i Nizozemsku. Pracoval pro firmy jako Vitra, Driade či Alessi. Navrhl obchodní dům v Tokiu či domy v nizozemském Apeldoornu. Jak k němu chodily nápady? A jak mu pomáhala jeho fotografická paměť? Mluví o tom v prvním díle rozhovoru. V tom druhém zase o tom, proč svět potřebuje víc designérů.
Havlův Šípek
Do ciziny odešel Bořek Šípek po ruské invazi v roce 1969 a svoje nejproduktivnější roky strávil v emigraci. V 90. letech se však vrátil do Prahy, aby spolupracoval s Václavem Havlem na úpravách Pražského hradu. Havel si od něj nechal navrhnout nejprve pracovnu (1993), později židle Olga, na nichž se dodnes na pražském hradě sedí při všech společenských příležitostech. A postupně došlo i na větší práce.
Šípek je autorem vstupu do kanceláří Správy Pražského hradu a dvou dalších portálů na druhém nádvoří. Dále navrhoval koberce, nábytek, lampy, skleněné dary pro státní návštěvy. A také rekonstrukci obrazárny – stěny nechal natřít barevně, osadil zlaté zábradlí a přidal autorský nábytek.
Havel se se Šípkem přátelil a jeho „multikulturně postmoderní ornamentalismus“, jak to nazýval, si velmi oblíbil. Umělecká a architektonická scéna tak vlídná nebyla. Kritička umění Lenka Lindaeurová například jeho podobu obrazárny zhodnotila slovy „postmoderní macha“ a „zbytnělá sebeprezentace“ – a odmítavých reakcí bylo hodně. Vztahuje se to i na další Šípkovy práce - jeho přijetí uměleckou scénou v Česku bylo rozporuplné a jeho ohlas doma byl pro Šípka zklamáním.
V roce 2015 se věnoval už především tvorbě ze skla. A široké veřejnosti byl možná víc než jako designér známý jako manžel zpěvačky Leony Machálkové.
I proto je zajímavé podívat se znovu na jeho tehdejší retrospektivní výstavu Out of Limits, kde se představuje jeho tvorba za posledních dvacet let jeho života. Některé její projevy jsou dnes, kdy se na 80. a 90. léta díváme s odstupem, srozumitelnější než tehdy. V rozhovoru se s upřímností zamýšlel i nad tím, co ho inspiruje a jak jeho tvorba vzniká. „Někdy člověka něco napadne a ví, že to není dobrý. Nejtěžší je pak dostat blbej nápad z vlastní hlavy,“ říká.
Poslechněte si také, co si myslel o Kaplického knihovně, jaké četl filozofy i co nejradši vařil.
