Využití integrovaného modelu stavby (BIM) ve stavební praxi
Rozvoje informačních technologií a softwarových řešení mají nevyhnutelné dopady nejen do našich každodenních životů, ale i do stavební praxe. Jedním z nejvýraznějších fenoménů poslední doby je využití 3D softwarových technologií pro projektování a následně i pro provádění a správu budov.
Miroslav Vyčítal , 12. 5. 2011
Softwarová řešení již několik let umožňují projektování ve 3D, nicméně myšlenka spojování jednotlivých modelů (architektonický, VZT, TZB, elektro) je poměrně nová. Tento přístup ale podstatným způsobem rozšiřuje možnosti využití tohoto modelu.
Výše popsaný postup práce se nazývá Building Information Modeling (BIM). BIM jako takový tedy není pouze otázkou využití softwarového řešení, ale především začátkem nového způsobu myšlení a přístupu k projektování a provádění staveb. Jako každé nové řešení BIM nepřináší pouze nutnost učit se „něco nového“, ale především rozšířené možnosti využití takto připravené dokumentace a zefektivnění práce s ní.
Možnosti využití při projektování jsou poměrně široce propagovány a představovány výrobci projekčních softwarů, z toho důvodu se zde zaměříme především na následné využití těchto modelů při provádění a správě budov.
Z pohledu provádění staveb se jako nejpřínosnější jeví kontrola kolizí (clash detection) v modelech BIM. Jedná se o postup, kdy je prováděna koordinace dokumentace, v tomto případě 3D modelu, pomocí manuální kontroly (procházení), případně pomocí automatizovaných nástrojů obsažených ve specializovaném software. Je možné kontrolovat prostorové umístění jednotlivých prvků, jejich odstupy, průniky, rezervace v konstrukcích, ale i dalších požadavků, jako například přístupy do místností označených jako bezbariérové proti požadavkům normy. Tento proces má přímý dopad na práci nejen projektantů, ale především prováděcích firem, kterým se dostává do ruky lépe zkoordinovaná dokumentace, která snižuje nutnost „improvizace“ na stavbách a s tím spojené vícenáklady.
Dalším příkladem může být možnost automatizované tvorby výkazu výměr z modelu. Modely totiž s sebou nesou informace nejen o stavebních materiálech, ale i o plochách, objemech a površích jednotlivých prvků. V oblasti technického zařízení budov pak může model obsahovat veškeré informace a nutné specifikace jednotlivých prvků a zařízení. V neposlední řadě je významným prvkem pro zprůhlednění stavební výroby i možnost kombinace technologií, jako je například model BIM a laserové skenování, kde je možné efektivně kontrolovat skutečně provedenou práci proti stavební dokumentaci (například u zemních prací).
Vyššími stupni využití BIM modelů pak mohou být například fyzikální výpočty (výpočty tepelných ztrát, osvětlení a oslunění, CO2 footprint atp.) a simulace těchto výpočtů na modelu. Toto vše samozřejmě závisí na informacích, které byly do modelu zadány, a na požadavcích na využití modelu. Další možností je pak řízení logistiky a dodávek materiálů na stavbu a simulace náročných technologických procesů ve výstavbě. Dále lze modelu využít pro vytváření takzvaných 4D modelů (napojení modelu na časové plánování), případně 5D modelů (napojení 4D modelů na rozpočet).
Možnosti využití pro výstavbu jsou široké, nicméně životní proces modelu tímto nemusí končit. Model lze dále využít pro zefektivnění správy budov, kde ho lze propojit s databázemi, jako jsou například harmonogramy údržby, databáze návodu a certifikátu atd. Zde lze výběrem a „rozkliknutím“ z modelu možno získat všechny tyto informace a následně s nimi pracovat. V tomto případě je model využíván jako forma dokumentace skutečného provedení stavby.
Toto vše samozřejmě zní jako daleká hudba budoucnosti, ale je nutno zmínit, že všechny výše zmíněná postupy a aplikace jsou již používány a vyzkoušeny. V rámci Evropy již existují země (Dánsko, Norsko), které zavedly BIM jako standart dokumentace pro zadávání státních zakázek. Otázkou tedy v dnešních dnech již není to, zda se tento systém práce v širší míře prosadí, ale kdy k tomu dojde v podmínkách České republiky a zda na to budeme připraveni.
Ing. Miroslav Vyčítal Skanska
