Virtuální projektování realitou? ABRAKADABRA SIMSALA BIM!

Můžeme s jistotou tvrdit, že projekční práci na počítači (alespoň tu 2D) ovládá drtivá většina projektantů a nikdo se nad tímto druhem gramotnosti už nepozastavuje. Ti, kteří museli projít přechodem z rýsovacího prkna na počítač, si jistě dobře vybavují, že vyžadoval výraznou změnu v myšlení a filozofii práce. Byl v tom nepochybně také kus odvahy, vždyť museli vyměnit jistotu pauzovacích papírů a rýsovacích per za nehmotný výkres uložený kdesi v útrobách počítače. Po zhruba deseti letech nastává v mnohém podobná situace, přichází totiž BIM. Building information modeling neboli informační model budovy lze zjednodušeně chápat jako ucelenou databázi informací o navrhované budově, ze které je generována požadovaná projektová dokumentace. Naopak výkresová dokumentace je v případě filozofie BIM jakýmsi rozhraním pro přidávání informací do projektu. 2D popis objektu je díky informační databázi obousměrně spojen s 3D modelem budovy. Výhodou takového řešení je, že změna v rámci informačního modelu se projeví ve všech jejích výstupech, 2D dokumentací počínaje a vizualizacemi 3D modelu či tabulkami výpisu konkrétních prvků konče. Zásadní na tom je, že projektant či projekční tým už nepracují na jednotlivých, na sobě nezávislých výkresech, ale mají kontrolu nad souvislostmi konstrukcí i informacemi, které postupně a mnohdy neočekávaně vstupují do projektu během jeho rozpracovanosti. VIRTUÁLNÍ BUDOVA NEBO INFORMAČNÍ MODEL BUDOVY?

Ačkoli mnohem dříve byl Graphisoftem (výrobcem ArchiCADu) zaveden pojem virtuální budova, největší světoví výrobci CADu, mezi něž bezpochyby patří Autodesk (AutoCAD) či Bentley (Microstation) začali používat ve svých marketingových materiálech pojem informační model budovy (BIM). V zásadě však vznikl pouze nový termín pro totožný princip. Filozofie práce v ArchiCADu vyvíjená bezmála dvacet let tak od svých konkurentů nepřímo došla uznání. Vždyť BIM technologie je zvláště v několika posledních letech velmi intenzivně vyvíjena všemi výrobci CADu, kteří nechtějí ztratit krok se světovou špičkou. O tom, že se nejedná pouze o bublinu v rámci konkurenčního boje firem vyvíjejících software pro architekturu a stavebnictví, svědčí fakt, že BIM se začíná úspěšně prosazovat v reálné projekční praxi. JAK PŘEJÍT NA BIM?

Bohužel nefunguje žádný recept na to, jak změnit sebe a svou filozofii práce. Nicméně motivace přechodu k BIM tu je. Zlepšená možnost rozhodování. Na rozhodování a správnou volbu řešení mají vliv aktuální projektové informace. Díky informačnímu modelu budovy máte jistotu, že všechny informace budou k dispozici. Zlepšená spolupráce. Mezi členy projekčního týmu je spolupráce v rámci projekčního ateliéru nejlépe nastavitelná. Ambice BIM řešení však jsou také v lepší komunikaci s externími projektanty jednotlivých stavebních částí či dodavatelem stavby nebo investorem. Zdokonalená efektivita. Během práce na všech stupních projektové dokumentace je přínosem zjevná efektivita zapracovávání změn během projektování. Efektivitu podtrhuje už zmiňovaná jednotná databáze, ve které jsou udržovány veškeré a hlavně aktuální informace o navrhovaném objektu. Lepší návratnost investice. Nemalé finanční prostředky vložené do pořízení CAD řešení jsou také posuzovány z hlediska jejich návratnosti. V případě nasazení BIM je tato návratnost díky efektivitě práce rychlejší. Jak už bylo řečeno, přechod nespočívá pouze v zakoupení CAD/BIM aplikace, nýbrž hlavně ve změně postoje k vlastnímu způsobu práce. Je také potřeba překonat skutečnost, že efektivita ovládání vašeho CADu je téměř dokonalá a že už lepších výsledků dosáhnout nemůžete. Samozřejmě, ve vašem stávajícím CADu s efektivitou už mnoho neuděláte. Zkuste se tedy poohlédnout po BIM řešení. Autodesk jako CAD/BIM řešení nabízí Revit. Pokud však používáte roky AutoCAD a uvažujete o přechodu na efektivnější BIM pod hlavičkou Autodesku, patrně budete (ne)mile překvapeni, že Revit Architecture není založen na principu AutoCADu. Je tomu tak proto, že BIM filozofie je zcela odlišná a do AutoCADu jako nástroje používaného hlavně pro 2D vytváření projektové dokumentace by bylo násilné ji začleňovat. Autodesk tedy vsadil na Revit – BIM software, který začlenil do svého portfolia už v roce 2002. Odlišnost práce v Revitu a AutoCADu je evidentní a ukáže teprve čas, jestli se silnou skupinu uživatelů AutoCADu podaří přimět k využívání výhod BIM. Snaha Autodesku zpřístupnit Revit uživatelům AutoCADu je patrná i z cenové politiky firmy. Pod hlavičkou AutoCAD Revit Architecture Suite uživatel za téměř stejnou cenu získává aktuální verzi AutoCADu i Revitu. Na jednu stranu si zájemce může říkat, že zkusí BIM technologii, a když to nepůjde, má tu v nejhorším případě zadní vrátka k návratu do AutoCADu. Na druhou stranu „zadní vrátka“ v podobě AutoCADu jsou také rizikem. První komplikace při učení se ovládání nového softwaru mohou být důvodem k návratu k AutoCADu. Ale to je spíše otázkou vůle a docenění výhod BIM řešení. Bentley je firmou, která se prosadila s programem Microstation a dalšími produkty z oblasti architektury a stavebnictví spíše v anglosaském světě. U nás se Microstation ujal v oblasti geodézie. Svou obecností a univerzálním využitím lze Microstation přirovnat k AutoCADu. Na rozdíl od Autodesku však firma Bentley postavila své BIM řešení nazvané Triforma jako přímou nadstavbu Microstationu. Novinkou v letošním roce je také další nadstavba Generative Components určená pro parametrické navrhování konstrukcí. Toto nadstavbové řešení nese výhodu ve snazším přechodu k BIM bez nutnosti začít ovládat nové programové prostředí. Nicméně pokud někdo nenajde odhodlání změnit filozofii práce, samo BIM jej nespasí. Graphisoft a jeho Virtuální budova je vlastně průkopníkem v oblasti Building information modeling. Jeho vývoj na principu BIM filozofie práce trvá bezmála dvacet roků, což se na kvalitě ArchiCADu bezpochyby projevuje. Nemetschek, celosvětově úspěšná německá firma, má rovněž velký podíl na trhu CAD řešení pro architekturu a stavebnictví. Silné zastoupení má Allplan pochopitelně v Německu, jeho VectorWorks je zase úspěšný za oceánem. Podporu filozofii BIM dokládá skutečnost, že Nemetschek nedávno avizoval novou verzi Allplanu pod názvem Allplan 2008 BIM. Dnes tedy na jedné straně existují výkonné počítače, na straně druhé inteligentní softwarová řešení pro architekturu a stavebnictví, která s původními CAD aplikacemi mají společné snad jen to, že jsou určena pro architekturu a stavebnictví. Na první pohled by se mohlo zdát, že výrobci CADu vyvíjejí neustále nové programy a nové verze programů, aby ospravedlnili své působení na trhu, aby si tím zajistili prodejnost svých produktů a s tím související zisky. Na druhý pohled však nový trend v CADu už několik let propagovaný jako BIM není jen nafouknutou bublinou, ale řešením s konkrétními výsledky. Tam, kde už byl BIM nasazen, nese viditelné plody. Celkově pak lze konstatovat, že rezervy jsou nyní spíše v míře jeho využívání než v možnostech BIM řešení. Míč je tedy nyní na straně uživatelů.