Realizace fasády z Heraklithu: nejprve vzniklo digitální dvojče

Zadání: provětrávaná fasáda z Heraklithu 

Investora rodinného domu v průběhu realizace hrubé stavby zaujal v posledních letech stále více populárnější materiál z dřevocementových desek. A tak došlo ke změně v projektu realizace fasády, i když ta již byla navržena z jiného pohledového velkoformátového obkladu. Princip provětrávané fasády zůstal, změnil se však použitý systém provětrávané fasády a s tím související detaily. V neposlední řadě bylo potřeba zrevidovat architektonický návrh, který musel zareagovat na vstupní parametry nově zvoleného fasádního systému. 

Heraklithové obkladové desky dnes zažívají poměrně velký návrat. U architektů je Heraklith celkem populární pro svoji zajímavou pohledovou strukturu, i parametry, které se uplatní jak v interiérech, tak i exteriérech zejména pro své akustické či protipožární vlastnosti. Skladba provětrávané fasády vychází ze systémového řešení Knauf Insulation. Fasáda s konstrukcí DIAGONAL 2H umožňuje osazení fasády pohledovým obkladem a to až do hmotnosti 40 kg/m². Konstrukční sestava je navržena tak, aby docházelo k minimálním únikům tepla vlivem tepelných mostů, snadnou montáž a spolehlivost. Nosná konstrukce DIAGONAL 2H je vyrobena z ocelových subtilních prvků, které vytvářejí jednoduchou příhradovou soustavu. 

Zaměření: Hrubá stavba jako mračno bodů? 

Ještě před tím, než se architekt pustil do revize návrhu fasády podle nových parametrů, nechal investor zaměřit stávající stav rozestavěné stavby. Geodeti však nepoužili tradiční geodetické měřičské metody, ale zpracovali zaměření do mračna bodů tzv. PointCloudu. Celkem 22 stanovisek pořízených 3D laserovým skenerem na stavbě geodeti v kanceláři registrovali a výstupem a podkladem pro další práci architekta bylo optimalizované mračno bodů umístěné v systému JTSK. 

Architekt mnoha tváří

Vynesení modelu stávající hrubé stavby 

Výstupem od geodetů bylo mračno bodů, vynesení 3D/BIM modelu bylo úkolem architekta, který použil pro svoji práci ARCHICAD. Mračna bodů byla naimportována a posloužila jako surový podklad pro vynesení stávajícího stavu hrubé stavby. Začal vznikat zjednodušený 3D model. V dané fázi obsahoval pouze konstrukce, které byly podstatné pro návrh fasády – stěny, zastřešení, okna, dveře, základové konstrukce, předložená terénní schodiště, které měly návaznost na projekt fasády a navazující terén. Tento postup byl zvolen především pro značný objem dat mračen bodů. Ve chvíli, kdy byl dokončen 3D model hrubé stavby, bylo možné přistoupit k modelování návrhu fasády.

Optimalizace návrhu pomocí GDL 

Základním motivem členění fasády byla kombinace tří základních rozměrů desek. Architekt využil svých dovedností programování a naprogramoval si inteligentní objekt fasády (GDL objekt), který za pomoci základních pravidel o sousedních prvcích vygeneroval její členění. V průběhu návrhu došlo ke změně obkladových desek. Parametrický nástroj nejenže výrazně zjednodušil přechod v projektu mezi jednotlivými materiály, ale zároveň automaticky vytvořil několik variant, ze kterých si mohl klient vybírat. Následovala optimalizace členění v závislosti na otvorech ve fasádě a návazností na terén a zastřešení. 

BIM model fasády 

Projekt fasády vycházel z typových skladeb a detailů, které poskytl dodavatel systému provětrávané fasády Knauf Insulation. Základem byla svislá nosná příhradová konstrukce Diagonal 2H z ocelových pozinkovaných profilů. Architekt si znovu vytvořil chytrý prvek, který umožňoval snadné vymodelování prvního rastru. Rozdílné délky nosníků automaticky generovaly členění příhradové konstrukce, která poté reagovala na změny. Jednotlivé vrstvy skladby fasády byly modelovány zvlášť, jelikož při detailním zpracování vyplynulo, že se prostorově nepřekrývají – různé materiály tepelné izolace a její rozsah i přes základy objektu.

Detaily 

Při finalizaci 2D dokumentace bylo potřeba určit hranici, kde bude končit míra detailu informačního modelu a začne 2D doplnění detailů o další důležité převážně negeometrické informace. Praxe je taková, že ve 3D modelu nedává smysl modelovat každou hmoždinku, vrut, kotvu, apod. Bylo by to totiž v mnoha případech kontraproduktivní, jak časově, tak i vlastní model by neúměrně zatěžoval hardware. Proto bylo určeno, že se tyto prvky doplní až do detailů 2D výkresu. Zároveň ale model o tyto informace nepřijde, jelikož byly doplněny do ostatních prvků např. počet šroubů na kotvení okna je uložen přímo v prvku okna. 

Výkazy 

Z BIM modelu byly generovány nejen 2D výkresy pro realizaci, ale také tabulky výkazů pro objednání správného množství stavebního materiálu. Jak výkresy, tak výkazy jsou stále propojeny s modelem. Každá změna, kterých je při projektování většinou dost, se tudíž do těchto výstupů automaticky propisují a ty tak zůstávají stále aktuální.  

Závěr 

V případě nasazení informačního modelu u tohoto projektu bylo jednoznačně přidanou hodnotou 3D/BIM modelu vykazování množství materiálu. Vzhledem k tomu, že veškerý materiál na fasádu bylo možné vykazovat z modelu, bylo možné do poslední chvíle ladit i architektonické pojetí fasády. Protože architektonický návrh fasády pracoval s několika rozměrovými velikostmi desek, byla užitečná také informace kolik desek jakého formátu je potřeba připravit, nařezat, případně opracovat řezanou hranu. Výkresy pohledů na fasády sloužily při realizaci jako kladečské výkresy pro správné umístění a orientace různých rozměrů heraklithových desek. 

Projekt vznikl s využitím ARCHICADu.