Přeprava betonu při stavbě lanovky na Sněžku

Sněžka je nejvyšší horou České republiky. Nově však má ještě jedno prvenství, je i nejvýše položeným místem u nás, kam byl dosud dopravován beton (obr. 1). Na stavbu nové lanovky vynesl přes 500 m3 betonu vrtulník. Oblast Sněžky je totiž součástí Krkonošského národního parku, a vjezd speciál ní techniky tak byl výrazně omezen.

Lanovka na Sněžku, která sloužila až do začátku září 2012, byla nejstarší, nejznámější a zároveň nejvíce navštěvovanou lanovkou u nás (obr. 2). Od roku 1949 do ukončení provozu vyvezla na vrchol Sněžky více než 7 mil. osob. Pokud všechny současné revizní kontrolní a zatěžkávací zkoušky dobře dopadnou, už před letošními Vánocemi ji nahradí moderní lanová dráha (obr. 3) se čtyřmístnými uzavřenými kabinami.

Stavba nové lanové dráhy byla zahájena začátkem září 2011 v místě dolní stanice v Peci pod Sněžkou. Nová lanová dráha zachovává tři původní nástupní stanice, stanici Pec pod Sněžkou (obr. 5), stanici Růžová hora (1 339,05 m n. m.) (obr. 6) a stanici Sněžka (1 588,32 m n. m.) (obr. 7), a vede ve stejné trase jako stará lanovka (obr. 8). Pouze spodní stanice v Peci pod Sněžkou je posunuta níž k chatě Lesovna, kde navazuje na parkoviště. Bude tak snadněji dostupná pro hendikepované občany.

Původní stožáry vyrobené v Poldi Kladno nahradily nyní moderní ocelové podpěry. Na prvním úseku je jich, při šikmé délce 1 747 m, celkem sedm náct, na druhém, o šikmé délce 1 969 m, devatenáct.

Při betonážích patek podpěr byl použit beton C25/30 a C30/37, při stavbě jednotlivých stanic pak betony C12/15, C16/20, C20/25, C25/30, C30/37 a navíc cementové potěry MC15 a MC20 (dle technické normy PN ČMB 01-2010).

PŘEPRAVA BETONU PO TRASE LANOVKY

Do nejvyšších poloh nebylo možné dovézt beton autodomíchávači, proto byl využit vrtulník. „Stavba lanovky na Sněžku je realizována z velké části v 1. zóně Krkonošského národního parku. Tato oblast je tím nejvzácnějším, co máme nejenom v Krkonoších, ale v celém Česku. Jedná se o oblast arkto-alpínské tundry, která je velice citlivá na jakékoliv lidské zásahy. Do tak zranitelné lokality není možné pustit těžkou stavební techniku,“ upřesňuje Radek Drahný, tiskový mluvčí ze Správy Krkonošského národního parku, a dodává: „Využití vrtulníku bylo proto přijatelným řešením.“ Autodomíchávače dopravovaly beton pro horní část lanovky do lokality „Lví důl“, kde byl překládán do tzv. bádií, trychtýřovitých nádob o objemu 0,7 m3, a dále přepravován vrtulníkem (obr. 10). Celkem bylo vrtulníkem přepraveno přes 500 m3 betonu.

Z jednoho autodomíchávače mohlo být naplněno až deset bádií. Na jedno natankování paliva vrtulník vynesl postupně na stavbu deset bádií a poté bylo nutné palivo doplnit. Vyšší spotřebu paliva zapříčinila vysoká hmotnost nákladu a náročná byla i manipulace s betonem, zejména překládání. „O tom vypovídá například údaj o nejdelší vykládce jednoho mixu o objemu 8 m3,“ uvádí zajímavost Ing. Jiří Žihlo, zástupce dodavatele betonu.„Překládka z mixu do bádií a doprava avií z Portášových bud na Růžovou horu tehdy trvala téměř 5 h. Receptury betonů proto musely být upraveny tak, aby náběh tuhnutí byl pomalejší.“

Dopravu betonu a tuny dalšího stavebního materiálu na nejvyšší místa zajišťoval víceúčelový vrtulník střední třídy Mi-8T, vybavený dvěma turbínovými motory a jedním nosným rotorem. Tento stroj unese na podvěsném zaří zení, tj. háku, váhu až 2 500 kg, až na vrchol Sněžky pak cca 2 000 kg (obr. 11). Za jednu hodinu však spotřebuje až 800 l leteckého paliva. S ohledem na spotřebu paliva byl proto vrtulník vytěžován i na cestě zpět. Dopravoval na místa, odkud mohl být už odvezen, vytěžený materiál uložený do tzv. bagů. Na svazích Sněžky tak nezůstaly žádné hromady, které by hyzdily zdejší krajinu.

STAVBA NOVÝCH STANIC

Největší z trojice stanic je ta v Peci pod Sněžkou. Jde o objekt na nových betonových základech, jehož suterén, přízemí a stěny byly realizovány jako betonové monolity z šedého betonu. Na stavbě byly využity betony tříd C16/20, C25/30 a C30/37 a navíc cementové potěry MC15 a MC20. Nosnou konstrukci nástupní haly lanovky tvoří dřevěné vazníky a opláštění hliníkové prosklené stěny. Exteriér objektu oživily červené pohledové desky.

Na místě původní stanice Růžová hora stojí zcela nová budova, pro jejíž stavbu byly asi z poloviny využity betonové základy původní stanice. Jde o druhou největší stanici lanovky, technicky však o její „srdce“, protože právě zde jsou umístěny její motory. Kromě hybného centra lanovky jsou ve stanici umístěny dílny, sklady, denní místnosti a sklad kabinek.

Nejmenší stanicí je stanice na Sněžce. Částečně zděná budova stojí na nových betonových základech. Při jejich betonážích se uplatnily betony tříd C25/30 a C30/37.

SLOUPY NA MASIVNÍCH BETONOVÝCH PATKÁCH

Celkem třicet šest speciálních podpěr v trase lanovky stojí na betonových patkách různých velikostí. Většina stojí na místě původních sloupů. S ohledem na prodloužení lanovky v jejím začátku je zcela nová pouze podpěra mezi novou a původní stanicí v Peci pod Sněžkou. „Všechny původní patky lanovky musely být odstraněny a realizovány nově,“ upřesňuje Ing. Daniel Slovák, hlavní stavbyvedoucí dodavatelské společnosti. „Byly ve velmi špatném technickém stavu, některé nebyly ukotveny ani v nezámrzné hloubce. Při jejich realizaci byl navíc použit nekvalitní beton,“ doplňuje.

Spodní úsek lanovky tvoří sedmnáct podpěr, ocelových kulatých sloupů (obr. 12) na masivní betonové patce. Na druhém úseku je devatenáct ocelových sloupů příhradových, každý na třech menších betonových patkách (obr. 9). „Tyto patky jsou relativně subtilní, měří 1,5 x 1,5 m a do podloží byly upevněny mikropilotami,“ popisuje Ing. Daniel Slovák. Mikropiloty byly rea lizovány jako štíhlé základové prvky, přenášející tlaková i tahová osová zatížení od patky do hlubších a únosnějších vrstev základové půdy. Na Sněžce se jednalo o vrtané piloty průměru 110 mm, které jsou svým kořenem vetknuty do okolní horniny injektáží.

Při samotné betonáži jednotlivých patek byl použit beton pevnostní třídy C30/37. „Jde o poměrně běžnou pevnost. I v těchto nadmořských výškách bude beton rozhodně odolávat očekávanému působení vlivu prostředí na konstrukci,“ uvádí Ing. Jiří Žihlo a doplňuje: „V zimním období jsou zde, z pohledu cyklického zmrazování a rozmrazování, teploty poměrně stabilní. Proto stačí u tohoto betonu zajistit standardní odolnost proti působení vody a mrazu.“

ZÁVĚR

Již skutečnost, že nová lanovka vede právě na nejvyšší horu republiky, posunul tuto realizaci mezi nejzajímavější stavby současnosti. Umístění lanovky je však i technickým unikátem, třeba právě z hlediska náročnosti dopravy betonu na stavbu a manipulace s ním.

Lanovka je dostavěna a probíhají všechny předepsané zkoušky konstrukcí a technologií. Pokud vše vyhoví, už v prosinci 2013 budou moci návštěvníci obdivovat nejen novou lanovku, ale také unikátní přírodu Krkonošského národního parku (obr. 13).