Oprava stoletého mostu přes řeku Svatavu ve Svatavě u Sokolova

Opravovaný starý betonový most byl postavený v roce 1912 společností Ed. Ast & Co. (Eduard Ast) (obr. 1). Šířka mostu mezi zábradlím zůstává 3,95 m. Most převádějící přes řeku místní komunikaci je obousměrný, s předností v jednom směru. Vozovka má střechovitý sklon 1 %. V podélném směru tvoří niveletu ve středním poli oblouk o poloměru 220 m a krajní pole navazují ve spádu 8 %. Most má tři spojitá pole (obr. 2). Poměr rozpětí krajního pole k střednímu je 1 : 3.

Železobetonovou nosnou konstrukci tvoří tři trámy s deskou. Trámy mají proměnnou výšku. V krajním poli jsou trámy při spodním okraji spojeny pomocí desky do dvoukomorového průřezu (obr. 2a). Střední pole má ve čtvrtinách rozpětí příčníky. Ve středním poli pokračuje v délce 2 m od podpory dvoukomorový průřez. Dále až po první příčník mají trámy zesílenou tlačenou oblast postupným plynulým náběhem spodní desky (obr. 5). Aby nedošlo k nadzdvižení z ložisek, s ohledem na nepříznivý poměr rozpětí krajního a středního pole, jsou komůrky krajního pole vyplněny hubeným betonem jako zátěží. Z vývrtů bylo prokázáno, že opravdu bylo použito jiných betonů pro výplň a jiných pro nosné části.

Nosná konstrukce je na pilíře uložena prostřednictvím olověných plechů, tloušťky cca 5 mm.

Spodní stavba sestává ze dvou kónických pilířů s kruhovým zhlavím a dvou opěr. Kolem pilířů byly patrné vyčnívající části původních dřevěných štětovnic.

Zajímavé řešení bylo použito na zábradlí a římsy. Římsy byly vybetonovány s prudkým spádem směrem od vozovky, takže veškerá dešťová voda a tající sníh odtékaly přes římsy.

Na podhledu římsy byla ovšem výrazná okapnička nebývalých rozměrů, šířky 100 mm a hloubky 30 mm. Domníváme se, že právě tato velkorysá okapnička zapříčinila, že zejména nosná konstrukce zůstala i po sto letech poměrně zachovalá, vyjma případu uvedeného dále. Zábradelní sloupky opatřené plastickým reliéfem byly monoliticky vybetonovány přímo nad římsou a byly kotveny čtyřmi pruty ø 6 mm.

Sloupky byly podélně propojeny mohutným betonovým madlem opatřeným omítkou typu umělý kámen, již v minulosti opravovanou.

STAV KONSTRUKCE

Během existence mostu došlo ke snížení hladiny v profilu mostu z důvodu zrušení jezu na toku pod mostem. Nejhorší stav betonů vykazovaly dříky pilířů v oblasti kolísání hladiny řeky (obr. 3). Na dřících byly v betonu kaverny, z kterých bylo patrno, že dříky byly vybetonovány z říčního kameniva.

Nosná konstrukce byla nejvíce poškozena uprostřed návodního trámu na jeho spodním okraji, kde zcela odpadla krycí vrstva výztuže i části betonů pod výztuží. Důvodem byl hlavně nápis uprostřed římsy na návodní straně, kde kvůli tvaru reliéfu pod nápisem (obr. 5), byla v úseku 1 m vypuštěna okapnička, takže voda z římsy mohla dotéci až na spodek návodního trámu, kde způsobila korozi výztuže. Římsa byla poškozena hlavně v horní části, nosnou konzolu římsy bylo možno až na krátké výjimky zachovat. Vybrání pro vozovku bylo u římsy hluboké 160 mm a je pravděpodobné, že původní vozovka byla dlážděná.

Zábradlí mělo část sloupků zcela degradovaných, ve spodní části rozpadlých a bylo nutné ho v celé délce nahradit novým.

OPRAVNÉ PRÁCE

Byla zachována koncepce odvedení vody plynule přes římsu jako dosud. Pod vozovkou byla provedena zesilující železobetonová deska tloušťky 70 až 90 mm a na desce byly položeny natavovací asfaltový izolační pás a dvouvrstvá asfaltová vozovka s vrstvou drenážního plastbetonu po krajích spodní vrstvy asfaltu a kolem odvodňovacích trubiček izolace.

Pilíře v místě největšího poškození byly opevněny obkladem z kamenného zdiva a zality betonem.

Horní část římsy byla odstraněna a nově vybetonována v původním sklonu.

Nosná konstrukce byla standardně sanována (obr. 4). Do římsy byly osazeny prefabrikované sloupky (2 ø 10 mm do vývrtu v římse na chemickou kotvu) a na ně prefabrikované madlo v délkách 1 až 1,2 m (trnem osazeno do čerstvého betonu v kalichu hlavy každého sloupku). Nevzhledné konzoly pod plynovým potrubím byly nahrazeny jednoduchými závěsy umístěnými ve stínu římsy, aby co nejméně rušily pohled na most. V krajních polích byl obnoven původní průtočný profil díky odtěžení letitých navážek.

ZATÍŽITELNOST

Zatížitelnost mostu byla při zpracování RDS určena statickým výpočtem dle ČSN 736222/2009 na základě diagnostiky, která byla provedena během opravy mostu.

Pro určení zatížitelnosti nosné konstrukce je rozhodující statické schéma konstrukce. Krátká krajní pole jsou uložena na betonové opěry, mezi koncovým příčníkem a úložným prahem je viditelná spára tloušťky cca 40 mm, vyplněná betonem (vrubový kloub?). Předpokládá se ale, že konstrukce působí jako spojitý nosník, přičemž uložení na opěře neumožňuje přenos záporné reakce (žádné kotvení). Pro zatížení způsobující zápornou reakci se statické schéma mění na nosník s převislými konci. Obě možnosti byly zohledněny při určení zatížitelnosti na straně bezpečné. Výsledná stanovená zatížitelnost mostu plně vyhovuje potřebám městyse (tab. 1).