Nová fasáda od společnosti Sto rozjasňuje německé Muzeum papíru
Hlavní přínos práce kolínského architekta Klause Hollenbecka při formování architektury rekonstruovaného Muzea papíru v německém městě Düren spočívá v moderní přístavbě, novém prostorovém konceptu a atraktivní vnější fasádě, která spojuje stávající budovu s novou a která působí dojmem, že muzeum je nyní zcela novou budovou.
Sto , 3. 12. 2019
Papír formoval historii regionu Düren více než 400 let
Více než 100 společností - včetně výrobců, dodavatelů a uživatelů - pracuje s tímto materiálem s oddaností a věrností. Papír je významným faktorem v ekonomice a je nedílnou součástí identity regionu. V současné době je výroba papíru charakterizována výraznou specializací na kvalitní a speciální papír. Například Ústava Spolkové republiky Německo z roku 1949 nebo charta sjednocení Německa jsou vytištěny na papíře z Dürenu. Muzeum papíru, založené v roce 1990, je důkazem významu, který papír získal v historii města, a to jak z hlediska městského rozvoje, tak z hlediska průmyslu a kultury.
Inspirací pro návrh rekonstrukce byl pro architekta Klause Hollenbecka materiál, kterému je muzeum věnováno. Papír a jeho skládání, reliéf a vodoznak jsou výchozím bodem nepřehlédnutelného návrhu. Muzeum prošlo při rekonstrukci rozsáhlou stavební a obsahovou změnou, v rámci které vyrostla i nová moderní přístavba. Tu spojuje s původní stavbou atraktivní vnější fasáda.
Více k tématu
Spára jako zdůraznění lehkosti papíru
Skládání jako stavební princip je tématem od 90. let, ve svých pracích se jim zabývali Zaha Hadid a Frank Gehry. Díky hladké, zářivě bílé omítnuté fasádě stavba vystupuje ze svého okolí - špička na úzké čelní fasádě je jasným architektonickým prohlášením. Inspiračním zdrojem nové architektury byly tři archetypy papíru: fasáda a okna působí jako skládaný papír, nápis na muzeu byl vytisknut do vnějšího pláště a v závislosti na úhlu pohledu a dopadu světla jsou na fasádě viditelné „vodoznaky“. Velké P nad vstupem je jedním z nejstarších známých vodoznaků, kterým kdysi výrobci papíru označovali své dílo. Také tah písma nápisu „Muzeum papíru Düren“ přitahuje pohledy. Ve dvou verzích, bílá na bílé, ale hladká omítka na drsné, v latince, ale jedním řádkem i v Braillově písmu poukazuje nápis na to, že tento dům chce oslovit svou výstavou také nevidomé a zrakově postižené návštěvníky.
Díky přístavbě získalo zařízení nový vstup vhodný pro muzeum a kromě toho se posunulo blíže k nedalekému Muzeu Leopolda Hoesche. Klaus Hollenbeck navíc vytvořil pro rekonstrukci a rozšíření Muzea papíru novou prostorovou a energetickou koncepci. Díky přístavbě druhého poschodí se celková plocha zvětšila z původních 400 m2 na současných 900 metrů čtverečních. „Záměrem bylo, aby nové papírenské muzeum mělo lehkost a vypadalo, že je odpoutáno od svého okolí,“ vysvětluje architekt Klaus Hollenbeck. Nové muzeum papíru je „muzeum pro všechny“ a je charakteristické důrazem na inkluzi.
