Materiály Thomsit na novém komplexu Letiště M.R. Štefánika v Bratislavě
Při realizaci podlah prostor administrativního a technického zázemí nových terminálů bratislavského letiště jsou jako podlahové krytiny použity převážně kaučuk, PVC a linoleum. Při jejich lepení se v rozsáhlé míře uplatnily podlahové systémy Thomsit, které nabízí i pro tento typ podlahových krytin promyšlený a ucelený systém penetrací, samonivelačních hmot a lepidel.
EARCH.CZ , 14. 11. 2012
Projekt výstavby a rekonstrukce terminálu pro cestující, který byl 16. prosince 2008 spuštěný slavnostním poklepáním základového kamene, se rodil několik let. Původní odletový terminál byl postaven v roce 1970, přičemž už z roku 1976 pochází první návrh jeho dalšího rozšiřování. Reálně se však vedené letištní společnosti začalo této problematice věnovat až v roce 2003 a to po nástupu masivního rozvoje letecké dopravy na Slovensku, kdy počet cestujících meziročně skokově rostl. V roce 2004 vznikla verze projektu, který se dnes, i když v podstatně změněné podobě, realizuje. Od rozhodnutí vlády SR z ledna 2008 o filozofii dalšího rozvoje bratislavského letiště se práce na projektové dokumentaci k 1. etapě výstavby maximálně zintenzívnili. Tým složený z architektů společnosti AGA Letiště, s. r. o., dlouholetých pracovníků a specialistů Letiska Bratislava a externích konzultantů připravoval 4,5 měsíce projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Stavební řízení bylo ukončeno ke 12. prosinci 2008, kdy letištní společnost získala k projektu stavební povolení. V té době byl už vybrán i generální dodavatel – společnost Zipp Bratislava spol. s r.o., který uspěl ve výběrovém řízení. Autorem interiéru a celkové dispozice nové odletové haly je londýnský ateliér Milieu architects, s.r.o. slovenských architektů Borise Schultze, Petera Luntera a Richarda Balážiho.
Stavební práce byly zahájeny koncem roku 2008, nový odletový terminál byl po 18 měsících slavnostně otevřen 9. června 2010 a již dva roky slouží k plné spokojenosti veřejnosti. Po jeho dokončení byla zahájena výstavba druhé etapy, v průběhu které byl zbourán starý terminál a na jeho místě postavena příletová hala. Druhá část terminálu bude po dokončení architektonicky tvořit jeden celek s již postavenou odletovou halou. Z provozního hlediska bude sloužit především jako příletový terminál, jehož přízemí nabídne rozsáhlé prostory pro přilétající schengenské i neschengenské cestujíci. První a druhé podlaží rozšíří současné prostory administrativy a odletové čekací haly. Třetí a čtvrté patro jsou určeny jako technologická podlaží. Veřejná i tranzitní hala bude propojena s existujícím terminálem B a po dostavbě vytvoří ucelený komplex terminálů tak, jak je to běžné na jiných mezinárodních letištích.
Díky celé rekonstrukci získá letiště moderní odletovou budovu s celkovou užitnou výměrou 43 613 m2, celková roční kapacita terminálového komplexu bude 5 milionů cestujících a maximální hodinová propustnost terminálů bude 1 500 cestujících na příletu a odletu. Celková hodnota projektu výstavby a rekonstrukce terminálového komplexu je cca 113 mil. Euro.
Objekt je určitě i výsledkem systematické přípravy, kterou členové Milieu architects vykonávali zejména v zahraničí.„Vytrvale jsme volali na velká světová letiště, aby se s námi podělili o své zkušenosti,“ hovoří architekt Boris Schultz z Milieu architects, který měl supervizi nad terminálem. „Například v San Franciscu nám řekli, že na letišti mají problémy s kazetovými podhledy. Prý jim to napadá jistý druh plísně, a proto museli vyměnit několik desítek tisíc čtverečních metrů těchto podhledů. A tak jsme testovali každý materiál, který jsme použili na bratislavském terminálu.“
V první etapě bylo na chodbách, kancelářích, serverovnách a dalších prostorách technického zázemí na jaře roku 2010 položeno cca 2500 m2 podlahových krytin z linolea, PVC, plocha II. etapy pak představovala cca 1700 m2 podlahových krytin z těchto materiálů. Pro penetraci podkladového betonu byl použit univerzální základní disperzní nátěr Thomsit R 766, jako parozábrana pro ochranu před prostupem kapilárně stoupající vlhkosti z nepodsklepených prostorů a vlhkých cementových / betonových podkladů pak speciální jednosložkový polyureatanový základní nátěr Thomsit R 740.
„Ze širokého sortimentu samonivelačních podlahových vyrovnávacích hmot jsme pro bratislavské letiště doporučili stěrku Thomsit DA a otěruvzdornou a rychletvrdnoucí stěrku Thomsit DX, která je pochozí po 1-2 hodinách a vytváří podklad s nízkým pnutím a výtečnou výslednou pevností. Uplatnění našla i renovační vyrovnávací hmota Thomsit RS 88, univerzální stěrka s nízkým pnutím a s možností rychlého pokládání krytiny pro renovaci podkladů na vertikálních i horizontálních plochách v tloušťce vrstvy 1 – 100 mm v jedné pracovní operaci. Ve druhé etapě jsme na vyrovnání nerovností vybrali rychletvrdnoucí cementovou vyrovnávací hmotu Ceresit CN 87.“, říká ing. Peter Babnič, obchodně technický zástupce pro podlahové systémy Thomsit (Henkel Slovensko) a dodává: „Vždy šlo o materiály, které vykazují mimořádně vysoké užitné vlastnosti, snadno se zpracovávají a umožňují velmi rychlý postup stavebních prací.“
Podlahy z linolea lepili podlaháři trnavské firmy Ka-na-py interiér disperzním lepidlem na linoleum Thomsit L 240D. Linoleum na chodbách bylo lepeno na podložku z důvodu tlumení hlučnosti. Specialitou bylo lepení linolea přímo na penetrační nátěr Thomsit R 740, k čemuž bylo využito lepidlo Thomsit K 188 E. Toto řešení je technicky náročné a není běžné. PVC krytiny jsou lepeny novinkou - disperzním lepidlem Thomsit K 168, které charakterizuje vysoká počáteční přilnavost, vydatnost, lehké zpracování a odolnost proti čisticím prostředkům. Lepidlem Thomsit Chemoprén Na Podlahy byly lepeny profily a soklové lišty.
Více k tématu
- Autoři: Boris Schultz, Peter Lunter, Richard Baláži
- Ateliér: Milieu architects
- Země: Slovensko
- Zodpovědný projektant: AGA Letiště, s.r.o. Praha
- Generální dodavatel: ZIPP Bratislava, spol. s r.o.
- Subdodavatel: Kanapy interiér
- Město: Bratislava
- Suma: 113 000 000.00
- Měna: EUR
- Datum projektu: 2004
- Realizace: 2010
- Užitná plocha: 43 613.00m2