Jaké latě použít v projektu? Rozdíly mezi suchými a impregnovanými latěmi
Běžnou součástí návrhu skladby krovu či provětrávané fasády jsou dřevěné latě. Často však v projektu není řešen konkrétní typ latí a toto rozhodnutí se ponechává na zhotoviteli stavby. Přitom rozdíly mezi impregnovanými a suchými latěmi jsou značné a zvolený materiál pak má dopad nejen na kvalitu stavby, ale může ovlivnit i možnosti jejího financování. V tomto článku se společně podíváme na to, proč by se architekti a projektanti měli volbou druhu latí zabývat.
Pavlína Dražilová | Rethink Architecture , 8. 11. 2023 / Advertorial
Latě jsou součástí zděných budov i dřevostaveb, využívají se nejčastěji jako laťování na střechách, rošty u předstěn či provětrávaných fasád, případně přímo na ploty a pro širokou škálu kutilských a zahradních projektů.
V České republice se nejčastěji setkáme s impregnovanými latěmi, tedy s konstrukčním řezivem obdélníkového průřezu napuštěným chemickou látkou, která má mj. zabránit tvorbě plísní a napadení dřevokazným hmyzem a houbami. Suché nebo také sušené latě jsou jejich alternativou, která je svými konstrukčními vlastnostmi s běžnými latěmi srovnatelná. Poměrně rozšířeným mýtem je představa, že impregnací se latě stávají voděodolnými či nenasákavými, podobně jako v případě outdoorového oblečení. Impregnace ale znamená pouze napuštění materiálu určitou látkou za účelem vylepšení jeho vlastností, v tomto případě jde primárně o zvýšení odolnosti proti biologickým škůdcům.
Více k tématu
U našich západních sousedů ve stavebnictví jasně převládají sušené latě nad impregnovanými díky jejich ekologickému aspektu i větší rozměrové přesnosti, kterou jako výhodu zdůrazňují i odborníci z Dřevařského ústavu. Nízká vlhkost sušených latí také zamezuje napadení dřevokaznými houbami a plísněmi.
Konstrukční i požární vlastnosti suchých i mokrých latí jsou srovnatelné. Jak sušené, tak impregnované latě musí splňovat pevnostní požadavky na konstrukční dřevo obdélníkového průřezu – dle EN 14081-1+A1, zatříděné dle ČSN 73 2824-1 (DIN 4074-1), které jsou rozhodující pro použití dřevěných prvků ve staticky namáhaných částech stavby.
Rozdílů mezi suchými a impregnovanými latěmi je ale celá řada, přičemž většina mluví ve prospěch těch sušených. Ať už se jedná o výrazně nižší hmotnost či větší přesnost a rozměrovou stálost rozměrů u sušených latí nebo vyšší bezpečnost práce. Nejpodstatnějším je však škodlivost samotných impregnačních látek pro životní prostředí i funkčnost některých druhů hydroizolačních fólií.
Jak to může fungovat bez impregnace?
Od impregnovaných „mokrých“ latí se suché latě liší právě absencí chemické impregnace, která se tradičně používá k hubení dřevokazného hmyzu a hnilobných hub. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že chemická impregnace je u správně vysušených a správně zabudovaných latí nadbytečná. Dle ředitelky Dřevařského ústavu Jitky Beránkové je pro životnost stavby zásadní konstrukční ochrana, tedy správně navržené a provedené detaily stavby. Toto potvrzuje i její kolega Luboš Drahňovský: „Střešní lať ze sušeného dřeva má při správném skladování, přepravě a montáži střechy a zajištění vlhkostní třídy prostředí 1 a 2 podobnou životnost jako lať z impregnovaného řeziva.”
V případě, že při výstavbě sušené latě zmoknou a konstrukční řešení střechy je správné, bez problémů zase vyschnou. Sušené latě nejsou o nic víc náchylné na atmosférické vlivy než impregnované, ty naopak mohou být problematické pro životní prostředí vzhledem k toxickým látkám splavovaným do okolní půdy.
Výrobci impregnace doporučují preventivní aplikaci chemické ochrany dřeva kvůli prodloužení životnosti dřeva. Zdůrazňují také obecně kratší životnost mnohých hydroizolačních fólií ve srovnání se zbytkem konstrukce a upozorňují na jejich nespolehlivost – níže zmiňovaný vliv impregnace není jediným činitelem, který životnost fólií zkracuje. Pokud jsou z důvodu špatné konstrukce latě dlouhodobě vystaveny vysoké vlhkosti (například špatně odtékající vodě), hrozí samozřejmě riziko hniloby. Přestože jsou technickým sušením biologičtí škůdci zahubeni, nelze ani u suchých latí vyloučit budoucí napadení dřevokazným hmyzem. To se ale týká i impregnované varianty, protože impregnace postupně ztrácí svoji účinnost. Dřevařský ústav v této souvislosti zdůrazňuje: „Dobře provedená střecha impregnaci nepotřebuje a v případě špatně provedené střešní konstrukce platí, že ji impregnace nezachrání“.
Problémy impregnovaných latí
Díky nespočtu výzkumů se ve všech odvětvích lidské činnosti snažíme vyhýbat nadbytečnému užívání chemických látek pro jejich prokázaný negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí, stavebnictví není v tomto ohledu výjimkou. Impregnované latě jsou v České republice stále považovány za běžný standard, ačkoliv si jsou akademici i odborníci působící ve stavebnictví vědomi problémů, které mohou způsobit.
Látky obsažené v impregnaci mohou výrazně poškodit střešní fólie
Poškození střešních fólií kvůli impregnační látce je málo známý fakt, na který v ČR teprve v posledních letech upozorňují akademici i výrobci hydroizolačních fólií. Dle výzkumů společností Dörken a JUTA dochází při kontaktu polypropylenové hydroizolační fólie s impregnačními látkami k protečení, ztrátě mechanických vlastností a snížení životnosti membrány. Ke stejnému závěru došel Miroslav Roll ve své bakalářské práci na VŠTE, kde upozorňuje na to, že impregnační roztoky obsahují pomocné látky usnadňující proniknutí impregnace do dřeva tím, že výrazně sníží povrchové napětí. Jestliže se tyto látky dostanou do vody stékající na pojistnou hydroizolaci, upraví povrchové napětí tak významně, že voda začne pronikat i do mezer a pórů, kterými by v čistém stavu nepronikla.
Impregnační látky při splachu kontaminují půdu/okolí
V případě, že laťování zmokne před instalací krytiny, nebo při nevhodném skladování, může dojít k vymývání chemických látek dešťovou vodou do okolní půdy. Podobně jako splňuje například benzin požadavky na bezpečnost při správném použití – nalitý do nádrže spalovacího motoru, ne však rozlitý po okolí – splňují i impregnační látky požadavky norem na nezávadnost, například bezpečnostní normu DIN 68800. Deklarovaná nezávadnost tak platí pouze pro ideální podmínky při úplném zabudování do konstrukce. Snadno si tak lze na ilustrativním příkladu s benzinem představit, že látka toxická pro dřevokazný hmyz a houby bude škodlivá, pokud se objeví v jiném kontextu, než pro který byla certifikována jako nezávadná.
Hygiena a ochrana zdraví je při práci s chemickou impregnací náročnější
Jaroslav Jiruška z české firmy DŘEVOSTAVBY BISKUP upřesňuje, že nejde jen o udržitelnost samotné stavby, ale i o zdraví odborníků, kteří na ní pracují a jsou v některých případech nuceni přicházet do kontaktu s těkavými látkami používanými k impregnaci. To je důvodem, proč některé firmy upřednostňují práci se sušenými latěmi. Impregnované dřevo se po skončení jeho služby, stejně jako tuhý odpad vznikající z impregnace (piliny, třísky, kusový dřevěný odpad, obaly, kontaminovaný pracovní oděv) musí likvidovat pouze schválenými postupy.
Pavel Mlejnek z české společnosti Dřevostavby MC považuje práci se sušeným dřevem za samozřejmou, ať už se jedná o CLT panely, lepené hranoly nebo zmiňované latě. Důvodem je zejména rozměrová přednost a fakt, že nedochází k dalšímu významnému sesychání. "Velkým benefitem je i vizuální kvalita takového materiálu, který je u větších průřezů na stavbu dodán jako hoblovaný a opracovaný prvek na CNC pro větší přesnost a zrychlení výstavby," dodává Pavel Mlejnek.
V Rakousku, kde mají dřevostavby dlouhou tradici, je jasně definováno, že zabudované dřevěné prvky nesmí překročit vlhkost 18 %, což impregnované latě nesplňují.
Kdy dává použití impregnace smysl?
Existují případy, kdy je přesto vhodné dřevo impregnovat – ať už je to zabránění plesnivění mokrého dřeva před dalším zpracováním (i sušením), či se jedná o dřevěné prvky, které nelze dostatečně konstrukčně ochránit před vlhkostí. Taková situace nastává například při přímém kontaktu konstrukčního dřeva s půdou.
Jaké latě zvolit?
Evropské normy jasně upřednostňují konstrukční ochranu dřeva před tou chemickou. V Německu je použití impregnovaných latí již zakázáno, v Rakousku jsou mimořádně vzácné. „Impregnace již není v Rakousku žádoucí, chemická ochrana dřeva patří minulosti,“ uzavírá téma Bernhard Mittermayr, který je již třetí generací ve vedení hornorakouské firmy M-Haus se zaměřením na designové dřevostavby. Doplňuje, že použití sušeného dřeva je podle provedených výzkumů efektivnější než chemická ochrana. A stejně jako jeho čeští kolegové zdůrazňuje, že podstatou udržitelných dřevostaveb je vyhnutí se jakékoliv zbytečné chemii. Nejde však zdaleka jen o dřevostavby, udržitelnost je důležitým kritériem i pro jiné typy konstrukcí bez ohledu na jejich velikost a způsob využití.
Použití suchých latí oproti impregnovaným výrazně snižuje riziko narušení izolační folie a následných problémů s vlhkostí v konstrukci. Suché latě jsou obecně přesnější, tvarově stálejší a šetrnější k životnímu prostředí.
Pro některé investory či stavební firmy může být zajímavý i fakt, že banky v rámci ESG monitoringu klasifikují své klienty podle přístupu k udržitelnosti. Mohou jim tak v případě splnění interně nastavených kritérií nabídnout například lepší podmínky úvěru. Cílené vyhnutí se nadbytečné chemii při stavbě proto může vyústit nejen v lepší pocit z ochrany životního prostředí, ale i ve zcela konkrétní finanční přínos pro ekonomiku projektu.
Výhody sušených latí v kostce
Přesnost a stálost rozměrů
Suché latě se vyrábí ze sušených fošen, které jsou nejdříve egalizovány a následně rozmítnuty na latě. Sušené dřevo je tvarově stálé a nedochází k jeho dalšímu sesychání. Oproti tomu postupné vysychání impregnovaných latí často doprovází trhliny a nerovnoměrné deformace.
Hmotnost
Díky vysušení jsou suché latě lehčí než impregnované. Transport i manipulace je tak snazší a levnější.
Ochrana proti biologickým škůdcům
Sušením dochází k zahubení případného dřevokazného hmyzu a nízká vlhkost zamezuje napadení dřevokaznými houbami a plísněmi. Při špatném konstrukčním řešení způsobujícím dlouhodobě vlhké prostředí budou degradovat jak sušené, tak impregnované latě, protože účinnost impregnace časem klesá.
Cena
Sušené latě se cenově pohybují mezi mokrými/impregnovanými latěmi a KVH hranoly. Jsou tedy o něco málo dražší než latě nesušené, naopak levnější než KVH hranoly stejného rozměru. Přesný cenový rozdíl je těžké zobecnit, zatímco u KVH hranolů i sušených latí bývá cena stabilnější, impregnované latě cenově více kolísají.
Udržitelnost
Ochrana dřeva je zajištěna bez nadbytečné chemie, která má negativní vliv na zdraví a životní prostředí. Absence chemie může také přinést pozitivní body klientům bank v rámci ESG monitoringu.
