Jak správně aplikovat dřevěný obklad na keramické zdivo? Specialisté ze společnosti Wienerberger přináší praktické tipy
Věděli jste, že je možné zabudovat fotovoltaické moduly na fasádu v kombinaci s dřevěným obkladem? A jak správně kotvit dřevěný obklad na jednovrstvém zdivu Porotherm? Přinášíme konkrétní rady do praxe, základní principy a zásady technického řešení.
Wienerberger s.r.o. , 30. 4. 2024 / Advertorial
Podklad pro dřevěný obklad musí splňovat minimálně následující podmínky. Vnější obvodová stěna musí splňovat aktuálně platné legislativní požadavky na tepelnou ochranu zdiva (ČSN EN 730540-2 Tepelná ochrana budov – Požadavky), vzduchotěsnost a rovný podklad pro kotvení roštu.
Pro splnění požadavků tepelné ochrany budov, zároveň nosného prvku pro obklad s využitím jednovrstvého zdiva, je velmi vhodné řešení řady Porotherm EKO+ ve variantě 44 EKO+ nebo také 38 EKO+. Efektivním řešením podkladu pod dřevěný obklad je Porotherm T vatová, s ohledem na výbornou kombinaci tepelnětechnických podmínek a statiky, kotvení. Doporučené varianty jsou Porotherm 38 T, 44 T nebo také 50 T.
Více k tématu
Velmi častá je otázka omítek na vnější líc jednovrstvého zdiva. Je to zároveň otázka na uzavření zdiva z cihelného systému Porotherm s ohledem na vzduchotěsnost, ochranu proti větru, ale také ochranu stěny před vnější vlhkostí, zejména v situaci větrem hnaného deště, nebo zafouknutého sněhu. Omítky zároveň tvoří ideální podklad pro vyrovnání kotvených latí, tedy pro vlastní montáž rastru.
Není nutné vždy provádět kompletní skladby omítek a postačí pro vyrovnání jádrová omítka v tl. 10 mm, která dokáže zaručit vyrovnání povrchu a uzavření všech spár ve zdivu. Lze provádět i ošetření povrchu stěrkou s vloženou armovací tkaninou v tl. 3 mm. Zde nelze zaručit zcela vyrovnání podkladu, ale lze tak ošetřit základní vlivy na „otevřené“ zdivo, kde po takovémto ošetření nemůže do spár pronikat vzduch, vlhkost, radon apod. Je tedy před provedením jakéhokoliv zavěšeného obkladu nezbytné provést přiměřené povrchové ošetření podkladního zdiva tak, aby byl povrch beze spár.
Dřevěný rošt musí splnit klíčové požadavky. Především správné dimenzování latí s ohledem na zatížení, tedy statiku. Statiku jak pro kotevní, tak s ohledem na účinky větru. Využití profilu latí pro odvětrání fasády.
Ke statice roštů bude mít samostatné slovo firemní statik. Ale rošty pod dřevěným obkladem nemají jen statickou funkci, ale i důležité odvětrávání. Dřevěný obklad na fasádě si můžeme představit jako „svislou skladbu střechy”, u které je také zásadní návrh větracího prostoru. Návrh musí být proveden tak, aby svislé latě umožnily dostatečné proudění vzduchu. Tedy podobně jako u skladby a konstrukce střechy využít svislé latě v rozměru 40 x 60 mm. Přímá závislost je pak na správném dimenzování přisávacích a výdechových otvorů. Stejně jako u střechy je třeba navrhnout větrací otvory na 1/400 plochy fasádního obkladu.
Klíčové jsou detaily u otvorů. Oken a dveří. U rozměrnějších oken je třeba počítat u parapetů a nadpraží také s větracími otvory, aby právě v těchto místech nedocházelo k nechtěné kondenzaci vodní páry vlivem přerušeného odvětrání.
Z tohoto pohledu je důležitý hlavní směr pokládky obkladů, zda se bude jednat o vodorovnou skladbu, svislou, nebo diagonální. S tímto ohledem je pak nutné navrhnout podkladní laťování, aby bylo docíleno vždy přiměřeného odvětrání mezery mezi zdivem a obkladem na všech místech.
Pro dřevěný rošt je velmi důležitá volba kotvicí techniky. Kotvení do cihly Porotherm T vatové je vzhledem k její konstrukci vnitřních nosných žeber efektivnější. Ale stejně tak lze ale využít i cihly EKO+. V obou případech je nutné vrtat bez příklepu a využít pro kotvení průvlečné rámové kotvy. Například od firmy Fischer SXRL se šroubem a zápustnou hlavou, která je předurčena ke kotvení právě roštu dřevěného obkladu. Dvě rozpěrné zóny přenášejí efektivně zatížení přímo do zdiva a splňují tak očekávané požadavky na kotvicí techniku.
Pro kotvení vodorovných latí lze využít nerezových vrtů na dřevěné fasády Fischer FSII-RT6 A2 s úzkou zápustnou hlavou.
Nesmíme při projektování dřevěné konstrukce na fasádě zapomenout na vnější vliv účinků větru a celkově posoudit i statické působení dřevěného obkladu. Rozteče latí mohu být rozdílné s ohledem na finální obklad, ale zpravidla je rozteč latí v rozmezí 400 až 600 mm. Důležité je také kotvení samotného obkladu do podkladní konstrukce (latí). Ta je nejvíce namáhána účinky povětrnosti a zejména větru. Proto by měla být vhodně zvolena s ohledem na trvanlivost, případné povrchové projevy v obkladu a dostatečné upevnění k podkladní konstrukci.
Pár otázek na závěr...
Na jaké detaily nezapomenout při návrhu? Jak si poradit s rohem, koutem, založením a ukončením obkladu, nadpražím a ostěním u otvorů?
V návrhu je velice důležité nezapomenout na to, že obklad nesmí nikdy přijít na režné zdivo, ale vždy musí být podklad přiměřeně ošetřen před samotnou montáží, viz výše. Další důležitou věcí v návrhu je dostatečně provětrávaná mezera, která je ideální okolo 40 mm. A samozřejmě s tím spojená veškerá místa, která musejí umožnit odvětrávané mezeře větrat. Jedná se o místa přisávání vzduchu nejčastěji u paty obkladu, nad ostěním v rozích apod. Stejně tak důležitá jsou místa, kudy mezera odvětrává u střešní konstrukce případně i v místech parapetů a atiky. Samotné detaily jako rohy, ostění a podobně jsou pak již vždy dílem typu zvoleného obkladového materiálu.
A závěrečné slovo našeho specialisty produkt týmu k fotovoltaice, panelům FVE, které lze, anebo nelze umístit na dřevěný obklad fasády jednovrstvého zdiva Porotherm?
Osazování fotovoltaických modulů na fasádu je možné případně i v kombinaci s dřevěným obkladem. Zde je však důležité si uvědomit, že dřevěný obklad je z požárního hlediska hořlavý a je nutné počítat s určitým požárněbezpečnostním odstupem od fasády. V případě panelů na fasádě je tak vhodné volit kotvení technologie FV panelů i z hlediska vyššího rizika požáru jako nehořlavé. Tedy ideálně kovovou konstrukci, na které budou panely zavěšeny a mezera mezi dřevěným obkladem a obkladem z FV panelů bude oddělena. V principu se dřevěné obklady navrhují u menších staveb nebo RD. Kombinace FV panelů a dřevné fasády přináší vyšší požární riziko a je vždy nutné požárněbezpečnostní posouzení nejenom dřevěných fasád obecně, ale zejména i s ohledem na kombinaci se zabudovanou technologií, kterou představují FV moduly. Také je dobré vědět, že při sklonu fasády 90° dochází k celkovému snížení výkonu FV modulů o zhruba 30 %.
