"Energeticky úsporný dům ano, ale za jakou cenu?," ptá se architekt Jakub Masák
Nízkoenergetika se stala hitem už se vstupem České republiky do Evropské unie. Postupně narážíme na stále se zpřísňující legislativu a normy, které tlačí na snížení energetické náročnosti budov. Ta ale musí jít ruku v ruce s náklady na výstavbu a nepůsobit ekologické škody na jiných frontách.
SLASH Public Relations , 16. 12. 2019
Důraz na snižování energetické náročnosti budov stále roste. Od řešení tepelných ztrát jsme se v čase posunuli přes chlazení až ke komplexním pravidlům řešícím i osvětlení, vlhkost a povahu zdroje tepla nebo chladu.
Podle Jakuba Masáka, zakladatele ateliéru Masák & Partner, se dnes takový přístup musí stát samozřejmostí. „Je ovšem důležité, aby náklady na snížení spotřeby energií neznamenaly nepřiměřené náklady na výstavbu. Jejich návratnost by měla být hluboko pod životností navrženého řešení,” říká Jakub Masák a zdůrazňuje, že do nákladů na výpočtu návratnosti je třeba zahrnout i takzvané šedé náklady na výrobu, dopravu a zabudování stavebních materiálů. „Nemá smysl „módně” dosáhnout minimálních nákladů na energii, ale způsobit ekologické škody jinde, jak můžeme vidět například u kauzy životnosti a likvidace starých větrných elektráren,” přibližuje Jakub Masák.
Nejjednodušší cestou, jak zjistit u návrhu stavby její šetrnost k životnímu prostředí, je analýza životního cyklu a jeho nákladů (LCC a LCA). Ta snadno prokáže, že čím nižší náklady budova má včetně spotřeby v dlouhodobém hledisku, tím bude ekologičtější. Do let se rozpočítá náklad na šedé energie na pořízení stavby, zároveň se prokáže a zvýrazní význam snížení energetické náročnosti budovy a dopad volby energetických zdrojů, které se v porovnání s investicí v počátku zdají zanedbatelné. „Podobně jako papírová nákupní taška není ekologičtější než plastová, pokud se nepoužije vícekrát. Ta papírová ale víc vydrží, je snazší ji použít vícekrát,” přibližuje Jakub Masák. Jakákoliv rekonstrukce je tak násobně ekologičtější než novostavba. Přidáme-li k tomu podceňované tepelné vlastnosti například oken historických staveb, pak jsou památky vlastně šetrnější, než stavby jiné.
Příkladem tohoto přístupu jsou například horské apartmány Šumavský dvůr, Mateřská škola Skalníkova nebo bytové domy X-Loft. Tyto nízkoenergetické stavby vznikly v ateliéru Masák & Partner.
Nízkoenergetická šumavská usedlost
Šindely, pravá klenba, luxus a nízkoenergetika. To vše v sobě dokázal spojit Šumavský dvůr v Železné Rudě, první vícepodlažní dřevostavba v České republice a patrně i v Evropě s 28 horskými byty. Vznikala ve 3 etapách v letech 2008 až 2014. Pro třetí etapu výstavby byla u nás prvně využita komplexní technologie řízení stavby v BIM (Building Information Modelling).
Stavba se primárně snaží esteticky navázat na vzhled šumavských usedlostí. „Šumavský dvůr, to je kombinace dřevostavby, šindelů, pravé klenby a nízkoenergetiky. Konstrukci dřevěné budovy jsme počítali podle Eurocodu, protože české normy tento typ stavby neumožňují. Museli jsme řešit například použití šindele na střechách ve vazbě na krby a požárničinu. V Česku se díky nám rozšířil například lapač jisker na komíny,” říká Jakub Masák.
Šumavský dvůr sestává ze tří odlišných hmot, které jsou materiálem a charakterem architektonicky vzájemně sjednocené. Důvodem je snaha skrýt ohromnost stavby a vytvořit dojem, že je o polovinu nižší, než ostatní vícepodlažní stavby a zároveň zachovat jedinečné kouzlo okolí. Při výstavbě byl kladen důraz na maximální využití kvalitních přírodních materiálů, které jsou typické pro danou oblast. „Jednotlivé byty jsou navržené tak, aby využívaly minimum vnitřních schodišť a vstupovalo se do nich z venku. Díky tomu vytvářejí pocit života v chalupě,nabízí více intimity,” přibližuje Jakub Masák podstatu stavby v srdci národního parku.
Více k tématu
Úsporná mateřská školka
První dřevostavba mateřské školy v kategorii A+ vznikla v Mariánských lázních. MŠ Skalníkova splnila náročné požární předpisy u školských zařízení, zároveň se jedná o pokusnou stavbu založenou na dřevěném roštu, ne na desce. Stavba byla oddělena od zeminy, přesto docházelo k proudění pod deskou a k rozsáhlé kondenzaci, i na severní fasádě. Na základě výzkumu byla školka podkopána a dilatována s větším odstupem a silně odvětranou mezerou. „Jsem rád, že jsme s týmem dokázali navrhnout energeticky úspornou budovu v rámci striktních norem, které jsou na školní budovy uplatňovány a zároveň dokázali využít nový typ konstrukce stavby,” říká Jakub Masák.
Mateřská škola Skalníkova nabízí celkem šest tříd a jednu pro hendikepované. Osobitý charakter celé stavby dotváří na první pohled téměř nepřehlédnutelná fasáda, která je obložena modřínem. Budova byla oceněna cenou ČEEP 2009 v kategorii Projekty pro nízkoenergetické a pasivní domy.
Udržitelná loftová novostavba
X-Loft, svého času první loftová novostavba u nás, vznikla v místě původního Libeňského pivovaru. Zastavila rozsáhlou proluku v místě a zcela změnila ráz jejího okolí. Použitý materiál a popínavky na fasádě rozsvítily a sjednotily ulici a přidaly jí na luxusu.
Stavba nabízí 180 bytů, které jsou v naprosto výjimečné prostorové skladbě do sebe zaklesnuty. Vnitřní dispozice budovy nejsou řešeny klasickou metodou. Nabízejí vysoké stropy a zkosené půdorysy maximalizující proporci bytové plochy a plochy oken. Stěny jsou vůči ulici šikmé a v každém patře otočené o 70°. Díky loftům tak vytváří v 3D pohledu do sebe zaklesnuté X. „Takové uspořádání bytu minimalizuje jeho vnitřní plochy a maximalizuje podíl fasády a světla v bytě, pomáhají i vysoké stropy a rozevírání stěn bytů směrem ven,” říká Jakub Masák.
Při výstavbě byl kladen důraz na nízkoenergetičnost stavby. X-Lofty jsou postaveny z kvalitních materiálů, samozřejmostí je zateplení fasády i použitá trojskla. Solární panely a rekuperace tepla pomáhají významně snížit provozní náklady, a to až o 70 %. Využívají také zpětné získávání tepla ze vzduchu a z odpadní vody. Výstavbazískala jako první rezidenční projekt v ČR stříbrný certifikát SBToolCZ, který hodnotí kvalitu budovy z hlediska udržitelné výstavby.
