Znečišťování planety, konzumerismus, drancování krajiny. Dílo fotografa Burtynského fascinuje a děsí zároveň
Dokument Antropocén: Epocha lidstva kanadského fotografa Edwarda Burtynského začíná děsivým záběrem na hořící mohyly ze slonoviny, které byly zabaveny pytlákům v Keni. Scéna ilustruje rozhodnutí keňské vlády jednou provždy skoncovat s nesmyslným zabíjením afrických slonů a nosorožců, které demonstrovala právě rituální formou žehu. Emotivní okamžik byl podle slov Burtynského patrně nejsmutnějším zážitkem, který kdy při své práci zažil.
Gabriela Sládečková , 21. 11. 2019
DECHBEROUCÍ A DĚSIVÉ ZÁROVEŇ
Zmíněný dokument zpracoval Burtynsky se svými kolegy Jennifer Baichwal a Nicholasem de Pencierou a jako součást výstavy fotografií a filmové přehlídky o vlivu člověka na planetu jej uvedlo Centrum architektury a městského plánování CAMP. Výstava představuje dílo jednoho z nejrespektovanějších fotografů krajiny současnosti a kromě fotografií nabízí také tematicky zaměřené dokumenty a diskuze. Díky tomu mohou návštěvníci zhlédnout fascinující obrazy krajiny proměňující se rukou člověka – a to jak formou velkoformátové projekce Burtynského fotografií, tak i dokumentárních filmů.
Edward Burtynsky začal fotit už v dětství na svůj první černobílý analogový fotoaparát. Při procházkách kanadskými lesy zachycoval okamžiky a drobné detaily, které ho fascinovaly. A ohromení krajinou ho neopustilo dodnes. Burtynského fotografie zobrazují většinou z ptačího pohledu proměny krajiny vlivem činnosti člověka. Jsou to děsivé záběry, které zářivými kontrasty barev, ohromným měřítkem a úhlem záběrů vyvolávají v divácích smíšené pocity. Divák je totiž uchvácen krásou barev a precizně volenými kompozicemi, na druhou stranu si ale uvědomuje hrůznou realitu, kterou záběry zachycují.
Více k tématu
TĚŽBA, PŘELIDNĚNÍ MĚST, KONZUMERISMUS
Ve své úvodní přednášce k výstavě Burtynsky shrnul průřez svojí tvorbou a představil témata, kterými se zabývá. Jde vesměs o velmi aktuální fenomény, které propojují environmentální hrozby globálního významu – těžba nerostných surovin, přelidněná města nebo třeba konzumerismus a jejich dopady na krajinu projevující se znečištěním vody, vyhynutím některých zvířat či nekonečným zahlcováním světa odpadem.
Autor si také záměrně vybírá k dokumentaci místa, která ve své kategorii splňují určitá „nej“: největší povrchový důl, nejrychleji rostoucí město na světě, největší skládka pneumatik či největší demontovna lodí v Bangladéši. Jeho záměr je zcela zřejmý – snaží se být jakýmsi „prostředníkem“ mezi člověkem a krajinou. Nehledá viníka, ovšem podněcuje k diskuzi a pomocí jeho extrémních krajinných kompozic upozorňuje na místa, která se naše oči naučily ignorovat.
Výstava Edward Burtynsky: Antrophocene probíhá v Centru architektury a městského plánování CAMP od 12. do 24. listopadu 2019, více informací včetně doprovodného programu zde.
