Zdeněk Lukeš | Psí vycházka po Senovážném náměstí (a okolí)
Sešli jsme se v sobotu u věže kostela sv. Jindřicha na Novém Městě pražském. Přišlo odhadem asi 60 lidí, počasí bylo zamračené, ale nepršelo ani nebylo moc zima. Prostě podzim.
Zdeněk Lukeš , 24. 10. 2012
Jindřišská věž | Chochol
Prohlédli jsme si domy v Jindřišské: hezký rohák s fasádou ve stylu art déco od Theodora Petříka, který ponechal fresky ze staršího domu, jenž přestavěl. Pak je tu dodatečně okachlíkovaný dům od Josefa Chochola z počátku 20. let a dále směrem k Václaváku stavby Lampla a Fuchse, Antonína Pfeiffera, Josefa Gočára (býv. Brněnská banka) nebo Jiřího Justicha (hotel Palace).
Libra | Kozák
My ale zahnuli do Růžové a podívali se na stavby: Sakařovu tiskárnu cenin ve stylu neoklasicismu s výtvarnou výzdobou Celdy Kloučka, Kozákův obytný dvojdům ve stylu art déco s plastikami Ladislava Kofránka a protější domy Maxe Spielmanna a – na rohu U půjčovny – pozdně secesní obytný dům Wagnerova žáka a profesora pražské německé techniky Friedricha Kicka. V uličce U půjčovny je pak funkcionalistický činžák Aloise Houby.
Janák-autoklub | Woodrow Wilson
Vyšli jsme do Opletalovy, kde je kromě krásných neorenesančních paláců taky Janákův Autoklub na pomezí moderního klasicismu a funkcionalismu z poloviny 20. let a naproti v parku nově umístěná kopie pomníku Čechoameričana Albína Poláška. Je na ní americký president Woodrow Wilson. Původní sochu zlikvidovali nacisti, novou dle předlohy vymodeloval Michal Blažek. K ulici Opletalově se prezident obrací zády, což není příliš šťastné.
Znovu jsme šli na sever, tentokrát Jeruzalémskou, kde je známá synagoga vídeňského experta na tento typ staveb Wilhelma Stiassného ve stylu historismu, maurské architektury a secese a naproti pak konstruktivistická Edisonova transformační stanice Františka Alberta Libry, jež kdysi nesla světelnou plastiku Zdeňka Pešánka (její kopie je ve Veletržním paláci). Dnes je tu – po rekonstrukci Ladislava Lábuse – administrativa.
Plodinová burza | Cukrovarníci
A nyní už procházka po Senovážném náměstí, v jehož středu je mohutný Cukrovarnický palác architektů Theodora Fischera a Josefa Zascheho z let 1912-14 a s výzdobou Franze Metznera. Dnes je prázdný. Roh náměstí a Jeruzalémské byl upravován Bohumírem Kozákem. Vedle je pak zčernalé průčelí banky Slavie od Wagneriána Františka Krásného. Nejmalebnější jsou v severní frontě náměstí tři secesní domy. Prostřední z nich navrhl Josef Podhajský, oba po jeho stranách Emil Králíček pro Blechovu firmu, sochařskou dekoraci vytvořil Celda Klouček.
O kousek dál na východ jsou ještě neorenesanční býv. Hypoteční banka (dnes hotel Boscolo) od Achilla Wolfa a – na rohu Opletalovy – Zascheho pozdně secesní palác Pražské železářské společnosti. Stejný autor navrhl v roce 1906-7 i dům U Tří jezdců na opačném konci náměstí – jeho západní straně - s průchodem do zahrady Německého (dnes Slovanského) domu. Na rohu Senovážné ulice je pak mohutný palác Plodinové burzy (dnes patří ČNB), původně historizující architektura Friedricha Ohmanna z poloviny 90. let XIX. století, upravovaný a dostavovaný ve 20. letech Bohumilem Hübschmannem (v nice dostavby plastika Jaroslava Horejce).
Psí vycházníci
Minulá podzimní Psí vycházka viz zde. A na závěr pozvánka na přednášku o architektuře klíčového roku 1912 v kubistické kavárně Orient domu U Černé Matky Boží, která se tematicky váže ke stejnojmenné výstavě v Obecním domě (vernisáž dnes večer). Přednáška bude tento čtvrtek od 19 hodin (viz též www.grandcafeorient.cz).
Psáno pro Neviditelného psa
