ZDENĚK LUKEŠ: Psí vycházka po Bubenči a Bubnech
Historik architektury Zdeněk Lukeš popisuje další ze svých procházek po Praze, při které zavítal do lokality Buben, kde navštívil řadu cenných architektonických staveb.
Zdeněk Lukeš , 1. 11. 2017
První podzimní Psí vycházka navázala na tu předchozí po "letenském Montmartru". Sešli jsme se tedy na konci Ovenecké ulice u Stromovky v katastru Bubenče. Nejdříve jsme si něco pověděli o budově Akademie výtvarných umění, kterou tu na prahu XX. století postavili dle plánů Václava Roštlapila v historizujícím stylu s prvky secese. Následoval pavilon Školy architektury AVU, původně navržený prof. Janem Kotěrou (projekt 1919), ale v realizaci o patro zvýšený jeho žákem a nástupcem prof. Josefem Gočárem (dokončeno cca 1924).
Pak jsme překročili Kamenickou ulici a vnikli tak na území Holešovic-Buben, přesněji tedy Buben. Pokračovali jsme ulicí Gerstnerovou do Umělecké a U Studánky, kde stojí velká škola, postavená v neorenesančním stylu dle návrhu architekta Josefa Zlatníka a oceněná tuším 1904 jako nejkrásnější škola monarchie (když jsem ji kdysi navštěvoval, tak jsem ten pocit neměl, tenkrát byla dost zašlá a já tam chodil velmi nerad). Vedle školy stojí mateřská škola (tehdy se říkalo útulna) od přednosty Stavebního úřadu Františka Velicha z téže doby. Vedle ní, na rohu Strojnické, jsme si prohlédli neorenesanční bubenskou sokolovnu od Františka Hodka, naproti dva pěkné funkcionalistické domy od Ervína Katony.
Dále jsme pokračovali Strojnickou ulicí, nahlédli do areálu bubenského hřbitova a šli dolů kolem budovy ministerstva vnitra, která stojí od 80. let vedle Parkhotelu. Přešli jsme ulici Dukelských hrdinů (kdysi Bělského třída), kde je na rohu dům od Rudolfa Eisleraze 30. let (dole je hospoda Valcha). Pak dále Strojnickou kolem býv. kolejí německých studentů od prof. německé techniky v Praze Zdenka Krale. Ve Schnirchově ulici jsme si prohlédli hezký funkcionalistický činžák Gočárova žáka Evžena Rosenberga, na němž je pamětní deska, že se tu kdysi prodávaly britské motorky Ariel (logo je i na vstupních dveřích).
Nakonec jsme si v Bubenské ulici prohlédli domy Kotěrova německého žáka Adolfa Foehra, který v této části Buben řádil jako černá ruka, postavil tu desítky družstevních domů v celých blocích. Některé jsou ve stylu expresionismu s motivem zubatých arkýřů, v jednom z nich sám bydlel. Jeho výstřední desetipokojový byt jsem kdysi navštívil.
Rozloučili jsme se u bloku zvaného Malý Berlín, který s Foehrem projektoval Franz Hruschka a jenž byl dostavěn na výjimku až během druhé světové války.
