Foto: eArch V rámci nepravidelného seriálu o významných zahraničních architektech, kteří postavili v poslední době na našem území nějaký zajímavý objekt, jsme si zatím představili Katalánce Ricarda Bofilla, autora budovy Corso v Praze-Karlíně. V této rázovité čtvrti, těžce postižené povodněmi před deseti lety, však vznikají další zajímavé stavby a některé z nich navrhli rovněž zahraniční projektanti. Patří k nim i známé americké studio Kohn Pedersen Fox (KPF), které je autorem projektu administrativní budovy Danube, jež se nachází hned za Negrelliho viaduktem poblíž Vltavy. "Loď" namístě bývalého přístavu Palác navazuje na hotel Hilton a administrativní komplex umístěný na druhé straně viaduktu. Vtipně však řeší rozdílnou výšku budov: na západní straně se chytá nivelety střechy zmíněných předimenzovaných staveb, směrem východním se však snižuje tak, aby respektovala hladinu zástavby Karlína. A protože Danube stojí na trojúhelníkové parcele, tvoří západní konec budovy jakýsi lodní kýl. Dům má tak tvar obrovského korábu, který si razí cestu vpřed a symbolicky připomíná období, kdy se v těchto místech nacházel karlínský přístav. Ten zanikl na konci 20. let minulého století, kdy bylo zasypáno rameno řeky a Rohanský ostrov připojen k pevnině. Fasáda stavby je obložena červeným kamenem, a tak dům rozhodně nepůsobí ponuře. Tvarovou inspirací jistě byl i slavný ChilehausvHamburku, jeden ze symbolů expresionistické architektury raných 20. let (arch. Fritz Höger).
Studio KPF bylo založeno v USA v roce 1976 třemi architekty: A. Eugenem Kohnem, Williamem Pedersenem a Sheldonem Foxem. Inspirací jim byl slavný ateliér Skidmore, Owings and Merrill (SOM). I KPF se zaměřilo zejména na projektování velkých administrativních komplexů a také výškových budov. Světovou proslulost mu přinesl návrh chicagského mrakodrapu na 333 Wacker Drive s konvexní zrcadlovou fasádou a postmodernisticky dekorativním parterem.
Foto: eArch Dnes je vlajkovou lodí KPF především mrakodrap World Financial Center v čínské Šanghaji, který měl být se svými 494 metry nejvyšší budovou světa. Než byl však dostavěn, vyrostl - samozřejmě z prestižních důvodů - v Tchaj-Pej na Tchaj-wanu dům ještě o pár metrů vyšší (ani ten se však z prvenství neradoval dlouho, brzy získala primát věž v Dubaji od konkurenčního studia SOM). Na rozdíl od obou současných rekordmanů je však šanghajský mrakodrap mnohem krásnější. Má jednoduchý tvar, skvělé proporce a v horní partii obrovský otvor, který částečně eliminuje tlak větru. Původně měl být kruhový, ale to Číňanům vadilo, neb jim připomínal japonský symbol slunce. Nakonec je tedy lichoběžníkový a díky tomu získala stavba přezdívku "Giant Bottle Opener", tedy Obří otvírák. Vyjedete-li do nejvyššího, 101. patra, což trvá supervýtahem jen pár minut, můžete si tam takový otvírák na lahve koupit jako suvenýr. A taky se projdete chodbou se skleněnou podlahou, což je docela zajímavý zážitek, ne každý na to má ale nervy. Provedení stavby je dokonalé - není divu, vše postavily na klíč japonské firmy, konkrétně společnost Mori, pro kterou navrhlo studio KPF také mrakodrap v Tokiu. Ten už tak hezký není, ale nadchla mne umělecká galerie, která se nachází v horních patrech a z níž je impozantní vyhlídka na japonskou metropoli.
Foto: eArch V současné době staví KPF pro arabského investora 288 metrů vysoký mrakodrap Pinnacle (Špice) v londýnské City, hned vedle známé Okurky (Gherkin) architekta Normana Fostera. Dokončen má být příští rok. I tato druhá nejvyšší budova Evropské unie (po další londýnské dominantě Shard - Střep - italského architekta Renza Piana) má neobvyklý a poněkud výstřední tvar, jak se dnes žádá - připomíná obří papírový svitek.
Menší, ale významnou zakázkou je i projekt rozšíření Muzea moderního umění v New Yorku. Původně stála ve střední částiManhattanu jen funkcionalistická budova architektů Goodwina a Stonea z konce 30. let se známou zahradou, upravovanou Philipem Johnsonem. Nynější dostavba areálu vznikla za spolupráce ateliéru KPF s japonským architektem Yoshiem Taniguchim a výsledek je vynikající. Dvorní bílé křídlo s velkými okny do zahrady navazuje na střízlivý koncept původních autorů. KPF má dnes řadu filiálek v několika zemích, a tak projektuje na Blízkém východě, v Japonsku, Číně, Africe, Jižní Americe... Ach, ta angličtina!
Vraťme se ale do pražského Karlína. Projekt paláce Danube vznikl ještě před velkou povodní v roce 2002. Kontaktnímstudiem byl pražský ateliér ADNS, investorem společnost Europolis Real Estate. Na budovu pak navázaly další administrativní bloky, nesoucí opět jména významných řek Nile a Amazon, dohromady pak tvoří tzv. River City Prague. První z nich opět projektoval atelier KPF, druhý špičkové dánské studio Schmidt/Hammer/Lassen ve spolupráci s pražskou firmou ATREA a konstruktéry RFR Engineers z Paříže.
Architektura je to vesměs kvalitní, ale proč proboha všude ty anglické názvy? Nemohly by se ty baráky jmenovat hezky česky Dunaj, Nil a Amazonka?
