ZDENĚK LUKEŠ: Dívky plavou ve vodárně

Proto mne těší, když najdou tyto drobné stavby nebo prvky někoho, kdo je opraví, obnoví jejich původní funkci nebo v nich naopak zřídí třeba malou kavárnu, občerstvení či netradiční výstavní síň s prostorem pro přednášky. A to je právě případ bývalé vodárny v areálu nádraží Opava-východ. Býval to již nefungující zdevastovaný objekt mezi kolejištěm a silnicí. Byl tak nenápadný, že si ho nikdo po léta nevšímal, a proto zřejmě přežil až do dnešních dní. V roce 2011 se rozhodlo nádraží vodárnu jako nepotřebný majetek prodat. Nový majitel – firma Unicont Opava s.r.o. - se rozhodl věž opravit a využít ke kulturním účelům.

Samotná stavba vznikla v roce 1892 a byla vlastně typovou záležitostí – podobné zařízení stálo v každé stanici Ferdinandovy severní dráhy, k níž patřila i odbočka ze Svinova do Opavy. V patře byly umístěny ocelové nýtované nádrže, z nichž se z osmimetrové výšky samospádem dostávala voda k lokomotivám. V roce 1941 byla vodárenská věž přestavěna, zvýšena a doplněna o kotelnu s uhelnou a továrním komínem. S rekonstrukcí se pak začalo v roce 2011. Nejdříve vznikl za podpory Státního fondu kultury projekt pražského ateliéru Casua, vedeného architektem Olegem Hamanem. Byly odstraněny bezcenné novodobé přístavby, prostor vyčištěn a upraven, v bývalé kotelně vznikla kavárna a přednáškový sál, na střešní terase je prostor pro letní expozice a počítá se i s kinem. Do krychle o straně 8 metrů, která tvoří spodní část věže, pak byla nainstalována stálá expozice plastik známého výtvarníka a emeritního profesora Umprum Kurta Gebauera. Tento představitel nové figurace a tzv. české grotesky pochází z Hradce u Opavy a v regionu vytvořil řadu děl. V Opavě např. sochu běžící dívky před Domem umění (naštěstí marné byly kdysi snahy bolševiků ji odstranit, neboť svou prostou poetikou nezapadla do trendu budovatelských pomníků) nebo čtyř obřích bronzových opeřenců na Ptačím vrchu, kteří otáčejí hlavami a sledují, co se v městském parku odehrává. Gebauerovy hlavy najdeme i v opavském pivovaru, transformovaném architekty Jaroslavem Šafrem a Oldřichem Hájkem na obchodní centrum.

Nyní tedy mohou návštěvníci nádražní vodárny spatřit různé Gebauerovy sochy, a to uvnitř věže, na terase nebo na komíně. V provozu je i přednáškový sál a kavárna, v budoucnu by měl ještě přibýt skleněný výtah a upraveny budou i prostory ve dvou horních patrech věže. Na kulturním programu bude rovněž spolupracovat Institut fotografie Slezské univerzity. První etapa prací byla dokončena v loňském roce a hned získala zvláštní cenu poroty v soutěži Best of Reality.

V Opavě a okolí jsem měl možnost jako člen poroty soutěže o nejlepší stavbu regionu vidět i další zajímavé stavby – od univerzitní knihovny, nemocničního pavilonu, rodinných domů přes šatny sportovního oddílu, úpravu návsi, až po invenční interiér obchodu s oční optikou. Kvalita této přehlídky o cenu světoznámého opavského rodáka a člena vídeňské Secese Josepha Marii Olbricha byla vysoká a tak se k některým zajímavým realizacím ještě vrátím. Velkým zážitkem byla pro mne i jedna z nejpůsobivějších alejí na našem území, spojující obce Radkov a Dubová na Opavsku, tvořená staletými lipami. Úzká silnice, sevřená mezi nimi, není právě vhodná pro rychlou jízdu a tak se objevily názory, že by se měly stromy vykácet. Neštěstí zvítězil zdravý rozum a snad se bude stavět nová cesta mimo tuto trasu. Zkrátka v každém městě i v přírodě je stále řada věcí, které stojí za záchranu...