Zdeněk Lukeš | Bjarke Ingels
Mladé a úspěšné dánské studio BIG hledá netradiční formy bydlení.
Zdeněk Lukeš , 12. 12. 2011
O dánském architektonickém studiu BIG Architects jste se už na stránkách NP a Lidových novin mohli dočíst; v prosinci 2006 jsem recenzoval jejich pražskou výstavu v Galerii Jaroslava Fragnera. Tiskem se také loni v létě mihly obrázky dánského pavilonu na světové výstavě v Šanghaji, který patřil – spolu s britským – k hlavním atrakcím EXPO 2010. Dnes je již BIG řazeno k nejvýznamnějším světovým studiím a staví své netradičně navržené domy na mnoha místech světa. Samozřejmě také v domovském sídle firmy – dánské metropoli, kde jsem měl možnost některé navštívit.
Více k tématu
Studio založil v roce 2006 Bjarke Ingels (*1974), absolvent Královské akademie v Kodani a Technické univerzity v Barceloně. Velký vliv na jeho tvorbu měl bezesporu jeden z nejvýznamnějších vizionářů současné světové architektury Holanďan Rem Koolhaas, v jehož rotterdamském studiu OMA pak pracoval. V roce 2001 zakládá Ingels společně s kolegou z OMA Belgičanem Juliem de Smedtem atelier PLOT, který na sebe upozornil na bienále architektury v Benátkách, kde získal Zlatého lva za projekt koncertní síně do norského Stavangeru. Výraznou realizací studia se pak stala dřevěná plovárna při Islandském nábřeží v centrální části Kodaně s řadou vtipných "nautických" prvků. Je to příklad neokázalé architektury, která spoluvytváří atmosféru přístavu (2003). Ze stejné doby pochází i malý jachtařský klub na předměstí Kodaně, který tvoří zborcené plochy, vytvářející jakousi dřevěnou krajinu.
Další nepřehlédnutelnou stavbou se stal blok sociálních bytů, zvaný VM, který vyrostl v dynamicky se rozvíjející kodaňské čtvrti Orestad. Okamžitě upoutá motivem špičatých balkonů, jimiž se doslova ježí průčelí. Jak nám vyložil český architekt Jan Magasanik, který je nyní zaměstnán v Ingelsově studiu, nešlo přitom a nějak nákladný záměr. Balkony jsou zavěšeny na táhlech a skvěle fungují i v sociální oblasti – lidé na nich posedávají, hovoří se sousedy nebo grilují ryby – je tam prostě stále živo. Později se obě silné osobnosti rozešly a založily vlastní úspěšné ateliery – de Smedt studio JDS a Ingels právě BIG (Bjarke Ingels Group). Oba ateliéry jsou pak podepsány pod realizací Psychiatrické kliniky u Helsingoru, kterou tvoří horizontální vzájemně se prostupující hranoly, zasazené do zvlněného terénu s jezírkem. Projektanti tu vytvářejí komorní prostředí pro pacienty, obklopené zelení.
Ingels se ve svých projektech snaží najít "třetí cestu" mezi dvěma extrémy – věcnou, funkční, ale ve výsledku nudnou architekturou dnešní doby a fantastickými, ale nepraktickými vizionářskými projekty. Sám s nadsázkou říká, že lze tyto extrémy spojit a vytvořit "pragmatickou utopickou architekturu". Příkladem jsou právě stavby, jako VM nebo dánský pavilon pro Šanghaj, tedy bílý perforovaný tubus, vytvářející spirálu, v jejímž středu byl v malé laguně umístěn jediný exponát: plastika mořské víly – známý symbol Kodaně. Návštěvníci mohli vystoupat spirálou na střešní terasu a zpět na zem se vrátit na kolech - oblíbeném dánském, ale i asijském dopravním prostředku (což se pak nečekaně stalo atrakcí Číňanů, kteří ovšem sjížděli jak blázni a doslova strhali brzdy, takže jízdy musely být na nějakou dobu přerušeny). Tento a britský pavilon, postavený také na jediném nosném nápadu, byly pro mne důkazem, že není třeba vytvářet složité a drahé expozice, pokud máte silnou ideu a špičkové architektonické řešení.
K posledním nevšedním realizacím atelieru BIG patří další velký objekt určený k bydlení. Je formován do velké ležaté osmičky na samém okraji čtvrti Orestad. Jde o komplikované ale velmi působivé řešení. K jednotlivým bytům se lze dostat tradičně výtahy nebo můžete stoupat po ochozech, z nichž jsou jednotlivé apartmány přístupné přes malé předzahrádky. Ke svému bytu v jakémkoli patře tak můžete pohodlně dojet i na kole nebo třeba invalidním vozíku. Vystoupáte-li až nahoru, kde jsou luxusnější mezonety, otevře se před vámi impozantní pohled do krajiny - samozřejmé té dánské, ploché jako stůl, na níž se volně pasou krávy.
Architektura studia BIG je prostě zcela jiná, než na jakou jsme zvyklí. Není třeba dodávat, že vše je dotaženo se skandinávskou pečlivostí do posledního detailu. Výrazné je užití přírodních materiálů i důraz na nízkoenergetické bydlení. Snaha hledat jiné, než pravoúhlé formy, pak vede projektanty k hledání netradičních tvarů, kdy se domy různě prohýbají, části fasád jsou pokryty zelení a dojít ke svému bytu může být pro majitele docela nevšedním zážitkem. Není to ale architektura samoúčelná, naopak, v daném prostředí funguje dobře. A autorům nechybí ani smysl pro humor. Když vyprojektovali jeden bytový komplex a chtěli ho oživit výtvarným dílem, investor to považoval za zbytečné. Tak mu navrhli, že tím dílem bude jeho nadživotní mozaikový portrét u vstupu, pojatý v pop-artovém stylu a la Andy Warhol. To se mu líbilo a peníze na výtvarný prvek se hned našly. Když pak studio BIG získalo za stavbu ocenění ve formě zlaté čtvercové plakety, vložili je architekti do mozaiky s portrétem tak, že v developerově rozesmáté tváři tvoří zlatý zub …
Psáno pro Neviditelného Psa Foto autor
