Zdeněk Lukeš | Architekt, který stvořil Barrandov

Třetího srpna uplynulo 110 let od narození významného českého architekta Vladimíra Grégra, vnuka známého politika 19. století Eduarda Grégra. Byl to absolvent pražské techniky a patřil k nemnoha českým projektantům, kteří se dostali v meziválečném období do USA. Podobně jako v případě Hugo Vraného, Bertyho Ženatého, Bedřicha Feuersteina, Vladimíra Karfíka, Otakara Štěpánka nebo bratří Lubomíra a Čestmíra Šlapetových či Jaroslava Fragnera, americký pobyt ovlivnil zásadním způsobem i Grégrovu tvorbu. Zaujaly ho zejména romantické haciendy kalifornských filmových hvězd a tento styl se potom s úspěchem pokusil aplikovat i u nás.

Vhodnou příležitost našel na pražském Barrandově v katastru Hlubočep. Zde, na romantické skále nad Vltavou, vznikly z iniciativy bratří Václava a Miloše Havlových moderní filmové ateliéry a známá vyhlídková restaurace, inspirovaná obdobným podnikem na pobřeží San Franciska. Oba objekty postavil na přelomu 20. a 30. let další letošní jubilant, architekt a filmový podnikatel Max Urban (1882-1959), manžel divadelní a filmové star Anny Sedláčkové. Stavitel Václav Havel si však přál, aby podél úzkých barrandovských ulic vytesaných do skály vyrostly také luxusní rezidence. Oslovil proto řadu dalších projektantů - na studii zástavby se vedle Urbana podílel též Jaroslav Fragner a jednotlivé vily projektovala celá plejáda významných pražských architektů: F. A. Libra, O. Štěpánek, J. Fröhlich, R. Bettelheim, R. Stockar, L. Mayer, V. Krch, V. Girsa, V. Lorenc, K. Caivas -V. Weiss, K. Spielmann, O. a K. Kohnovi, A. Houba, J. a V. Štursovi a mnozí další. Nejvíce se ale dařilo Grégrovi. Jeho styl asi nejlépe korespondoval s romantickým charakterem území i vkusem filmové smetánky, která samozřejmě obdivovala Hollywood a chtěla bydlet podobně jako americké hvězdy stříbrného plátna.

Grégr - Barrandov

Vladimír Grégr na Barrandově postavil postupně sedm vil se všemi atributy romantických staveb. Ta nejstarší z roku 1931 ve vlásenkové zatáčce Barrandovské ulice (č. 46) byla nejstřízlivější a asi architektonicky nejcennější. Svým tvarem se hlásila k organické architektuře, neboť sledovala zakřivení silnice, měla však ještě bílé vápenné omítky, typické pro funkcionalismus. Byla tzv. "výstavní vilou", kterou si mohli po dokončení zájemci prohlédnout. Další Grégrovy domy (Barrandovská 16, 20, 21, 25, Skalní 10 a Filmařská 4) již měly valbové střechy s prejzy, drsnou omítku, verandy, zdi z kyklopského nebo hrázděného zdiva a další romantizující prvky, často ještě doplněné o citace z lidové architektury. Někdy bylo té romantiky trochu moc, ale v těchto vilách se jistě bydlelo pohodlně, a ještě lépe se tam pořádaly různé večírky - tak jako v nejrozlehlejší barrandovské haciendě na terase pod Barrandovskou ulicí, která patřila Miloši Havlovi.

Grégr - Barrandov

Kromě vil projektoval Grégr také známý bar Trilobit na konci kaskádových teras Urbanovy restaurace a přímo na Vltavě navrhl speciální prám jako zázemí populární plovárny (ten už dnes neexistuje, ale vidět ho můžete např. ve Vančurově snímku Před maturitou). Romantický styl pak uplatnil i u dalších svých děl v jiných lokalitách: vile na smíchovských Hřebenkách (Nad Výšinkou 13), přestavbách rodinných domů ve Střešovicích (Na Ořechovce 59) nebo dejvické Hanspaulce (Na Viničných horách 44) a mimo Prahu na kolínském činžáku na nároží ulic Kutnohorské a Mostní, či na skvostném víkendovém domě v Jevanech.

Na Hubálce 1

Snad nejcennější předválečnou stavbou je však pozoruhodná vila v ulici Na Hubálce 1 v Praze-Střešovicích, tvořená kompozicí vzájemně se prostupujících hranolů. Přes obligátní romantické prvky se autor opět vrací k odkazu funkcionalismu. Oblíbené byly i Grégrovy interiéry různých hospod a barů, stylem připomínající často krčmy z Divokého západu nebo Mexika. Ve fragmentech se z nich dochoval zřejmě jen známý bar U Černého koně v suterénu Havlova paláce Lucerna.

Méně je asi známa další Grégrova práce: design motorového vlaku Slovenská strela s aerodynamickou karosérií, který v roce 1936 vyrobila kopřivnická továrna Tatra a s nímž jste se dostali z Prahy do Bratislavy za (nejen) na tu dobu neuvěřitelné 4 hodiny a 18 minut!

Slovenská strela

Čas obdivu a úspěchů však po pár letech končí. Nadaný architekt, který ovšem nepatřil - jistě i vzhledem ke své klientele - k představitelům levicové meziválečné avantgardy, se během války zapojil do ilegální činnosti. V roce 1940 pomohl k emigraci významnému politikovi a předsedovi agrární strany Ladislavu Karlu Feierabendovi (1891-1969), který byl sice ministrem zemědělství protektorátní vlády, ale zapojil se rovněž do podzemního hnutí ve skupině Politické ústředí, jež byla prozrazena. Grégr byl následně zatčen gestapem, dva roky vězněn a mučen ve věznicích na Pankráci a v Berlíně, v září 1942 odsouzen k trestu smrti a posléze 22. února 1943 popraven v nechvalně známé věznici v Plötzensee.V roce 1946 sice jeho život a dílo připomněla stať v časopise Architektura ČSR, ale později se o něm z výše uvedených důvodů moc nepsalo a ani dnes není jeho tvorba příliš známá. O tom, že by si jistě zasloužil i nějaké posmrtné vyznamenání za své válečné hrdinství, snad není třeba hovořit. Mimochodem - dr. Feierabend, jemuž zachránil život, byl v roce 1995 in memoriam vyznamenán Řádem TGM I. třídy.

Snímky poskytl Pavel Nejedlý www.barrandov1928.cz Psáno pro Neviditelného psa