Zapomenuté místo uprostřed města, 5. část

Dnes je areál panelárny využíván asi 24 subjekty, zejména jako skladovací areál. Několik firem zde má administrativní sídlo. Vlastníkem areálu je stále firma Wolf Prefa s.r.o., spravuje ho však společnost GEONE Real Estate s.r.o. A právě tato společnost má s areálem velké plány.

V následujících letech počítá s výstavbou komerčních a bytových objektů v rozsahu 53 tisíc m² podlahových ploch. Urbanistická studie atelieru EA-architekti pochází z přelomu let 2014-15. Návrh ponechává objekt SAC, počítá však s naprostou změnou architektury domu. Na území panelárny pak ční pět bodových věžových objektů v příjemné gradaci k řece. Urbanistická struktura reaguje na strukturu Pragrových školních budov na protější straně řeky.

Nevýhodou návrhu je, že jde jen o rezidenční objekty. Jsou na místě obavy, že v kombinaci se soukromým přístavištěm dojde k vytvoření soukromého parku pro rezidenty. Areálem bývalé panelárny se dále zabývalo několik studentů či architektů. Svou polohou a historií je panelárna přitahuje. Důležitým aspektem je také to, že areál je vnímán jako součást dalšího neutěšeného území, nádraží Praha-Bubny. Často se tedy k panelárně architekti postavili jako ke zbytkovému prostoru své vize železničního nádraží. Vybrané práce na následujících řádcích představím.

Nejprve se budu věnovat studentským pracím. Mezi ty nejzdařilejší se řadí diplomová práce Prefa kompaktní město od Šimona Vrabce. Práce vznikla v roce 2013 pod vedením Akad. arch. Brychty na VŠUP. Projekt příchází s kritikou současné rozvolněné struktury a vyzdvihuje kontext místa. Výrazným rysem území je izolovanost. V území se počítá s ponecháním významných prvků - objektu SAC, sil na cement, drah pro mostový jeřáb a otočný jeřáb na břehu. Prvky se mají stát svědkem minulých dob a vtisknout novému místu jeho charakter. Tzv. iniciačními domy se má obestavět násyp holešovické přeložky.

Dráhy mostového jeřábu obepnou ze dvou stran měšťanské domy a vytvoří tak náměstí. Zbylé plochy areálu se rozparcelují. Na menších parcelách vzniknou individuální rodinné vily s vysokou hustotou osídlení. Vzniká tu tak motiv, upomínající na původní venkovské osídlení. Návrh chová úctu k historii místa a bez problému zvládá skloubit minulost středověkých Holešovic i panelárnu. Druhou diplomovou prací, která se zabývá územím panelárny, je Post industriální park Praha Holešovice. Práci zpracoval Adam Trefil pod vedením doc. Ing. arch. Fránka na TUL v Liberci. Práce je též z roku 2013. Jako zásadní pro dané území jsou vnímány jeřábové dráhy a skládka hotových výrobků. Návrh se snaží uchovat současnou atmosféru - opuštěnou fabriku. Území panelárny rámuje pomocí domů ve tvaru L, uvnitř vzniká prázdný prostor s dráhami jeřábu.

Oproti návrhu Šimona Vrabce si lze povšimnout určitého rozdílu, tento návrh počítá naopak s minimální hustotou osídlení. Dále je potřeba zmínit Atelier FNA, který se areálem panelárny dlouhá léta zabývá. Pro území panelárny zpracoval výzkumy a rozbory, pasport objektů, návrh transformace, pravděpodobně se podílel na rekonstrukci objektu SAC a v neposlední řadě vyprojektoval adaptaci bývalého sociálního zařízení na krytý parking. Studie transformace území panelárny ponechává objekt SAC, Vaňhovu vilu a statek č.p. 31. Zbytek panelárny, včetně mostového jeřábu, nahrazuje objekty neprůmyslového využití. Dle vzoru SAC vzniká horizontální hmota, z níž vystupují dvě věže, dle variant vždy jinak natočené.

Návrh přináší do území daleko větší měřítko, než přinesla samotná výrobní hala. Stávající objekty panelárny jsou v neudržitelném stavu. Rekonstrukce objektů je utopická, v rámci urbanistické struktury Holešovic ani není na místě. Území, na kterém se bývalá panelárna nachází, je území s bohatou historií. Je to místo izolované od zbytku města dopravními tepnami a řekou. Je lidmi opomíjené. Proto umí navodit zvláštní, nečekaný pocit.

Domnívám se, že právě jakousi depresivní pohnutost, téměř snad zoufalost, nad minulými osudy, které místo potkaly, by si místo mělo uchovat. O to se snaží diplomová práce Šimona Vrabce či (a to více) Adama Trefila. Bohužel, u studie atelieru EA-architekti, která má k realizaci blízko, toto postrádám. Areál panelárny je svým umístěním v rámci města zcela výjimečným, ale také velmi lukrativním územím. Neměli bychom příležitost na vznik jedinečného prostředí promarnit. S připravovaným projektem běžné rezidenční zástavby se to zřejmě stane. Na panelárnu by se ale zapomenout nemělo.