Začíná Den architektury. Na co zve jeho zakladatelka Marcela Steinbachová?
Den architektury proběhne letos už po třinácté, a po celou dobu ho vede architektka Marcela Steinbachová. Každý rok se povedlo veřejnosti zpřístupnit nějaká dosud neznámá místa a otevřít nová témata. Co to bude letos? A co na tomto objevování Marcelu pořád baví?
Karolína Vránková , 29. 9. 2023
Na vaše akce přichází každý rok tisíce nejrůznějších lidí. Co bys mohla doporučit opravdu každému?
Určitě brutalistní architekturu, kterou máme v programu letos hodně zastoupenou. Chtěli jsme tím připomenout sté výročí narození architekta Karla Pragera, nejvýraznějšího tvůrce tohoto stylu u nás. Bude možné navštívit jeho stavby Praze i v regionech – například dva kulturní domy, jeden v Březnici a druhý ve Veselí nad Lužnicí. Prohlídky povedou ovšem i do jeho starších realizací postavených ještě ve stylu socialistického realismu, třeba do bytových domů v Ostravě.
Takže bude možné se dozvědět o Pragerovi něco nového?
Určitě, návštěvníci uvidí a uslyší spoustu doposud málo známých věcí. Také budou mít možnost vidět Pragerovu práci na vlastní oči, což je unikátní zkušenost. Bude příležitost i víc pochopit dobové souvislosti – máme v programu i procházku po brutalistní architektuře v Praze na Karlově spojenou i s Nuselským mostem, který letos taky slaví výročí. A poslechnout si mohou ještě přednášku Vladimíra 518, která proběhne ve sportovní hale Folimanka právě pod Nuselským mostem.
Více k tématu
Další téma letošního ročníku jsou konstrukce, což zní technicky a trochu suše. Můžeš z pohledu architektky vysvětlit, proč by širokou veřejnost měly zajímat a lákat stavební konstrukce?
Konstrukce často určuje podobu stavby, jen to možná není patrné na první pohled. Člověk se s ní musí nejdřív seznámit a „objevit“ ji. Proto jsme vymysleli téma „objev konstrukce“ a zařadili jsme do programu stavby, které jsou výjimečné právě svojí konstrukcí. Například konstrukční řešení střech a hal budou moci návštěvníci prozkoumat přímo v krovu kostela svaté Ludmily na náměstí Míru v Praze 2 nebo v různých fabrikách na Kladně a v dalších městech. Letos oslavujeme také výročí barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichela a bude možné vidět i několik jeho krásných vnitřních schodišť nebo budovy rumunského či italského vyslanectví v Praze, kam se člověk běžně nedostane. Navštívíme samozřejmě také další jeho stavby i mimo metropoli.
Kolik akcí letos proběhne a kolik čekáte návštěvníků?
Loni proběhlo 330 akcí a přišlo 22 000 lidí. Teď máme akcí přes 450, takže návštěvnost jistě adekvátně stoupne. Záleží ovšem na počasí a na spoustě dalších, zatím neznámých, okolností. Myslím, že kolem 25 000 fanoušků architektury by mohlo letos dorazit.
Co mají lidé udělat, než se na nějakou akci vypraví? Je potřeba si místa rezervovat?
Doporučuji se předem podívat na webové stránky festivalu. U některých akcí je omezená kapacita a předchozí rezervace je nutná. V programu je ale i spousta událostí, na které mohou návštěvníci vyrazit bez přípravy. Zkontrolovat aktuální program na webových stránkách předem doporučuji v každém případě. Při tak velkém počtu akcí se může něco na poslední chvíli změnit. Až na vybraný doprovodný program jsou akce Dne architektury zdarma.
To je důležitá součást vaší filosofie. Proč?
Chceme, aby každý mohl přijít bez jakýchkoliv bariér. Jde nám o osvětu a vzdělávání, nepřímo také o zlepšování prostředí, ve kterém žijeme. Čím vzdělanější jsou lidé, tím lepší je architektura, a tedy i lepší prostředí.
Návštěvnost Dne architektury je pravidelně veliká. Jaký to má důvod?
Architektura je v dnešní době oblíbené téma a lidi obecně zajímá. Dotýká se totiž nás všech. Snažíme se vytvářet zajímavé formáty a držet odbornou úroveň. Důležité je, aby naši průvodci měli určité renomé a dokázali návštěvníkům říct něco, co se běžně nedozvědí. Samozřejmě je zde na místě poděkovat všem spolkům, architektům a dalším osobnostem, kteří se do programu zapojují.
A co na tom baví tebe? Vedeš organizaci už třináctého ročníku…
Vymýšlím dramaturgii Dne architektury pro Prahu a hodně mě baví objevovat nové věci, které bychom mohli veřejnosti ukázat. Naplňuje mě i smysluplnost celé akce – děláme osvětu a veřejnost to zjevně zajímá a vzdělává se.
Organizace Dne architektury ti bere čas na tvou vlastní architektonickou práci. Co ti naopak dává?
Je to dobrá příležitost se zamyslet nad tím, pro koho a proč architekturu vytváříme. Jak stavby působí na lidi, jak stárnou, jak je možné je znovu využít, když už ztratily původní funkci. A taky, že architekti v dobré víře mohou udělat spoustu negativního a nějaké místo dokonce zničit. V programu Dne architektury máme i několik kritických procházek zaměřených na místa, která se nepovedla.
Často se vám podařilo něco „objevit“ – ukázat lidem nějaké místo nebo stavbu, o kterých se moc neví. Co je to letos?
Je pravda, že snad každý rok se nám povedlo objevit nějaký skrytý poklad, který vzbudil pozornost a dostal se do širšího povědomí. Do akce se zapojují místní spolky, občané, studenti, a často se povede nastartovat nějakou pozitivní změnu. V tomto roce jsou takovým objevem méně známé stavby Karla Pragera, například kulturní dům ve Veselí nad Lužnicí. Moc se o něm neví, navíc je docela špatně zrekonstruovaný. Skrytě doufám, že by na příští Pragerovo výročí už mohl vypadat lépe.
Rozhovor vznikl pro přílohu Deníku N.
Marcela Steinbachová
* Architektka
* V roce 2001 založila spolek Kruh, který pořádá přednášky a další akce věnované architektuře. Tou největší je od roku 2010 Den architektury. Od roku 2015 probíhá paralelně i filmový festival Film a architektura.
* Za aktivity spolku Kruh získala v roce 2016 cenu Architekt roku a ve stejném roce také ocenění za Výjimečný počin v rámci České ceny za architekturu.
* Vede architektonický ateliér Skupina. Mezi projekty ateliéru patří rekonstrukce Školy architektury Akademie výtvarných umění v Praze, rekonstrukce a úpravy Muzea umění a designu Benešov, projekt horského domu ve švýcarském Appenzellu, rekonstrukce pražského kina Světozor a mnoho dalších.
