Výstava v GJF zkoumá umění ve veřejném prostoru českých měst po roce 1989
Umění dočasné i trvalé, pomníky i performance. Výtvarné umění, které zasáhlo či zasahuje a ovlivňuje český veřejný prostor v novodobé historii je tématem nové výstavy s názvem „z galerie VEN! / Umění v českém veřejném prostoru po roce 1989“, která bude zahájena ve čtvrtek 30. června v Galerii Jaroslava Fragnera. Součástí zahájení bude setkání a debata výtvarníků a teoretiků, kteří se sami tímto tématem dlouhodobě zabývají, a performance Dariny Alster. 4. srpna se uskuteční křest doprovodné česko-anglické publikace a uvedení filmového dokumentu. Výstava potrvá až do 4. 9.
Galerie Jaroslava Fragnera , 30. 6. 2022
„Veřejný prostor a umění mají jedno společné – slouží komunikaci. Město poskytuje veřejný prostor fyzickému pohybu, chůzi, dopravě, ale i setkávání a navazování sociálních kontaktů, je místem vyslovené i mlčenlivé vzájemné komunikace lidí. Umělecká díla vystavená pod širým nebem hrají důležitou roli v utváření tohoto veřejného prostoru komunikace. Oslovují procházející diváky, připomínají cosi ze společné minulosti komunity a posilují tak identitu místa, nebo naopak probouzejí veřejnou debatu provokativně novými tématy. Komunikují však nejen s lidmi, ale i s okolními stavbami a fyzickým prostorem města, jemuž vtiskují důležité akcenty, povyšují jeho estetickou úroveň. Právě tyto dvě role uměleckých děl ve veřejném prostoru jsou osou této výstavy. Zajímalo nás, jak umělecká díla vnášejí do veřejného prostoru témata veřejného zájmu a jak dotvářejí fyzickou tvář města, ať formou stálých objektů, dočasných uměleckých intervencí, venkovních galerií nebo sochařských festivalů. Ve čtyřech oddílech je představeno šest desítek uměleckých děl, jež byla vytvořena po roce 1989, krátký historický úvod připomíná i starší období od 60. let. Výstava se nevyhýbá ani dílům, která z různých důvodů vyvolávají kontroverzní reakce,“ popisuje výstavu jeden z jejích kurátorů, teoretik architektury Petr Kratochvíl.
Více k tématu
Kromě fotografií a skic se návštěvníci mohou těšit i na modely sochařských děl např. segmentu z Rodiny připravené k odjezdu (1969) Karla Nepraše, letenského Metronomu (1990), Pocty Karlu Hubáčkovi (1987) Vratislava Karla Nováka, Memento Mori Krištofa Kintery (2011) nebo Housenky raného kapitalismu (1997) Kurta Gebauera. Festivaly, které se věnují umění a performativnímu umění, jsou představeny medailony, které pro výstavu připravili přímo jejich organizátoři (Festival nahých forem, 4+4 dny v pohybu, Festival m³ – Umění v prostoru, Brno Art Open, Festival Kukačka, Performance Festival Malamut, Signal festival, Landscape festival, Galerie Artwall). Režisér Jan Strejcovský natočil k výstavnímu projektu dokument Z galerie VEN!, v němž „vyrazil do plenéru, kde s umělci, kurátory, historiky i kolemjdoucími ohledával hranice prostoru, veřejnosti a umění.“
Výstavu a doprovodný katalog připravili Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera, která se dlouhodobě věnuje tématu veřejného prostoru např. desetiletým pořádáním Landscape festivalu nebo pořádáním výstav na toto téma právě ve spolupráci s Petrem Kratochvílem z Ústavu dějin umění AV ČR (spoluautor výstavy a publikace Veřejný prostor CZ v GJF 2017, autor knihy Městský veřejný prostor), a sochařka Petra Vlachynská, která vede spolu s Janem Stolínem ateliér na katedře umění na FUA TU v Liberci a věnuje se umění ve veřejném prostoru.
