XXI. VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ

Valnou hromadu, jako svůj nejvyšší orgán, svolává Komora nejméně jednou ročně. Jejím úkolem je především zvolit nové členy do orgánů samosprávy, schválit vnitřní řády nebo jejich změny, odsouhlasit rozpočet. Setkání všech autorizovaných architektů je také platformou, na níž lze diskutovat otázky profese architekta a jejich možné řešení, navrhovat a případně schvalovat dokumenty, jež by měly být podnětem pro veřejnou správu. Zároveň je možné uložit představenstvu ČKA v závěrečném usnesení valné hromady konkrétní úkoly na další rok.

Architekti si stanovili priority

Letošními hosty valné hromady byla například ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (MMR), ředitel Odboru územního plánování MMR Tomáš Sklenář, ředitel odboru stavebnictví a stavebních surovin Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Serafín, zástupci Slovenské komory architektů (předseda Imrich Pleidel, referentka zahraničních vztahů a zastupující ředitelka kanceláře Oľga Miháliková), předseda ČKAIT Pavel Křeček, prezident Českého svazu stavebních inženýrů Pavel Štěpán, prezident Rady výstavby (SIA) Jan Fibiger a nově zvolený děkan FA ČVUT Ladislav Lábus.

Po úvodním slovu předsedy ČKA Petra Leška následoval projev ministryně MMR, v němž mimo jiné upozornila na své sympatie k architektonické profesi. Po představení okruhu činnosti Komory a jednotlivých orgánů (představenstva, dozorčí rady, Stavovského soudu a autorizační rady) následovala diskuse nad strategií ČKA. Jejím moderátorem byl Jakub Železný. Většina povinností nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR je daná zákonem, další činnost pak souvisí s nastavením priorit. Cílem debaty tedy bylo rozklíčovat, jaké agendě Komory dávají členové přednost a kterými otázkami spjatými s profesí architekta by se se měla usilovněji zabývat.

Z diskuse téměř třístovky architektů vyplynulo, že členové ČKA kladou důraz zejména na legislativní rámec Komory – správu profese, její ochranu a stanovení výkonových honorářů. Přítomní autorizovaní architekti rovněž podpořili snahu Komory zefektivnit Zákon o zadávání veřejných zakázek a vyvíjení tlaku na zadavatele, aby zakázky realizovali na základě architektonických soutěží. Ty nesází na problematické kritérium nejnižší ceny, ale jsou vhodným nástrojem k výstavbě kvalitního prostředí, které je nejen estetické, ale zároveň zohledňuje i priority investora a počítá s budoucími náklady.

Jako ožehavou otázku architekti vnímají i propagaci architektury směrem k veřejnosti. V této oblasti Komora bude pokračovat ve svých dosavadních aktivitách, která zaznamenaly u veřejnosti úspěch. I v letošním roce proto ČKA připraví několik diskusních setkání OTTA (Otevřený think tank architektů) a zaměří se také na témata, která zaujmou nejen odbornou, ale i laickou veřejnost (např. Ženy v architektuře a Architektura versus street art).

Komora rovněž hodlá dále spolupůsobit jako ochránce veřejných zájmů a i nadále se bude vyjadřovat ke kauzám, které veřejnost zajímají. Těmi v poslední době byla například záchrana cenného havířovského nádraží v bruselském stylu či snaha zvrátit demolici ojedinělého komplexu přádelny Slezan ve Frýdku-Místku. Aktivita ČKA v tomto směru přinesla zejména zvýšení společenského zájmu o oblast architektury a upevnění vlastní pozice Komory v očích veřejnosti.

V závěrečném usnesení se představenstvo zavázalo k tomu, že na návrh Josefa Pleskota, který přednesl děkan FA ČVUT Ladislav Lábus, prověří alternativní možnosti voleb do orgánů ČKA. Hlasování přes internet by například přineslo možnost zvolit si své zástupce i pro ty, kteří se nemohou z různých důvodů valné hromady zúčastnit.

Neméně podstatným bodem závěrečného usnesení je obsazení pozice sekretáře Komory, která je definovaná ve vnitřních řádech Komory. V době jejího založení ji zastával Jiří Plos, nyní je tato pozice již několik let neobsazena. Představenstvo ČKA si od znovuzřízení funkce sekretáře slibuje zejména zefektivnění práce pracovních skupin, jejich vzájemné propojení a kvalitnější komunikaci uvnitř všech orgánů Komory.

Do orgánů Komory míří dvě ženy

Na XXI. valné hromadě rovněž proběhly volby do orgánů ČKA. Zvolení kandidáti zaujali své voliče především kontinuální spoluprací s Komorou, neboť řada z nich působí v pracovních skupinách ČKA. Jiní pak obhájili své předchozí funkční období a prostor dostali i mladí architekti. Zvoleny byly i dvě ženy – do představenstva míří krajinářka Klára Salzmann a v dozorčí radě usedne architektka Lucie Chytilová, známá z občanského sdružení Důl architektury bojujícího za záchranu nádraží v Havířově.

Do představenstva ČKA byli zvoleni:

Pavel Martinek (125 hlasů, region Morava a Slezsko)Klára Salzmann (112 hlasů, region Čechy)Michal Volf (102 hlasů, region Praha)Ivan Plicka (98 hlasů, region Praha)

V představenstvu dále setrvávají: Pavel Hnilička, Milan Košař, Ladislav Kuba, Jan Sapák, Josef Panna, Radim Václavík, Radek Kolařík a Jaroslav Šafer.

Do dozorčí rady ČKA byli zvoleni:

Lucie Chytilová (188 hlasů, region Praha)Václav Zůna (188 hlasů, region Čechy)David Mikulášek (184 hlasů, region Morava a Slezsko)

V dozorčí radě dále setrvávají: Pavel Rada, Miroslav Holubec, Jana Kaštánková, Miroslav Kopecký, Josef Patrný, Martin Rusina.

Do Stavovského soudu byli zvoleni:

Milan Nytra (172 hlasů)Luděk Jasiok (170 hlasů)Marek Janatka (155 hlasů)

Ve Stavovském soudu setrvávají: Karel Doležel, Petr Krejčí, Josef Vrana, Václav Šebek, Pavel Kopecký, David Mateásko.

Předsedové a místopředsedové všech orgánů (představenstva ČKA, dozorčí rady a Stavovského soudu) budou dle Organizačního, volebního a jednacího řádu ČKA zvoleni na nejbližších zasedáních.

O ČESKÉ KOMOŘE ARCHITEKTŮČKA je samosprávním profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu profese autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR.