Vyjádření České komory architektů k průběhu XXI. Valné hromady ČKA

Průběh valné hromady, zejména pak debata o prioritách Komory a volby do jejích orgánů v těchto dnech živě diskutují architekti na internetu a v médiích. Připomeňme, že valnou hromadu, jako svůj nejvyšší orgán, svolává Komora nejméně jednou ročně.

Jejím úkolem je zvolit nové členy do orgánů samosprávy, schválit vnitřní řády nebo jejich změny, odsouhlasit rozpočet. Setkání všech autorizovaných architektů je také platformou určenou diskusím představitelů ČKA s členskou základnou v otázkách profese architekta a přináší jejich možné řešení.

V souvislosti s článkem Quo vadis, komoro architektů? od architekta Josefa Smoly (Hospodářské noviny, 30. 4. 2014) se představitelé ČKA vymezují vůči nařčení z nestandardního průběhu valné hromady, snížené míře demokratičnosti projevu během debaty či manipulování s výsledky hlasování a voleb.

Jedním z hlavních bodů programu byla debata nad strategií Komory. Ta nebyla zvolena náhodou – navazovala na četné polemiky jak odborné veřejnosti, tak členů ČKA, které se v souvislosti s posláním a hlavními úkoly nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR vedou na oficiální i méně oficiální úrovni. Představenstvo pro plnění funkcí Komory, jež většina z nich je dána zákonem, touto cestou chtělo získat od svých členů zpětnou odezvu. Závěrem vzešlým z debaty bylo vymezení několika priorit (správa profese a její ochrana, stanovení výkonových honorářů, zefektivnění Zákona o veřejných zakázkách, upevnění pozice architektonických soutěží a propagace architektury směrem k veřejnosti). O diskusi a průběhu valné hromady jsme podrobněji informovali prostřednictvím tiskové zprávy.

O dlouhodobou diskusi a komunikaci se svými členy má přitom vedení Komory zájem. Valné hromadě například předcházela tradiční diskusní setkání OTTA (Otevřený think tank architektů) právě s tématem strategie ČKA. V období před valnou hromadou proběhly tyto akce hned dvě – v Brně a v Praze. Bohužel navzdory četným výzvám k účasti na těchto akcích skrze komorové kanály (web, Facebook, newsletter) účast na nich nebyla nikterak závratná. O snaze navázat komunikaci uvnitř Komory navíc vypovídá i struktura nových webových stránek. Ty obsahují možnost vkládat diskusi a výhledově členům nabídnou i intranet. Vzhledem k tomu, že do těchto sekcí bude nutné přihlášení, věříme v neanonymní rozpravu na úrovni. Možnost založit diskusi, vést ji a podílet se na ní by měla ve virtuálním prostředí nového webu doplňovat debatní setkání z cyklů OTTA.

Z celkového počtu více jak 3500 autorizovaných architektů jich na valnou hromadu dorazila méně než desetina. Zároveň je však nutné dodat, že v posledních třech letech zájem členů o účast na akci výrazně vzrostl, a to téměř o polovinu. Přesto má Komora zájem počty aktivních architektů zvyšovat. Ve svém závěrečném usnesení tak např. valná hromada představenstvo zavázala k tomu, aby prověřilo alternativní způsob možnosti voleb do orgánů ČKA. Hlasování přes internet by například přineslo možnost zvolit si své zástupce i pro ty, kteří se nemohou z různých důvodů valné hromady zúčastnit.

Není také pravdou, že současné vedení popírá předchozích dvacet let činnosti Komory. Snaží se naopak navázat na to, co bylo vykonáno a zároveň posouvat svoji působnost dál podle potřeb svých členů. Společnost se proměňuje a na tuto změnu je potřeba reagovat. Cílem veškerého úsilí představenstva vždy bylo a je zlepšení služeb, které Komora svým členům nabízí. Zcela nesmyslným argumentem je i tzv. kádrování podle věkového klíče, které ve svém článku architekt Josef Smola uvádí. V orgánech Komory jde především o názory, nikoliv o věk samotný. To mimo jiné dokazuje i složení aktuálního představenstva v pestrém věkovém rozmezí 31 až 67 let.

Tvrzení, že Komora se odklonila od svého legislativního rámce, jehož úkolem je především ochrana vystavěného prostředí a ochrana profese architekta, se nezakládá na pravdě. Tyto povinnosti jsou Komoře dané zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu profese autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA je tedy pověřena tyto funkce v souladu se zákonem plnit. Předmětem diskuse tedy nebylo, zda se má Komora od svých zákonných povinností odklonit, ale jakou váhu má přikládat svým aktivitám, jejichž vykonávání není v zákoně výslovně definováno. Jednou z těchto oblastí je např. propagace architektury a profese architekta.

I přes názorovou různorodost v některých vytyčených prioritách se přítomní architekti shodli na významné roli Komory v otázkách propagace architektury směrem k veřejnosti. Nejvyšší profesní sdružení by mělo působit jako centrum vědění v oboru. Komora tento svůj cíl dlouhodobě podporuje akcemi cílenými na veřejnost (Přehlídka diplomových prací, OTTA, neformální akce typu Architekti na jedné lodi).

Tomu odpovídá i struktura nových webových stránek, na kterých mohou autorizovaní architekti prezentovat svoje portfolio veřejnosti. Tato možnost je otevřena všem členům ČKA bez rozdílu, a proto jednoznačně odmítáme tvrzení, že Komora funguje jako PR agentura pro vyvolené architekty či dokonce představenstvo samotné. Je logické, že do orgánů ČKA jsou voleny osobnosti, které za sebou mnohdy mají úspěšnou práci ve vlastních ateliérech či se v rámci své odbornosti podílejí na přípravě legislativních norem a předpisů. K žádnému střetu zájmů však v tomto směru nedošlo, naopak si takových odborníků ve svém středu vážíme a rádi mezi nimi uvítáme další.

Josef Smola ve svém komentáři v Hospodářských novinách vyzývá k tomu, aby Komoru reprezentovaly osobnosti s přirozenou autoritou, vnitřní integritou a diplomatickým nadáním. Valná hromada je zcela legitimním nástrojem pro vyjádření vůle svých členů a na základě zde uskutečněných voleb pevně věříme, že právě takové osobnosti byly k reprezentování Komory vybrány. Kdo bude zvolen do čela Komory na pozice předsedy a místopředsedů, bude dle Organizačního, jednacího a volebního řádu ČKA jasné na příštím zasedání představenstva, které se uskuteční v úterý 6. května 2014.