Vyhlídka od Snøhetty, můstek od Zahy Hadid i náměstí v Innsbrucku. Co neminout, když jedete lyžovat do Rakouska
Rakouská zimní střediska navštíví každoročně na několik set tisíc Čechů. Nejčastěji v období jarních prázdnin, kdy je v Alpách dostatek sněhu. Strávit celý týden na svazích by ale z pohledu architektury byla škoda. Zejména v Tyrolsku stojí stavby od Zahy Hadid, Snøhetty nebo Hai Teherani Architects. Od lyžařských středisek jsou přitom v dojezdové vzdálenosti.
Magdaléna Medková , 7. 2. 2025
Typická alpská architektura patří mezi tu nejmalebnější v Evropě. Roubené domy s muškáty v oknech jako ze seriálu Doktor z hor ale nejsou to jediné, na co západní Rakousko táhne. Tyroly jsou dnes zajímavé i z pohledu moderní estetiky, luxusu a udržitelnosti. Ať už to jsou vyhlídky, moderní horské chalupy, wellness nebo hotely, často se vymykají volbou materiálu nebo tvarem, kterým opisují tamní krajinu. Moderní architekturu jsme hledali zejména v okolí a uvnitř Innsbrucku, který je v dojezdové vzdálenosti od lyžařských středisek. U některých staveb se můžete zastavit po cestě z Česka, k dalším vyražte během svého odpočinku třeba o třetím “kritickém dnu”, kdy se lyžování stejně doporučuje vynechat.
Olympijská vesnice po letech
Hlavní město rakouské spolkové země Tyrolsko z přibližně 13. století je v podhůří Alp, nedaleko Brennerského průsmyku, který je nejschůdnější cestou do Itálie. Láká nejen na středověké historické jádro, ale i sportovní architekturu. Park Olympiaworld s halou z pera Hanse Buchrainera vznikl pro zimní olympijské hry v roce 1964 a světová soutěž se do něj později ještě několikrát vrátila. Naposledy v roce 2012 během zimní olympiády mládeže, kdy k němu město nechalo přistavět novou vesnici v severovýchodní části města. Z třinácti osmipodlažních domů od architektů Eck & Reiter je dnes bytový komplex a příklad toho, jakým způsobem jde využít dosloužilá olympijská architektura.
Můstek s kavárnou
Město zimního sportu s tradicí světových her a pohárů ve skocích na lyžích přilákaly do města v podhůří Alp i britskou architektku iráckého původu Zahu Hadid. Ta pro Innsbruck navrhla nový Skokanský můstek Bergisel. Estetická konstrukce z roku 2002, kterou autorka popsala jako mezistupeň mezi mostem a věží, se po stejnojmenné hoře vlní jako had. Dnes je jedním ze symbolů města, ale i vytíženou turistickou atrakcí. Kromě odrazového můstku a doskočiště má kavárnu, vyhlídku a arénu pro 26 tisíc lidí. Skokani, kteří tady každoročně soutěží na turnaji čtyř můstků nebo v rámci světového poháru, jezdí po můstku dlouhým 90 metrů. Samotná věž pak nabízí panoramatický výhled na okolní hory i město. Vstup na ní vyjde pro dospělého na v přepočtu 250 korun, pro dítě dvakrát levněji.
ABB s.r.o.
Podzemka s lanovkou v jednom
Bergiselschanze není jedinou stavbou, kterou Zaha Hadid ve městě navrhla. Zhruba pět let po otevření skokanského můstku Rakušané dokončili její lanovku spojující horu Hungerburg a centrum Innsbrucku. Tak zvaná Hungerburgbahn je hybridní podzemní a nadzemní dráha s délkou dva kilometry a časem dojezdu okolo 13 minut. Součástí futuristické stavby s nástupištěm a pěti kabinami, které mají ve svahu podlahu vždy ve vodorovné poloze, je i nový závěsný most ve tvaru písmene S přes řeku Inn. Zpáteční jízdenka vyjde přibližně na 330 korun.
Stezka podle Snøhetty
Z pohledu architektury se vyplatí vyrazit i na pohoří Nordekette. Lanovka, která vede do největšího přírodního parku v okolí města, má tři části a její zastávky připomínají ledovcové útvary. Ve výšce 1905 metrů nad mořem je pak stezka zvaná “Perspektivenweg”, kterou navrhlo norské studio Snøhetta. Na necelých třech kilometrech nabízí deset zastávek v podobě drobné architektury jako jsou odpočívadla, vyhlídky s panoramatickými výhledy a visutými lávkami. Lístek na Nordekettenbahn vyjde na asi 200 korun.
V Innsbrucku na náměstí
V samotném Innsbrucku se pak můžete projít po náměstí Eduarda Wallnöfera od architektů ze studií LAAC Architekten + Stiefel Kramer Architecture, které připomíná betonovou plastiku vymodelovanou do tvarů údolí a hor vedoucích ke dvěma významným památníkům. Odtud je to kousek k moderní ikonické stavbě Haus der Musik od architekta Ericha Strolze nebo malému obchodu Bogen 131 Bicycle, který vznikl transformací části železničního viaduktu. Jeho autory jsou David, Lukas a Tobias Finkovi. Vydechnout pak můžete v kavárně Lichtblick - 360° Cafe od francouzského architekta Dominiqua Perraulta. Kulatý prosklený pavilon, který nabízí výhledy na město a okolní pohoří, najdete na střeše radnice Rathausgalerien.
Výlet za křišťálem
V okolí Innsbrucku je několik turistických atrakcí, které vyčnívají svou uměleckou nebo architektonickou hodnotou. Necelou půlhodinu od hlavního města spolkové země Tyrolska, směrem k hoře Kützbühl, je od roku 1995 areál Swarovski Kristallwelten. K příležitosti stého výročí od založení firmy ho navrhl multimediální umělec André Heller jako místo fantazie. Skládá se z kouzelných komnat a venkovního parku, který má vytvářet dojem krystalické přírody. Vstupné pro dospělé vyjde na necelých 600 korun, pro děti do 17 let je to zhruba 200 korun. Děti do 5 let nic neplatí.
Více k tématu
Odpočinek ve slané vodě
Místem k odpočinku jsou tyrolské termály Aqua Dome, které jsou od Innsbrucku vzdálené asi 70 kilometrů západním směrem. V údolí Ötztal je navrhl architekt Wolfgang Vanek. Dominantou termálních lázní jsou tři obří vany, které se jako misky vah vznášejí vysoko nad osmi bazény s podvodní hudbou nebo slanou vodou. Celodenní vstupné vyjde na přibližně tisíc korun.
Jste-li poblíž Kützbühlu a nemáte-li hluboko do kapsy, můžete navštívit také moderní termální lázně Atmosfhere Spa od německého studia Hadi Teherani Architects. Areál, který je výhradně pro dospělé, má úchvatnou architekturu kopírující zvlněnou krajinu v podhůří Leogangu a interiéry obalené dřevem. Celodenní spa vyjde zhruba na tři tisíce korun. V lyžařském středisku Alpbach pak stojí vyhlídka od už zmíněného studia Snøhetta. Třináct metrů vysoká věž přístupná lanovkou nabízí panoramatický výhled na všechny strany.
