Vychází "Praha moderní III"
V tomto týdnu se na pultech knihkupectví objeví třetí díl Prahy moderní – tedy průvodce po pražské moderní architektuře 1900-1950, zaměřený na stavby na pravém vltavském břehu (kromě historického jádra, které bylo tématem prvního dílu).
Zdeněk Lukeš , 5. 11. 2014
Knížka pojednává o stavbách, které byly postaveny v daném období v katastru Královských Vinohrad, Karlína, Libně, Troje, Kobylis, Bohnic, Střížkova, Proseka, Vysočan, Hloubětína, Malešic, Hrdlořez, Vršovic, Strašnic, Záběhlic, Nuslí, Michle, Krče, Podolí, Braníka, Hodkoviček a Lhotky. Rozsah je stejný, jak u druhého dílu, pojednávajícím o stavbách na levém vltavském břehu, tedy přes 200 stran a kolem 240 hesel, obsahujících přesné adresy, jména projektantů, letopočty a základní údaje o stavbě. Vše dokumentováno na přesných černobílých (ale duplexových) fotografiích Pavla Hrocha. Nechybí stručný slovníček architektů a jmenný rejstřík pro všechny tři svazky, či slovníček odborných termínů. A samozřejmě mapy každé čtvrti s vyznačením lokace jednotlivých staveb, které připravil Miroslav Kloss. Knížku vydala Paseka v grafické úpravě Luboše Drtiny a Miroslava Klosse, redaktorem byl Viktor Bezdíček. Dílo, na kterém jsme pracovali čtyři roky, je tedy završeno. Celkem představuje téměř sedm stovek staveb, což není málo, i když bych jich tam dal klidně více, nebýt technických a finančních limitů. Představuje řadu architektonických stylů té doby – zejména secesi, modernu, kubismus, art deco, neoklasicismus a funkcionalismus, ale také pozdní historismus, expresionismus nebo ranou sorelu.
Další průvodce vyšel až v roce 1978 jako doprovod výstavy v NTM. Jmenoval se Praha 1900-1978. Průvodce po moderní architektuře a autorem byl Vladimír Šlapeta, tehdy vedoucí odd. architektury NTM, později děkan pražské a brněnské fakulty architektury a mezinárodně uznávaný odborník zejména na meziválečnou avantgardu. Knížka měla 300 hesel (ne všechny ale měly obrázky), fotky byly malé a doplněné jen o nestručnější údaje, doprovodná mapa slepá (bez označení ulic), ale v tehdejší době to byl nesmírně cenný zdroj informací. V průběhu devadesátých let pak Zlatý řez vydal doplněná vydání (též v angličtině a němčině) pod názvem Praha – Architektura XX. století, kde byly u všech staveb také půdorysy (dobré zejména pro architekty, ale velké zmenšení je na hranici čitelnosti). Jednotlivé stavby (celkem asi 220 hesel) mají obsáhlejší texty a nechybí ani rejstříky, slovník architektů, urbanistický vývoj města a další údaje a také podrobné barevné mapy. Jen uspořádání knížky je dost komplikované a jednotlivé stavby se nehledají právě snadno. Na knize se vedle Šlapety podíleli i další autoři včetně mne a je stále v prodeji.
Když jsme na rok 2001 připravovali na Pražském hradě velký výstavní projekt 10 století architektury, vydali jsme místo velkého katalogu raději šest průvodců po zásadních historických slozích (románský, styl, gotika, renesance, baroko, architektura XIX. a XX. století). Poslední – 10 století architektury: Architektura XX. století byl věnován architektuře v areálu Pražského hradu, Prahy a mimo Prahu. Pražská část měla 137 hesel a tak jako u všech předchozích průvodců byla sestavena z historických fotografií. Když jsem dával tento díl dohromady, zvolil jsem u zásadních staveb větší formát obrázků, někdy i celostránkový. Knížka, vydaná SPH a agenturou DaDa, má i anglickou mutaci, ale je už asi dávno rozebraná. Prague guide
Zahraniční publikaci na dané téma znám jedinou: Prague. A Guide to Twentieth-Century Architecture. V kolibří edici Ellipsis nakladatelství Könemann ji v roce 1996 v angličtině a francouzštině připravil renomovaný britský architekt českého původu Ivan Margolius s fotografem Keithem Colliem. Má kolem stovky hesel a na miniaturní formát hezky čitelné černobílé fotografie.
Účel všech těchto knížek i Prahy moderní I-III je stejný. Chtějí upozornit širokou veřejnost na zajímavé, leč často opomíjené stavby, které často denně míjíme (a - neskromně dodávám - někdy tím také přispět k jejich případné rekonstrukci nebo alespoň záchraně).
A na závěr ještě pozvánka na dnešní přednášku v břevnovském Kaštanu, od 18:30 tam budu pokračovat v cyklu Splátka dluhu, věnovaném německy hovořícím architektům v Praze, tentokrát osobnostem meziválečné éry Lehmannovi, Foehrovi nebo Spielmannovi – tvůrci Petschkova paláce a vil.
A nakonec po čase zase jedna Psí vycházka. Povede starými Vršovicemi a částí Vinohrad, sraz tuto sobotu 8. 11. v 10 hodin u stanice tramvaje Krymská ve Francouzské ulici v Praze 10. Koná se, nebude-li pršet.
