Vnitřní síla se nedá fotografovat. Ivan Kroupa architektem roku 2023
Cenu Architekt roku si včera převzal Ivan Kroupa. „Jeho stavby mají velkou vnitřní sílu,“ zaznělo v krátkém filmu hned poté. Čestné uznání dostal architekt Jiří Zhoř, který před rokem nečekaně zemřel uprostřed rozdělané práce.
Karolína Vránková , 13. 9. 2023
„Vždycky jsme chtěli dělat velké stavby a velké měřítko,“ vystihl práci ateliéru sám Ivan Kroupa po vyhlášení. Architekt, známý spíš jako nemluvný a introvertní, moderátorce i přes všechno její snažení, řekl jen několik vět. Tohle ovšem jeho tvorbu charakterizuje dosti přesně. Kroupa a jeho ateliér navrhuje především velké stavby, které ale vždy přináší nějaký nový a smělý koncept.
Takových staveb ovšem v Česku moc nevzniká, a ani ateliér Ivan Kroupa architekti jich nedokončil mnoho. Asi nejznámější je Centrum současného umění DOX v Praze-Holešovicích. Dále tiskárna Kramášek v Českých Budějovicích, hemodyalizační centrum B. Braun na pražské Bulovce, bytový dům v Karlíně nebo Technologické centrum Vysoké školy umělecko-průmyslové v Mikulandské ulici v centru Prahy.
Fasádismus nebo nadstandard
Tak silné stavby mají své příznivce a kritiky – asi nejvíc patrné je to právě u budovy pro VŠUP, dokončené v roce 2021 podle návrhu Ivana Kroupy, Jany Moravcové a Tomáše Zmeka. V srdci Nového Města pražského byla stržena škola z 19. století a zbyla z ní pouze uliční fasáda. Za ní vznikl nový objekt, který se původní budově ničím nepodobá – zahrnuje dílny a posluchárny, postavené kolem monumentální haly, používá syrové materiály jako beton a pozinkované rošty.
Projektování a výstavba probíhaly deset let a po celou dobu je provázely polemiky – je přípustné zbourat dosud sloužící a poměrně kvalitní školní budovu? Je správné kontrastní řešení? Nepřipomíná to celé „fasádismus“ 90. let, kdy se podobným způsobem devastovaly staré vrstvy města? Po dokončení se ozvali také uživatelé z řad studentů a pedagogů VŠUP, kteří kritizovali některé funkční a praktické nedostatky radikálního řešení.
Více k tématu
Na obranu nové stavby vystoupil trochu překvapivě jindy spíše konzervativní historik architektury Rostislav Švácha na stránkách Věstníku Klubu Za starou Prahu. „Z dobrého standardu školní budovy z konce 19. století Kroupovou úpravou vzniknul architektonický nadstandard, dílo jaké obohatí architekturu Prahy,“ píše. To se zatím potvrzuje – budova slouží a žije a přináší každému návštěvníkovi ojedinělý prostorový zážitek. Totéž platí třeba i o DOXu nebo zdravotnické budově B.Braun: „Jeho stavby se špatně fotografují, protože jsou o světle a prostoru,“ vystihl to Petr Hájek v citovaném filmovém medailonu. Rostislav Švácha to nazývá „monumentální minimalismus“.
Poněkud stranou
Cena Architekt roku patří osobnosti, která v architektuře „vynikla nebo dlouhodobě vyniká“. Uděluje se však ještě čestné uznání určené tvůrci, který „stojí tak trochu stranou“. Letos ho dostal posmrtně architekt Jiří Zhoř. Jeho poslední zakázkou byl dům s ateliérem v osadě Údolí slunce u Plzně pro investora – kamaráda. Na stavbě se sám podílel a zemřel při práci a zcela nečekaně ve věku čtyřicet osm let; od jeho úmrtí uplynul právě rok.
Jinak se věnoval se hlavně interiérům – výtvarným, originálním a syrovým, které porotci ceny přirovnali k dílu Carlo Scarpy. Je možné je vidět například v centru Brna v pasáži Komerční banky, kde navrhl kadeřnictví a showroom módní návrhářky Denisy Nové. Jak ovšem též zaznělo při nominačním večeru, právě proto, že jde o interiéry, rychle zanikají. Přinášíme aspoň několik fotografií z jeho posledního domu a máme v plánu ukázat i další z jeho realizací.
Cenu Architekt roku udílí pořadatel veletrhů ABF a jejím cílem je „poukázat na důležitost role architektů“. Předávala se letos už po patnácté, za dobu její existence se ale vnímání architektonické tvorby v mnohém změnilo – představa, že jde o práci geniálního jedince by dnes už neobstála. Vystoupil proti ní i sám laureát. „Architektura je kolektivní dílo,“ byla další z nemnoha vět, které při předávání řekl a pozval na podium všechny své kolegy. „Ještě by tu s námi měli být další architekti, profesanti a klienti, protože to, co děláme, je jejich odrazem,“ řekl Kroupa. Že žádný jedinec nemůže být sám architektem roku, to je další důležitý vzkaz z posledního ročníku téhle ceny pro architektonické osobnosti.
