Vladimír Šlapeta odpovídá na otázky studentů

2/ Jaké bude pod Vaším vedením složení vědeckoumělecké rady a jakými nejbližšími spolupracovníky se hodláte obklopit?

Předběžné složení vědecko-umělecké rady jsem již oznámil ve svém vystoupení před akademickou obcí dne 11.11.2002 : nebudou v ní chybět ani přední profesoři ze zahraničí /prof.Šik – ETH Curych/, z fakulty architektury a ostatních českých vysokých škol /prof.Přikryl, prof.Suchomel, prof.Šrámková, prof.Lábus, arch.Bočan/ i z architektonické praxe /arch.Pleskot/. Vědecko-umělecká rada musí mít vysokou odbornou autoritu uvnitř ČVUT i směrem k veřejnosti a musí být garantem odborné úrovně fakulty.I když může být složení nejbližších spolupracovníků ještě modifikováno, dovedu si představit spolupráci s doc.Ing.Pokorným, CSc, doc.Ing.Pavlíkem,Csc. příp. arch. Bočanem a některými dalšími.

3/ Jaké kroky hodláte podniknout pro přiblížení se standardům EU a jak si představujete spolupráci naší školy se zahraničím?

- Komparativní evaluace studijního programu Architektura na FA ČVUT a studijního programu Architektura a stavitelství na FS ČVUT prostřednictvím UIA/UNESCO Validation Committee of Architectural Education nebo prostřednictvím komise pro architektonické vzdělání při EU.Takováto komparativní evaluace z hlediska evropských standardů by prokázala přednosti i nedostatky obou programů a z ní by mohla vzejít doporučení ke koexistenci, příp. jiné formě v rámci ČVUT. - Při profesorských jmenovacích řízeních bude požadován, stejně jako tomu bylo v letech 1991-1997 nejméně jeden doporučující posudek od zahraničního odborníka, aby se profesorská řízení přibližovala standardům EU. - Pokud se podaří zvýšit prestiž a atraktivnost FA ČVUT, pomůže to automaticky mezinárodní výměně – Praha se stane pro zahraniční studenty zajímává nejen jako město plné architektury, ale také úrovní školy architektury. - Podobně jako jsem to činil v letech 1991-1997 bych využil své členství v řadě prestižních zahraničních architektonických a uměleckých korporacích /RIBA, AIA, BDA, Akademie der Künste Berlin apod./ a z nich vyplývajících osobních kontaktů k prosazení fakulty a studentů do mezinárodní spolupráce.

4 / Jak dlouho působíte na FA a jaký byl dle Vašeho názoru Váš největší přínos pro studenty?

Od února 1990 jsem na FA působil ve vedlejším pracovním poměru na poloviční úvazek. Po zvolení děkanem jsem od února 1991 přešel na plný úvazek v hlavním pracovním poměru. Ve funkci děkana jsem působil 2 volební období do konce ledna 1997.Za největší osobní přínos považuji : - prosazení vyššího koeficientu na studenta v rozpočtových pravidlech ministerstva školství, které znamenalo zvýšení rozpočtu – oproti jiným technickým oborům včetně stavební fakulty o více než 20%. - získání titulu Ing.arch. /Zákonem o vys.školách z r.1990 byl zrušen titul Ing.arch. a nahrazen titulem Ing., čímž zmizelo rozlišení mezi absolutoriem architektury a jiných technických oborů. Po velmi obtížném dlouholetém jednání na všech možných úrovních /parlament, ministerstvo, rektorská konference, rada vys.škol apod./ se podařilo, zejména díky porozumění a podpoře prof. JUDr. K. Malého – původně prorektora UK a předsedy Rady vys. školy, později rektora UK – do Zákona č.111 dostat pro absolventy studia architektury na vys. školách technických opět tradiční titul Ing. arch. s tím, že tento titul byl přiznán i všem absolventům z let 1990-1997, kteří školu ukončili s titulem Ing.Právě díky prosazení těchto dvou závažných bodů /koeficient a titul/ se jak po stránce rozpočtové tak i formálně náš studijní program zcela fundamentálně liší od studijního programu Architektura a stavitelství na Fakultě stavební , jehož posluchači jsou podle rozpočtových pravidel hodnoceni jako posluchači ryze technického oboru s nižším koeficientem a pouze s titulem Ing. - Od konce roku 1991 jsem vypsal nejprve konkursy na vedoucí místa na FA a následně na všechna další pedagogická a vědecká místa. Tím byl položen základ nové struktury fakulty, která v zásadě s malými modifikacemi funguje dodnes. Tímto krokem se podařilo instalovat do některých vedoucích míst nově vzniklých návrhových ústavů osobnosti z praxe /např. prof. Milan Pavlík, prof. Jaroslav Šafer, prof. Ladislav Lábus/, otevřít fakultu pro činnost architektů z praxe /Šrámková, Krátký, Sedlák aj./, i ze zahraničí, když jsem na kratší období angažoval např. Miroslava Šika – Curych, Martina Roubíka – Oslo , Stanislava Makarova – Aarhus, Pavla Zvěřinu - Mnichov a to v dohodě podle jejich časových možností. - Zavedl jsem přísná pravidla konkursů na profesorská místa, která byla vždy spojena s veřejnou přednáškou. Jmenovací profesorská řízení byla podmíněna vždy nejméně jedním dobrozdáním významného zahraničního profesora tak, aby se standardy profesorských řízení u nás co nejvíce přiblížily pravidlům v zahraničí, zejména v EU./Po mém odchodu z funkce v roce 1997 bylo od tohoto pravidla bohužel upuštěno/ - Fakultu architektury ČVUT jsem maximálně otevřel kontaktům do zahraničí. V letech 1991-1997 na naší fakultě díky mému osobnímu nasazení mimo jiné přednášely tyto věhlasné zahraniční osobnosti:Christian Norberg-Schulz – OsloVittorio Gregotti – Milano a Benátky /při udělení čestného doktorátu/Lord Richard Rogers of Riverside – London /při udělení čestného doktorátu/Peter Rose – Harvard University Cambridge Mass.Winfried Nerdinger – TU Mnichov a ředitel Muzea architektury MnichovAnton Schweighofer – TU WienRiewe-Riegler – GrazHermann Hertzberger – AmsterdamJose Luis Mateo – BarcelonaAlvaro Siza Viera – PortoEdouardo Souto de Moura – PortoRiccardo Tavora – Porto Hans Busso von Busse – Mnichov , Dortmunda mnoho dalších.Získal jsem pro vybrané posluchače možnost účasti na Letní akademii architektury v Benátkách /pořádané ve spolupráci Benátské univerzity architektonických studií - prof. dr. Marco Venturi a Univerzity Dortmund – prof. Hans Busso von Busse v letech 1993-2000/Díky mému osobnímu vlivu byly studentům FA ČVUT udělena mimo jiné následující prestižní stipendia - Herderovo roční stipendium ve Vídni - Schumacherovo cestovní stipendium atd.

5/ Jste spokojen s dosavadním studijním plánem ? Jaké by podle Vás mělo být zastoupení jednotlivých složek /exaktní, teoretická, výtvarná a kreativní/ v náplni studia?

Současný studijní plán je výsledkem dlouhodobé práce skupiny pro studijní plán, vedené prof.Lábusem. Vychází ze základního předpokladu, že architektonické vzdělání musí obsahovat rovnoměrně komponenty činnosti umělecké, technické a humanistní, s tím, že ústředním předmětem a cílem výuky je oblast architektonického návrhu.I když byly naše současné studijní programy, jak bakalářský tak i magisterský před krátkou dobou akreditovány Akreditační komisí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, neznamená to, že se o dalších úpravách nebude jak ve skupině pro studijní plán, tak i ve vědecko-umělecké radě diskutovat kontinuálně o budoucích úpravách, které vyplynou z nabytých zkušeností.