Vítězem České ceny za architekturu 2020 se stalo sídlo firmy Lasvit. Porota vyhlásila dalších 5 finalistů

Finalisty z 27 nominovaných vybírala mezinárodní porota v čele s předsedou Henri Bavou (Francie). Dalšími členy byli Alessandra Cianchetta (Velká Británie), Jeanne Dekkers (Nizozemsko), Gillian Horn (Velká Británie), Csaba Nagy (Maďarsko), Štefan Polakovič (Slovensko) a Jeroen van Schooten (Nizozemsko). Zasedli začátkem září, aby zhlédli a zevrubně prodiskutovali nominované stavby. Posoudili a ocenili, dle vlastních slov, současnou českou architekturu v národním a mezinárodním kontextu. Bez jakýchkoliv kategorií.

Porota přivítala a ocenila šíři a rozsah realizací: „…od velkých po malé, rekonstrukce i novostavby, krajinářská architektura, průmyslové i školní budovy, bytové i kancelářské prostory, kostely i pivovary, památníky i parkingy.“ Porotu velmi překvapil a udělal na ni dobrý dojem vysoký standard architektonických řešení, což zužující výběr ztěžovalo. „Velká péče, kreativita, představivost a citlivost k širším vztahům byly evidentní v mnoha projektech,“ shodli se porotci. Dále se zamysleli i nad smyslem architektury pro celou společnost: „Naše okolí má na naše životy a to, jak je žijeme, obrovský vliv – dobrá architektura může znamenat velmi mnoho. Promyšlené návrhy pečlivě realizované tak, aby vytvářely místa povzbuzující společenské styky a umožňující slušné podmínky prostřednictvím vhodně voleného měřítka, jsou základem jakékoliv dobré architektury, kdykoliv a kdekoliv.“

HLAVNÍ CENA

Hlavní cenu porotci udělili Jiřímu Opočenskému a Štěpánu Valouchovi za realizaci Sídla firmy Lasvit (2019). Autoři z ateliéru ov architekti navrhli pro investora v Novém Boru citlivou rekonstrukci skupiny tradičních severočeských dřevěných staveb z počátku 19. století doplněnou dvěma novými objekty podobného stavebního objemu, ale v nové materializaci. „Oceněné dílo je kombinací původního a navrhovaného, starého a nového, tradičního s tím úplně současným. Právě bravurnost přístupu k zadanému problému a lehkost, s jakou finální výstup působí v tak složitém architektonickém prostředí, dovedly porotu ke konečnému verdiktu a udělení hlavní ceny,“ uvedla ke svému výběru porota. Vítězná realizace je podle ní „originálním, suverénním a komplexním dílem.“ Porotci vyzdvihli, že „odvážný vstup architektů do původní objemové struktury, pochopení její podstaty a doplnění, umocněné novými detaily a materializací jsou nejsilnějšími stránkami neohroženého investorsko-architektonického počinu.“ Sídlo firmy Lasvit je podle nich „logo prokazující jistý realizační um všech zúčastněných, které zároveň vysílá signál odvážného pokusu o nestandardní, nonkonformní přístup k řešením.“

Více k tématu

A Architektura

Ozeleňování měst, přednáška hlavního městského krajinářského architekta města Amsterdam Tona Mullera

21. 11. 2024

N Novinky a názory

Polské Maledivy, brutalistický podšálek a industriální Katovice

20. 11. 2024

Sídlo firmy Lasvit, Nový Bor / ov architekti / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch. Foto: BoysPlayNice

Hodnocení poroty: "Sídlo firmy Lasvit v Novém Boru je podle názoru mezinárodní poroty originálním, su­verénním a komplexním dílem. Rozhodování o jeho vítězství předcházela dlouhá diskuse vyhodnocující všechny vlastnosti projektu, jež vyústila v ocenění skvělého celkového architektonického řešení i realizace stavby. Oceněné dílo je kombinací původního a navrhovaného, starého a nového, tradičního s tím úplně současným. Právě bravurnost přístupu k zadanému problému a lehkost, s jakou finální výstup působí v tak složitém architektonickém prostředí, dovedly porotu ke konečnému verdiktu a udělení hlavní ceny. Renomovaná česká firma Lasvit je dnes svou produkcí fenoménem s mezinárodní prestiží.

Před několika lety se rozhodla postavit si sídlo firmy, které by adekvát­ně reprezentovalo její postavení. Z vyzvané architektonické soutěže vyšel vítězně am­biciózní návrh tehdy mladého dua architektů Opočenský – Valouch, kteří jej dotáhli v následujících letech do dnešní vítězné podoby. Skupina tradičních severočeských dřevěných staveb z počátku 19. století byla citlivě zrekonstruována a doplněna dvěma novými objekty podobného stavebního objemu, ale v nové materializaci. Odvážný vstup architektů do původní objemové struktury, pochopení její podstaty a doplnění, umoc­něné novými detaily a materializací jsou nejsilnějšími stránkami neohroženého inves­torsko-architektonického počinu.

Sídlo firmy Lasvit, Nový Bor / ov architekti / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch. Foto: BoysPlayNice

Požadavky na nové dispoziční uspořádání částí bu­dovy ve spojení s novými hmotami si vyžádaly jak složité architektonické intervence, tak citlivou akcentaci anebo jen podtržení těchto zásahů do překrásné struktury tradiční architektury. Původní dřevěné prvky byly doplněny subtilními ocelovými kon­strukcemi schodů, zábradlí a dalších vložených substancí, které v sobě nesou součas­nou noblesu, smysl pro měřítko a význam svého umístění. Zcela odlišnou kapitolu tvoří dva nově vložené objemy, které jsou hmotově příbuzné stávajícím objektům. Stávají se vnímanou částí celku, který ale doplňují po svém. Jeden je tmavý, obložený fasádou z cementových šupin – tašek. Druhý, rovněž taškový, je transparentním svítícím reprezentantem hlavní ideje návrhu. Vytváří ústřední, dojmový akcent celé kompozice hmot. Je nositelem řemeslné profesionality firmy, kterou promítá svojí originalitou do prostředí, a zároveň nositelem schopností tvůrců architektonického řešení. Ti se zde nebá­li (skoro až s mladickou drzostí) přetavit svého reprezentanta původní ideje do skvělého, velmi silného, vyabstrahovaného statementu.

Sídlo Lasvit je logo prokazující jistý realizační um všech zúčastněných, které zároveň vysílá signál odvážného pokusu o ne­standardní, nonkonformní přístup k řešením. Význam většího historického objektu, kromě jeho centrálního umístění v kompozici, je i v jeho obsahu – funkci. Je nositelem reprezentativních částí dispozice. Návrh a následná realizace byly složitou cestou hledání, nacházení, kombinování, prototypování… Výsledek je ale jednoznačný – silná idea přetavená do reprezentanta společného úsilí, jehož výsledkem je zpráva, že se po cestě neuhnulo. Stálo to za to!"

Sídlo firmy Lasvit, Nový Bor / ov architekti / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch. Foto: Tomáš Souček

Čestné ocenění Finalista

Čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu 2020 získalo kromě vítězné stavby pět dalších prací z celé České republiky:

Atelier 111 architekti – Rodinný dům v Jinonicích (2019)

Tento rodinný dům v Jinonicích od Atelieru 111 vyvolal mezi porotci velmi inspirující diskusi. Tý­kala se jeho dialogu se stávajícím okolím, velké­ho množství různých řezů domem a porovnání minimalistických detailů a místních materiálů. Dům sestává ze tří hmot. Nejstarší, kamenná část obrácená do ulice, je částečně zachována a je hlavním vstupním prostorem. Dvě nové hmo­ty, ve kterých je garáž, obývací pokoj a ložnice, jsou pootočené vůči hlavní budově coby potvrze­ní toho, jak byl dům v minulosti přistavován. Štukové omítky a režné keramické tašky na všech třech budovách sjednocují staré a nové, jemně a chytře. Proporce domu vycházejí ze struktury okolní zá­stavby. Tímto způsobem prostý a skromný exte­riér popírá velkorysost a bohatost domu, které člověk vnímá uvnitř. Svažitý terén přidává kompozici hmot další roz­měr. Dynamická část domu nabízí neustále se měnící vztah mezi budovou a okolní krajinou. V interiéru jsou působivé a nečekané úrovně denního osvětlení. Jednoduché a prosté mate­riály a čisté detaily, jako například odhalený dřevěný krov, vytvářejí v domě příjemnou a útul­nou atmosféru. Detaily schodiště do prvního pa­tra spojují ocel a dřevo způsobem, který je pří­jemný na dotek a zároveň je jasně vyjádřený. To jsou důvody, proč je porota nadšená tímto příspěvkem do soutěžní přehlídky a považuje ho za dobrý příklad toho, jak může být architektura prospěšná společnosti i soukromému majiteli.

Rodinný dům v Jinonicích / Atelier 111 architekti. Foto: BoysPlayNice

Atelier 111 architekti – Dílny Opatov (2019)

Hodnocení poroty: "Realizace haly ve východočeské obci Opatov se dostala při hodnocení staveb České ceny za architekturu odbornou porotou vysoko – až do poslední trojky. Spolu s rekonstrukcí rodinného domu v Jinonicích od stejných autorů a vítězem ceny se tak stavba stala reprezentantem toho nejlepšího, co v současné době česká architek­tura nabízí – jednoduchost, racionalitu, čistý koncept, to všechno postavené na opodstatně­né kontextualitě. Oceněným návrhem a jeho výslednou realizací je – ve výsledku – jednoduchý hospodářský ob­jekt údržby těžkých strojů agrovýroby na před­městí Opatova. Logoidní tvar (jako repetice v okolí již viděného, běžného), krásná, subtilní konstrukce jako podstata – kostra, nesoucí v sobě i na sobě otevřený program – vzduch, barvu a materiál s tímto spojený, jsou nejsilněj­šími atributy objektu. Hmotné stavby okolního prostředí se tak prací ateliéru vyabstrahovaly do objektu srovnatelné architektonické kvality. Jen vylepšeného, vyčištěného a fungujícího jako účelné zdůraznění podstaty. Velmi jedno­duchý program haly údržby se svým hygienic­kým zázemím se tímto přetavil do síly jednodu­chého výrazu, kvůli němuž se tento v soutěžích relativně neobvyklý typologický druh architek­tury dostal tak vysoko v hodnocení porotou. Krásný, zavětrovaný ocelový skelet, předsazený zateplený plášť z trapézového plechu, množství světla pronikajícího přes copilitové plochy fa­sády a světlíku, to vše se spolupodílelo na fi­nálním dojmu, který přináší něco tvarově i vizuálně známého, ale zároveň zcela nového. Čisté, jasné, přesvědčivé řešení obyčejného problému. Bez přehánění – je moc příjemné vi­dět bravurně zvládnuté banální zadání, nadřa­zení kvality výsledku nad běžné očekávání tím, že si autoři v počátku nepřipustili jeho význa­movou obyčejnost."

Dílny Opatov / Atelier 111 architekti. Foto: Alex Shoots Buildings

Petr Janda / brainwork – Revitalizace pražských náplavek (2019)

Porota byla okouzlena projektem na revitaliza­ci pražských náplavek, nadšená jasným a záro­veň citlivým návrhem nových otvorů do kobek podél Vltavy. Celý projekt pokrývá celkem 4 kilometry, na kterých přináší do jednoduše re­konstruovaných nik novou náplň, jako jsou ka­várny, galerie, dílny a veřejné toalety. Tento pro­jekt se připravoval 10 let a je výsledkem před­stavivosti a vytrvalosti architekta, který tuto regeneraci inicioval a s tak vytříbeným vkusem realizoval. Je to skvělý příklad toho, jak může architektura oživit místo a lehkým, přesným působením mít na věci velký vliv. Porotu nejvíce zaujala důmyslná otočná eliptická skleněná okna/dveře do některých kobek, umístěná do původních oblouků nábřežní zdi. Přinášejí do místa cosi čerstvého a vzrušujícího a zároveň sem dobře zapadají a nevypadají nepatřičně. Architektonický přístup a odezva perfektně od­haduje hravost a eleganci, která přitahuje další interakci a zapojení. Porota ocenila moudré úvahy architekta při navrhování tohoto projek­tu, s břitkými a vysoce kvalitními vestavbami do mohutných stávajících zdí nábřeží a jedno­duchými úpravami kobek v nich, umožňujícími různé využití a náplň v budoucnu.

Revitalizace pražských náplavek / Petr Janda / brainwork. Foto: BoysPlayNice

CHYBIK + KRISTOF ARCHITECTS – Enotéka Znojmo (2019)

Hodnocení poroty: "Přeměna bývalé pivovarské technické haly na enotéku ve Znojmě je založena na velmi jasném konceptu, který definuje fasádu a interiér do nejmenšího detailu. Tímto konceptem je dialog, dialog mezi minulostí a současností, mezi inte­riérem a okolním městem. Bývalý pivovar z 19. století byl svědomitě rekonstruován a jeho sousední technické prostory ze 70. let 20. sto­letí byly ponechány jako vnější skořápka. Inte­riér byl zcela nově definován, v otevřeném pro­storu na výšku dvou pater jsou sochařsky uspo­řádané vzájemně propojené platformy, evoku­jící v této bílé krychli atmosféru místních tra­dičních vinných sklepů. Bílé stěny znázorňují různé změny, kterými budova prošla, a nová, strategicky umístěná okna různých tvarů a ve­likostí v původně slepé fasádě umožňují výhle­dy na nedalekou kapli z 9. století, gotický kostel a hlouběji do údolí. Různé architektonické vrst­vy v budově a městě jsou prezentovány v jed­notné harmonii, v nadčasovém vzájemném dialogu."

Enotéka Znojmo / CHYBIK + KRISTOF ARCHITECTS. Foto: Alex Shoots Buildings

VYŠEHRAD atelier – Mateřská škola Za Branou Pacov (2018)

Hodnocení poroty: "Školka je velmi dobře navržená budova s jednoduchým půdorysem, kde jsou všechny funkce přirozeně propojeny jak mezi sebou, tak i s exteriérem. Jednotlivé prostory jsou dobře orientovány ke slunci, všechny místnosti určené pro děti jsou přímo napojené na dřevěné terasy. Zatím není pozemek moc zarostlý, ale to se časem změní, až zeleň víc vyroste. Materiály použité na budově jsou velmi jemné – dřevo v exteriéru a pastelové barvy na venkovním hřišti. Vnitřek vypadá trochu moc čistě, ale jsme si jisti, že děti ho po čase promění na krásný prostor pro hru i učení. Budovu lze bezesporu považovat za příklad dobré architektury. Děti, které v této školce vyrostou, si budou pamatovat škol­ku i zahradu jako krásné a bezpečné místo. Budou pyšné na to, že strávily tolik času v tomto nádherném prostředí!"

Mateřská škola Za Branou, Pacov / VYŠEHRAD atelier. Foto: Filip Šlapal

ŠEST CEN PARTNERŮ 

V České ceně za architekturu se udělují rovněž Ceny partnerů. Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží získala Hasičská zbrojnice a zázemí technických služeb v Líbeznicích (EHL & KOUMAR ARCHITEKTI, 2019). Hodnotitelé vyzdvihli, že „se jedná o účelovou stavbu, u kterých je pořádání architektonických soutěží výjimečné, tím spíše u relativně malé obce, a proto si tento přístup zaslouží ocenění.“ Výsledek podle nich ukazuje, že „i u tohoto typu zakázek je smysluplné architektonickou soutěž využít, a to nejen s ohledem na estetickou hodnotu výsledné stavby, ale i na provozní jednoduchost a snadnou údržbu, která nebude rozpočet obce nadmíru zatěžovat.“

Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za velkorysý přístup k novostavbě průmyslového objektu patří Výrobnímu a administrativnímu objektu firmy Pilana Karbid v Hulíně (ellement architects, 2019). Ministerstvo ohodnotilo, že „budova svým architektonickým výrazem a před ní provedenou parkovou úpravou pozitivně ovlivňuje rozlehlou a poněkud neutěšenou industriální zónu na okraji Hulína, ve které je umístěna, a v neposlední řadě ukazuje následováníhodnou cestu pro zvýšení zaměstnanosti v regionu, a to nejen v sektoru strojírenství.“

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR udělila cenu za inspirativní řešení dominanty v přírodním prostředí Rozhledně na Velké Deštné (architekti.in, 2019). Agentura ocenila „zejména respekt novostavby vůči přírodnímu prostředí včetně přiměřené výšky zohledňující dorůstání okolních stromů, užití dřeva jako přírodního materiálu pro viditelnou část konstrukce a originalitu půdorysného řešení, které zároveň umožňuje vnímat jednoduchou vertikalitu stavby z dálkových pohledů.“

Cenu společnosti Central Group za inovativní přístup k řešení nového bydlení obdržel projekt Vila Park Olomouc (CHYBIK + KRISTOF ARCHITECTS& URBAN DESIGNERS, 2019). Oceněna byla „nenápadná elegance uměřené architektury, skvělé obytné měřítko staveb a dotažený parter.“

Cenou společnosti VELUX za práci s denním světlem vyznamenali hodnotitelé Základní školu Járy Cimrmana v Praze-Lysolajích (PROGRES ATELIER, 2018). Společnost VELUX odměňuje „péči, kterou architekti v projektu světelným parametrům věnovali, stejně jako vlastní provedení učeben, jež díky tomu poskytují plnohodnotný prostor pro celodenní vzdělávání školou povinných dětí.“

Cenu společnosti Vekra za dostupné bydlení s nadčasovou perspektivou získal Bytový dům na Sylvánu v Plzni (PRO-STORY, 2019). Podle hodnotitelů „v plné míře naplňuje požadavky na stavbu vyváženou z hlediska užitné hodnoty, designu a nízkých provozních nákladů, a představuje tak jednu z plnohodnotných cest pro budoucí velké i menší stavební projekty.“

VÝJIMEČNÝ POČIN Z OBLASTI ARCHITEKTURY

V rámci České ceny za architekturu jsou Akademií ČCA oceňovány výjimečné aktivity na poli architektury. Ocenění za Výjimečný počin se dostalo pořadům České televize Šumná města a Šumné stopy. Tvůrčí dvojice Radovan Lipus a David Vávra předložila veřejnosti „erudovaný, citlivý a s úctou sestavený pohled na přeměny městské krajiny posledních století a srozumitelnou a hravou formou připomněli každému z nás jejich skutečné hodnoty.“ Šumná města se věnovala moderní architektuře českých sídel a měla celkem 66 dílů, Šumné stopy se v 54 dílech zaměřily na neprávem opomíjený odkaz českých architektů ve světě.