Vítěz GP 2007 | osvícený investor a šikovní autoři
Význam slova projektil, díky vojenskému prostředí, je všem jistě dostatečně známý. Projektil může být celistvý (kulička), kartáčový (brokovnice), ale i cvičný (gumový). „Projektil“ ve smyslu architektonickém jen tak nenajdete. Přesto si tento přídomek čtveřice dovedných tvůrců do názvu svého ateliéru zvolila. Nevíme sice, nakolik jsou Projektil Architekti zdatní ve střelbě s opravdovými zbraněmi, a vůbec jisti si sami sebou na poli vojenském, na poli architektonickém se jim ale letos podařilo zamířit „do černého“.
Bohumír Kotora , 19. 6. 2007
Nelze začít jinak než otázkou: Co pro váš kolektiv znamená čerstvě získaná Národní cena GP architektů 2007 za Středisko ekologické výchovy Sluňákov? Ocenění je samozřejmě velmi příjemné a povzbudivé pro nás a doufám, že pro všechny členy týmu asi 30 odborníků, kteří se na přípravě stavby podíleli. Je to odměna i pro dodavatele a hlavně dobrá zpráva pro investory z veřejného, ale i soukromého sektoru. Je to zpráva o tom, že cesta architektonické soutěže je cestou za kvalitní architekturou.Jste soutěživí? Jak vůbec vnímáte letošní ročník Grand Prix? Soutěžíme vždy, když máme dostatek času a alespoň malou naději na úspěch. Myšlenku otevřeného veřejného klání na poli architektury vnímáme jako jeden z relevantních způsobů společenské prezentace toho nejlepšího, co v Česku vzniká. Obecné povědomí o práci architekta je podle našeho názoru zkreslené. Architekt by měl mít ambici pojímat svou roli jako dirigent stojící před orchestrem. Nemusí umět hrát na jednotlivé nástroje, ale má vědět, jak má orchestr znít. Architekt podle našeho názoru hraje roli koordinátora, mezioborového specialistu. To si myslíme, zatím, není v Česku běžné. Chybí nám také angažmá architektů na dopravních a liniových stavbách. Samozřejmě nám chybí veřejné soutěže obecně. Podívejte se na velké stavby placené z veřejných financí a spočítejte si, jaké procento je řešeno veřejnou architektonickou soutěží. Už i novináři si stěžují, že hlad po článcích o architektuře stoupá, ale kvalitních staveb je málo.Portfolio vašeho ateliéru je velmi rozmanité, tvoříte projekty od rodinných domů přes administrativní budovy až po návrh a instalaci výstav. Kde se v něm ale vzala myšlenka výukového biocentra? Myšlenka vzniku biocentra je stará asi 10 let. Celý projekt je organizován Centrem ekologické výchovy Magistrátu města Olomouce pod vedením Mgr. Michala Bartoše. Součástí projektu biocentra byl i objekt infocentra a kluboven, který se postupně rozšířil i na ubytování a další navazující funkce. My jsme byli osloveni ve chvíli, kdy měl klient poměrně jasnou představu o provozu a technických požadavcích na objekt.Předpokládal „energeticky“ zaměřený projekt speciální přípravu vašeho ateliéru? Na počátku každého projektu sestavujeme tým spolupracovníků – specialistů, o kterém jsme přesvědčeni, že zvládne danou úlohu po technické i organizační stránce. Vyhledání informací o podobných stavbách či projektech v celosvětovém měřítku je u každého návrhu samozřejmostí. Nemáme touhu vymýšlet vymyšlené. Soustředíme se na hledání vhodného řešení pro dané místo a zadání.Můžete prozradit hlavní úskalí při přípravách projektu? Jak jste se „poprali“ s jeho technickou částí? Nejtěžší je samozřejmě sestavit tým lidí, kteří jsou schopni v daném čase a s finančním limitem reagovat pozitivně na nestandardní zadání. Naštěstí v oboru nízkoenergeritcké a udržitelné výstavby existuje síť odborníků, kteří mají odvahu se pustit do nestandardních situací a hledat nová řešení. Nejde zde o výzkum, ale o „chytrou“ aplikaci známých a vyzkoušených technologií.Chtěli byste speciálně vyzdvihnout činnost některých pracovníků, kteří se podíleli na realizaci projektu? Toto je těžká a nevděčná otázka. Velkou zásluhu na úspěchu měl Prof. Ing. Jan Tywoniak, Csc., který stanovil stavebně energetickou koncepci objektu. Dík patří všem specialistům, kteří museli zvládat tvarově náročnou prostorovou koordinaci a specifika dřevostavby v takovém měřítku. Vyzdvihnout musíme statiky z kanceláře Ing. Tomáše Bryčky, Ing. Pavla Kopeckého a pana Kramoliše, kteří se zhostili návrhu zemního výměníku a solárního systému. Zásluhu na celkové kvalitě díla má rozhodně i dodavatel IDOP Olomouc, a.s, který se se stavbou tohoto druhu setkal poprvé. Naopak negativní roli sehrál časový posun dokončení stavby a následné nevyhnutelné snížení kvality některých dokončovacích prací.Jak hodnotíte úroveň současné české architektury? Je v ní dostatečně zastoupená tvorba ekologicky laděných projektů? Otázka ekologie staveb je poměrně široká. Obecně lze říci, že veřejné mínění citlivě vnímá změny klimatu a zároveň pragmaticky přistupuje ke spotřebě energie ve svých obydlích. Máme dojem, že ekologie je dávána především do roviny šetření s energiemi. Podle nás je to ale pouze jedna ze široké škály možností.K ekologickému, nebo lépe řečeno „rozumnému“ uvažování patří správné osazení stavby na pozemku, dokonce i vyhledání toho správného pozemku může přispět k rozumnějšímu řešení. Dále jsou to použité materiály (jejich zdravotní nezávadnost, množství energie potřebné na výrobu a likvidaci, schopnost obnovy materiálu, respektive jeho povrchu) a v neposlední řadě flexibilita provozu a úměrnost prostoru přispívají k úspornému životu stavby z dlouhodobého hlediska.Na čem váš ateliér v současné době pracuje a máte v oblasti architektury jako kolektiv nějaký tajný sen? V současnosti jsou ve výstavbě dvě stavby: Knihovnicko-informační centrum v Hradci Králové a Národní technická knihovna v Praze Dejvicích. Dále připravujeme dva projekty rekonstrukcí. Kapucínský kostel SV. Josefa a klášterní zahrady v Chrudimi a Rekonstrukce budov bývalého soudu a vězení ve Vysokém Mýte. Z připravovaných novostaveb lze zmínit bytový dům do Nuslí.Sen – přání: úloha bytové zástavby. Ve smyslu většího developerského projektu. Aplikovat zkušenosti, nabyté z projektu Sluňákov ve větším měřítku pro běžnou klientelu.Děkujeme za rozhovor.Převzato z Informačního servisu Obce architektů 10/2007.
