Valašské Klobouky sází na rekonstrukce chátrajících staveb. Spolupracujte s odborníky, radí
Brownfield ve vlastnictví obce nemusí být břemeno, ale naopak příležitost k rozvoji. Své o tom ví v pětitisícovém valašském městečku, kde na přestavbu chátrající budovy pro potřeby podnikatelského inkubátoru využili státní dotace a chystají další projekty.
EARCH.CZ , 26. 9. 2022
Za hezčí město
Snaha samospráv začleňovat dlouhodobě nevyužívaná místa zpět do života obcí pomocí jejich nové náplně, je obecně kvitována. Pro rozpočty menších obcí a měst to však bývá velká zátěž, kterou bez státní pomoci nedokážou „utáhnout“. V České republice mohou kraje, obce i jejich části žádat o různé dotace, které jim jejich záměry pomáhají uskutečnit. Jedním z významných nástrojů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR je program Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, který využilo i zastupitelstvo Valašských Klobouk, pětitisícového městečka na Zlínsku. Podařilo se jim tak vybudovat už druhý podnikatelský inkubátor v centru města, který otevřel na jaře tohoto roku.
Dům na rohu, jak zní jeho název, je podnikatelským centrem s komerčními plochami a kancelářemi ke krátkodobým pronájmům. Dá se zde podnikat i pořádat konference. Dnešní podoba objektu s výraznou zaoblenou fasádou s pásovými okny vznikla přestavbou původního objektu – nedokončeného polyfunkčního domu, který stál třicet let bez využití. Jelikož se nachází nedaleko hlavního náměstí a obrací se i do frekventované silnice, která je pokračováním stěžejních výpadovek, nebyl pro valašské městečko zrovna tou nejlepší vizitkou.
Více k tématu
Zastupitelstvo v čele se starostkou a poslankyní Eliškou Olšákovou se proto rozhodlo jednat. „Konkrétně u zmiňovaného objektu Domu na rohu jsme spojili dva záměry do jednoho, a to navýšení kapacity našeho podnikatelského inkubátoru, který se potýkal s velkým převisem poptávky po prostorách, a právě odstranění největšího brownfieldu ve městě,“ říká starostka Valašských Klobouk.
Jak je to s dotacemi
První podnikatelský inkubátor − Valašskokloboucké podnikatelské centrum − vznikl mezi náměstím a kostelem už roku 2013. Soubor navzájem propojených domů se snaží přizpůsobit starší zástavbě a vytváří jakési menší náměstí. Kanceláře zde využívají podniky zaměřené na moderní technologie a inovace. V Domě na rohu vedle toho našly prostor firmy z oboru kreativního průmyslu.
Jak říká Eliška Olšáková, při usilování o dotaci na podnikatelský inkubátor bylo nutné specifikovat, na jaké odvětví se bude orientovat. V praxi to pak znamená, že si zde kancelář nemůže pronajmout úplně každý. Toto kritérium představovalo pro obce zásadní nevýhodu. V letošním roce však program Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů doznal zásadních změn. V rámci programu budou poprvé přerozdělovány prostředky z Národního plánu obnovy, tedy evropských peněz určených na oživení ekonomiky v důsledku koronavirové pandemie. Nově dojde například k výraznému rozšíření oborů podnikatelských činností, kterými je rekonstruované nemovitosti možné naplnit. To obcím přináší mnohem větší volnost ve výběru konečných nájemců.
„Podporovány budou projekty v celé ČR včetně Prahy. V bývalém programu bylo možné podpořit pouze projekty v uhelných a v hospodářsky problémových regionech,“ vysvětluje Jan Hana, vedoucí oddělení brownfieldů Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Nemovitosti už také nebudou muset být čistě monofunkční a zaměřené pouze na podnikatelské aktivity. „Zde jsme vyslyšeli hlasy obcí, které chtěly podporovat takzvané smíšené projekty. Příkladem smíšeného projektu může být rekonstrukce budovy, kdy v parteru bude umístěna prodejna a ve druhém nadzemním podlaží knihovna provozovaná obcí. Tyto typy projektů dosud nebylo možné podpořit ani z dosavadních programů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ani z programů Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V rámci nepodnikatelských aktivit lze podpořit i výstavbu obecních bytů,“ dodává.
I zchátralá budova může být brownfield
Někdo by se mohl podivovat nad tím, proč byla stará budova v tomto případě považována za brownfield. Odpověď je taková, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR za brownfield pokládá jak plochy, tak budovy, které jsou poznamenané předchozím využíváním, jsou zanedbané nebo dokonce kontaminované. Právě zanedbaný stav nevyužívaného Domu na rohu umožnil městu čerpat dotaci ve výši 21 milionů korun. Dohromady rekonstrukce vyšla na 27 milionů, přes 6 milionů musela obec investovat do odkupu nemovitosti od předchozích majitelů.
Důležité je také zmínit, že město mohlo v případě Domu na rohu dotaci čerpat i z toho důvodu, že šlo o rekonstrukci. Ta byla sice razantní, došlo k nahrazení krovu, sneseny byly vikýře a změněny vnitřní dispozice, ale nešlo o novostavbu. Program Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů totiž v době, kdy Valašské Klobouky o dotaci žádaly, výstavbu nových budov nepodporoval. U Národního plánu obnovy už tomu ale bude jinak. O podporu se budou moci ucházet i projekty zahrnující demolici a výstavbu nových energeticky účinných budov.
Novou příležitost tak budou moci využít opět i Valašské Klobouky, které kontinuálně pracují na obnově zanedbaných míst a zlepšení kvality veřejného prostoru. Město si totiž před lety nechalo vypracovat urbanisticko-ekonomickou studii, která vytipovává místa, kde a jak by se měla zhušťovat zástavba. Výsledkem mají být lepší urbanistické vztahy i fungování a atraktivita města.
Zelená pro zelené projekty
Na svou druhou šanci čeká například budova základní školy v místní části Lipina, která by se mohla proměnit v multifunkční objekt. Dnes už víme, že Valašské Klobouky s tímto projektem o dotaci usilovat nebudou, alespoň zatím ne. Pokud by se však situace změnila, nebo by v úvahu připadl jiný projekt, rozhodovalo by o tom, jestli město na dotaci z Národního plánu obnovy dosáhne, také to, jak „zelený“ bude.
„Aby mohly být podpořené projekty vykazovány v rámci Národního plánu obnovy jako ‚zelená investice‘, tak u projektu demolice a výstavba nové budovy musí každá nová energeticky efektivní budova splňovat o 20 % nižší spotřebu primární energie, než je standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie a v případě projektu renovace budovy musí 90 % nákladů projektu souviset s energetickou úsporou. U projektů renovace rovněž musí být doložena úspora primární energie z neobnovitelných zdrojů ve výši minimálně 30 procent,“ říká Jan Hana. Zvýhodňovány budou rovněž projekty s příspěvkem z obnovitelných zdrojů.
A co by starostka Valašských Klobouk Eliška Olšáková poradila dalším obcím, které by se do obnovy brownfieldu chtěly pustit? „V první fázi bych jim doporučila, co jsme udělali i my, začít spolupracovat s potenciálními investory a developery a nejdříve jim nabídnout volné nemovitosti ve městě. Až tam, kde je to pro soukromý sektor finančně nevýdělečné, přichází prostor pro obce vstoupit do takové tržní mezery a ucházet se o veřejné zdroje na takovou akci,“ říká. V neposlední řadě také doporučuje spolupracovat s odbornými partnery z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR nebo agentury CzechInvest, která spravuje Národní databázi brownfieldů.
