V africkém Sahelu vzniká unikátní projekt udržitelné vesnice pro pomoc místním
Nedostatek vody, absence zdravotnických zařízení, nedostupnost vzdělání. To vše způsobuje vysokou míru nucené emigrace obyvatel severní Afriky. V chudinské části Senegalu proto pod taktovkou italských architektů TAMassociati probíhá pilotní projekt výstavby trvale udržitelné vesnice, která má místním obyvatelům nabídnout lepší podmínky k životu a naději lepší budoucnosti. Projekt zároveň poukazuje na klíčovou roli architektů při řešení humanitárních krizí.
Matěj Beránek , 31. 10. 2018
Projekt se nazývá H2OS a jde v něm primárně o vývoj co nejefektivnějšího prototypu výstavby obydlí v chudých částech celé Afriky. Za jeho vznikem stojí italská asociace senegalských imigrantů, která se pro jeho uskutečnění spojila s architektonickým studiem, zabývajícím se dlouhodobě otázkami trvale udržitelné architektury. Kromě návrhů domů v evropských městech se totiž studio TAMassociati věnuje různým sociálním a vzdělávacím projektům především v chudých částech Afriky.
Minulý rok studio TAMassociati dokončilo první z budov vzorové vesnice v jihozápadní části Senegalu spadající do afrického Sahelu – okrajové části Sahary, kterou kromě nevlídných klimatických podmínek sužují také útoky islamistických skupin. Malá stavba z přírodních materiálů nazvaná eco-maison(francouzsky eko-dům) slouží jako komunitní centrum vesnice a nabízí kromě vzdělávacích a výzkumných aktivit také řemeslné dílny a zázemí pro sociální život obyvatel. Na budově se zároveň budou testovat technologie pro filtraci dešťové vody a výrobu energie pomocí fotovoltaických panelů. Zmíněná oblast totiž postrádá zásobení elektřinou.
Více k tématu
Jádro celého projektu představuje práce s lokálními zdroji – přírodními i lidskými. Realizovatelnost vesnice a její následná udržitelnost totiž stojí a padá s efektivním využitím dostupných materiálů a technologií a také zaučením místních obyvatel. Pro stavbu domů se proto využívá tradiční nepálené cihly vyrobené ze stlačené hlíny. Specializovaní technici při výstavbě zároveň zaučují místní lidi, aby byli do budoucna schopní se o vesnici sami starat.
Velká část severní Afriky včetně Senegalu trpí také procesem dezertifikace, při kterém dochází k degradaci území na pouště a polopouště. Z toho důvodu je klíčové hospodárné nakládání s vodními zdroji. K tomu slouží studně a zadržování dešťové vody, která po přečištění může sloužit především k sanitárním a zemědělským účelům. Pro zajištění zemědělské soběstačnosti vesnice se pak využívají například zavlažované zahrady pro pěstování zeleniny.
Vesnice H2OS nám zároveň ukazuje důležitou roli architektů při vývoji podobných projektů. Aby mohl být koncept trvale udržitelný a navíc využitelný také na jiných místech Afriky s podobnou geografií, musí se jednat o komplexně promyšlený návrh, pro který mají právě architekti nejlepší předpoklady. Důležitým faktorem úspěšného návrhu je přitom jeho neinvazivní charakter, který umožňuje snadnou participaci lokálních pracovníků.
Na vývoji pilotního projektu se vzhledem k jeho open-sourcové povaze může podílet každý – cílem organizátorů je spojit vědomosti a schopnosti lidí po celém světě. Stačí si na webových stránkách projektu stáhnout detailní podklady k výstavbě vesnice a následně navrhnout vlastní řešení.
Zakladatel studia TAMassociati Raul Pantaleo vystoupí společně s ruským architektem Alexandrem Brodským 1. listopadu v pražském prostoru CAMP v rámci cyklu přednášek Jiná perspektiva spolku KRUH.
