Uznání slovenské poválečné architektury. Nová Tržnice v Bratislavě je nově národní kulturní památkou
Jedna z vrcholných staveb letos zesnulého slovenského architekta Ivana Matušíka se dočkala oficiální památkové ochrany. A to rovnou té nejvyšší. Úchvatný příklad technicistní architektury 70. let, centrální městskou tržnici v centru Bratislavy, prohlásili slovenští památkáři národní kulturní památkou.
Matěj Beránek , 15. 11. 2022
Je to trochu paradoxní situace. Zatímco na jedné straně Trnavského Mýta v Bratislavě pokračuje demolice mimořádně hodnotné poválečné stavby – Domu odborů Istropolis –, na té opačné se slaví prohlášení jiné budovy ze stejného období národní kulturní památkou. Obě budovy od sebe dělí pár desítek metrů a dva roky od jejich dokončení.
Mladší z nich, nová městská tržnice, se začala rodit kolem roku 1975, kdy na jejím projektu začal pracovat jeden z nejuznávanějších slovenských architektů druhé poloviny 20. století, Ivan Matušík (1930-2022). Matušík svůj návrh pojal v tehdy populárním duchu strojové estetiky, vévodí mu přiznané technické prvky natřené načerveno, čímž autor zdůraznil jejich podíl na vytváření specifické atmosféry budovy.
Více k tématu
Nová městská tržnice se podle Ivana Matušíka měla podobat zastřešené ulici s pasážemi a galerií. „Architekt navrhl na okraji centra města objekt jako kontejner v duchu strojové estetiky. Konstrukci tvoří mohutný železobetonový skelet, ve kterém jsou vloženy dva bloky s prodejními a obslužnými prostory v přízemí i na poschodí,“ píše se na webu slovenského Registru moderní architektury.
„Naše tržnice dostala zákonnou ochranu a záruku, že toto mimořádné dílo architekta Ivana Matušíka s velkou památkovou i funkční hodnotou bude žít i nadále,“ uvedl starosta bratislavské městské části Nové Město Rudolf Kusý. Památkový úřad své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tržnice představuje „unikátní veřejný prostor s výjimečným architektonickým konceptem“.
„Klíčovou úlohou zadání bylo najít pro takový objekt správný koncept a atmosféru, jaké by odpovídaly podmínkám fungování tržnice na rozhraní století. Idea zastřešené ulice, pasáží a galerií byla promítnuta do projektu respektujícího program stavby a regulativy dané městskými orgány,“ píše Ivan Matušík v knize Život s architekturou.
Na Slovensku v poslední době prohlásili národními kulturními památkami také mnohé další budovy ze stále ještě přehlížené poválečné éry. V létě se této pocty dočkal Dům umění v Piešťanech od Ferdinanda Milučkého, před čtyřmi lety dostal oficiální ochranu také objekt Slovenského rozhlasu a most SNP.
