Veřejné koupaliště v hlavním městě kantonu Ticino Bellinzoně, 1967-70, společně s architekty Ivo Trümpy a Flora-Ruchat Roncati
Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
1/24
Brutalistní areál koupaliště se nachází na okraji Bellinzony
Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
2/24
Ústřední objekt koupaliště představuje odvážná železobetonová konstrukce, která protíná celý areál
Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
3/24
Budova se vznáší nad areálem koupaliště ve výšce 6 metrů a funguje zároveň jako most, po kterém lze přejít z jednoho konce na druhý
Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
4/24
Betonovou konstrukci doplňují lehčí objekty, které slouží jako šatny a další zázemí sportovišť a koupaliště
Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
5/24
Aurelio Galfetti prožil celý svůj život v nejjižnějším švýcarském kantonu Ticino. Roku 1975 se přestěhoval do Bellinzony.
Foto: ANTONINI & GHIDOSSI SA
6/24
Mezi lety 1985-86 si poblíž centra města Galfetti navrhl vlastní rodinný dům nazývaný Casa Bianca e Nera (Bílý a černý dům) - podle barevnosti jeho dvou částí.
Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0
7/24
Návrh domu založil Aurelio Galfetti na přísné symetrii a jednoduchosti. Sám architekt žil v Černém domě, v přízemí měl ateliér, horní tři patra obýval se svou manželkou Lolou.
Foto: 100: One Hundred Houses for One Hundred European Architects of the Twentieth Century
8/24
Oba domy měly původně totožné dispozice - později je ale nechal Galfetti upravit, aby v Bílém domě mohlo vzniknout více menších samostatných bytů.
Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0
9/24
Pro projekt jsou charakteristické také motivy kruhu...
Foto: Sandro Beltrami
10/24
Svoji první realizaci dokonči Aurelio Galfetti V roce 1961, rok po absolvování ETH v Curychu
Foto: ofHouses.com
11/24
V návrhu rodinného domu Casa Rotalinti se projevuje inspirace evropským modernismem a zejména Le Corbusierem, kterého Galfetti obdivoval.
Foto: ofHouses.com
12/24
Dům z monolitického železobetonu má po vzoru Le Corbusiera také střešní zahradu.
Foto: ofHouses.com
13/24
Díky otevřenému interiéru a proskleným stěnám si mohou majitelé vychutnávat výhledy na údolí Bellinzony
Foto: ofHouses.com
14/24
Aurelio Galfetti působil také jako pedagog - mimo jiné na polytechnice ve švýcarském městě Lausanne.
Foto: Flickr, trevor.patt
15/24
V Lausanne navrhl administrativní budovu Ulysses přezdívanou jako Galfetti Tower. Projekt získal v architektonické soutěži z roku 1978.
Foto: Flickr, trevor.patt
16/24
Fasádu válcové budovy pokrývají žulové kostky zasazené do betonové konstrukce. Projevuje se tady také charakteristický znak ticinské školy, práce s elementárními geometrickými tvary.
Foto: Flickr, trevor.patt
17/24
Pravděpodobně nejdůležitější dílo Aurelia Galfettiho představují úpravy hradního komplexu Castelgrande v Bellinzoně.
Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0
18/24
Galfetti na projektu pracoval přes 10 let. Hradní ruinu doplnil o citlivé a zároveň odvážné vstupy, aby se opět mohla otevřít veřejnosti.
Foto: Matěj Beránek
19/24
Nejvýraznějším zásahem je nový vstup zaříznutí do skály, na které se hrad rozprostírá.
Foto: Simone Bossi
20/24
Na výsledku se projevuje Galfettiho um citlivě pracovat s různými materiály, které pokaždé dokázal provázat do harmonického celku.
Foto: Giulio Ghiraldi
21/24
Úpravy se dotkly také interiérů některých historických budov, kterým architekt vdechl zcela jedinečnou atmosféru.
Foto: Hidden Architecture
22/24
Celý areál vyniká svou vizuální čistotou, kterou neruší žádné poutače ani nevkusné přístavky béžné v hradních areálech. Krásná je také vydlážděná příjezdová cesta.
Foto: Matěj Beránek
23/24
Aurelio Galfetti vždy rád hledal spojitosti mezi protiklady. Nové proto zcela přirozeně doplňuje staré. Po dokončení rekonstrukce byl hrad Castelgrande zapsán na seznam kulturních památek UNESCO.
Foto: Subtilitas
24/24
