Transgas rozpoutává vášnivé diskuze
Ačkoli toho k Transgasu bylo řečeno již hodně, komplex brutalistických budov na Vinohradské třídě v Praze stále vyvolává vášnivé diskuze a debaty. Jedna z nich se uskutečnila po prohlídce komplexu s jejími autory v sobotu 1. 4. Reportáž z prohlídky jsme přinesli zde. Z atmosféry následné debaty v nedaleké budově Národního muzea bylo jasně patrné, jaká strana měla navrch, zúčastnil se ovšem i zástupce developerské firmy usilující o demolici komplexu ze šedesátých let.
Tomáš Kodet , 6. 4. 2017
Zastánci Transgasu vs developer
Pozvání do panelu přijali odborníci a kapacity ve svém oboru prof. PhDr. Rostislav Švácha, ing. arch. Petr Hlaváček, doc. ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., MgA. Pavel Karous, Ph.Dr., nebo propagátor architektury Vladimír 518. Tak trochu opačnou stranu reprezentoval ředitel české developerské pobočky HB Reavis Petr Herman.
Převaha zastánců objektu byla veliká, pan Herman se bohužel nestačil dostatečně efektivně bránit, jeho argumenty ale rozhodně scestné nebyly. Debata to byla vskutku vášnivá a diskutující se velmi rychle střídali. Přinášíme vám tak shrnutí toho nejdůležitějšího, co v sále bývalého Federálního shromáždění zaznělo.
Jako jedna z prvních promluvila Radomíra Sedláková, která se pokusila vyvrátit tvrzení, že Transgas porušuje koncepci Vinohradské třídy. Podle ní začíná magistrálou a dírou do vlakových kolejí. Protiváhou k těmto dopravním tepnám tak může být právě a jedině komplex budov Transgas, který vytváří klidná a odpočinková zákoutí, především pak u fontány. Připomněla také, že projekty z druhé poloviny šedesátých let jsou to nejlepší, co za celou druhou polovinu 20. století na českém území vzniklo.
Podle Pavla Krause patří Transgas mezi desítku nejvíce sexy staveb druhé poloviny dvacátého století, které u nás vznikly. Vladimir 518 pak dodal, že si nemyslí, že by objekt nemohl fungovat. To že nefunguje teď, podle něho neznamená, že to nejde změnit.
Efektivita a památková péče
Po prvním kole došlo k rozptýlení posluchačů. Lukáš Malátek, syn jednoho z autorů, který se nemohl dostavit, poslal video spot. Bourání kvůli době, ve které Transgas vznikl, označil za velice krátkozraké a přirovnal ho k ničení obrazů, soch a k pálení knih. Podobně to vidí i profesor Rostislav Švácha a obává se, že brzy přijdeme o naprosto všechny úkazy této architektury. I komunisti podle něho chránili ideologicky nepřijatelné domy (například ukázku buržoazní architektury vilu Tugendhat, pozn. red.).
Bývalý ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy Petr Hlaváček upozorňoval především na krizi Památkové péče. Přestože dvě komise doporučily Transgas k ochraně, nakonec k ní nedošlo. Za nešťastný považuje především parter budovy, do kterého by se muselo zasáhnout. Ironií by ovšem bylo, že kdyby památková péče prohlásila objekt za kulturní památku, už by zásah možný nebyl.
Okna netřeba
Jako jediný zastánce bourání, zástupce investora, pan Herman se zřejmě chvílemi cítil jako uprostřed minového pole. Cokoliv řekl, tak narazilo u ostatních. Jako největší problém pro investora vidí efektivitu prostor okolo 60 %. Baťovské a současné administrativní budovy podle něho disponují efektivitou okolo 90 %. Vyjadřoval se také k ústředně, ovšem se svým názorem, že je velice těžké vymyslet náplň pro budovu, která nemá okna, se s příznivou odezvou nesetkal.
Na to si totiž dovolila reagovat Radomíra Sedláková, která upozornila na zajímavý fakt. Sál v Nové budově Národního muzea, kde debata probíhala, totiž také nemá okna. Za tento postřeh si vysloužila opravdu dlouhý potlesk a hlasitý smích. Kladla ale také důraz na to, abychom porovnávali porovnatelné, tedy s kancelářskými budovami ze stejného období, které vznikaly na západ od nás. Tón pak zvýšila ve chvíli, kdy řekla, že kostely dnes také nejsou plně využívané, a přesto je nebouráme.
Herman se nenechal dlouho pobízet a taky zareagoval. Namítl, že developer se snažil vymyslet, jak budovu zrekonstruovat a upravit podle jejích možností – výsledek ovšem nevyšel jako rentabilní. Všem také připomněl, že HB Reavis je soukromá firma, která se pohybuje v tržní ekonomice a jejím cílem je vydělávat.
Proč není památka?
Diskutující se shodli, ovšem bez Hermana. Patrné je totální odborné selhání památkové péče, která objekt posuzovala z hlediska současných nároků. I když nerozporuje její architektonické kvality, hlavním důvodem pro neudělení statusu památky bylo to, že nesplňuje nároky na nízkoenergetický provoz.
Radomíra Sedláková také podotkla, že se v případě Transgasu jedná i o naprosto unikátní technologické řešení. Pavel Karous na závěr debaty zdůraznil, že mezi základní lidská práva je i právo na kulturní dědictví, což by podle něho mělo být naplněno i v tomto případě.
Na závěr Petr Herman představil nový projekt na pár vizualizacích, obhajoval jeho architektonické kvality a urbanistickou nápravu místa. U ostatních se ale s pochopením opět nesetkal.
